Nosál červený
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Podtřída	placentálové (Placentalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	medvídkovití (Procyonidae)
Rod	nosál (Nasua)
Binomické jméno
Nasua nasua (Linné, 1766)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosál červený (Nasua nasua (Linné, 1766)) je medvídkovitá šelma. Má velmi dobře vyvinutý nos, kterým může otáčet až o 45° a prozkoumávat tak své okolí. Nejen čich, ale i ostatní smysly mají nosálové velice dobře vyvinuté: například smysl pro rovnováhu, využívá svůj ocas, který ji udržuje. Nosál je velice přizpůsobivým tvorem, je všežravec, žije v oblastech deštných pralesů, kde jsou velice tvrdé podmínky pro život.

Výskyt

Nosál červený se vyskytuje v Jižní Americe, v oblastech Venezuely a Kolumbie až Argentiny. Žije v listnatých a smíšených lesích. Zavlečen byl na Španělskou Mallorcu, kde je hlášeno i rozmnožování, a Velké Británie, kde bylo několik jedinců, uniklých z chovů, pozorováno ve volné přírodě. Od roku 2016 je na evropském Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, z čehož mimo jiné vyplývá, že je v budoucnu nebude možné již v evropských zemích chovat.

Potrava

Nosál červený se živí plody, hlízami, půdními živočichy, ptáky, jejich vejci a mláďaty. Je to všežravec.

Rozměry

Jeho délka těla je 35–69 cm, délka ocasu je 32–68 cm, výška v kohoutku je 27–30 cm a hmotnost je 3–7,7 kg.

Život

Nosál červený se dožívá až 18 let. Samice je březí 77 dní a rodí v průměru 1 až 7 mláďat. Zpočátku jsou v hnízdě na stromě nebo v dutině, matka je kojí asi měsíc.

Zajímavosti

Drsné podmínky mají za důsledek i jeho inteligenci, pro kterou ho chovaly tamní kmeny. Ochočovaly si povětšinou družné samice, které se ve volné přírodě pohybovaly ve smečkách i se svými mláďaty. Samci se mohli přiblížit ke skupině, pouze když samice byly březí (cca 77 dnů). Jinak samci po dovršení 2 roků života byli vyhnáni ze samičí smečky a pak žili osaměle. Pokud se samec pouze přiblíží, začnou samice hájit svá mláďata. Samci ovšem mezi sebou také cítí rivalitu, bojují o samice, jídlo i o teritorium. Nosálové jsou velice milá a bystrá zvířata, první kolonizátoři přijíždějící do Jižní Ameriky si je velice oblíbili.

Nosál červený se stává v poslední době i oblíbeným domácím mazlíčkem při chovu v bytě, protože se jedná o snadno ochočitelné a učenlivé zvíře.^[2] Setkat se s ním můžete v mnoha českých zoologických zahradách, často zmiňovaný v médiích je např. chov nosálů v Zoo Tábor^[3].

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nosál červený na Wikimedia Commons
• Galerie nosál červený na Wikimedia Commons
• Nosál v ZOO Ústí n. L.
• http://www.zoobrno.cz/pro-navstevniky/mapa-a-virtualni-prohlidka/nosal-cerveny Archivováno 29. 5. 2014 na Wayback Machine.
• http://www.zoozlin.eu/nosal-cerveny
• http://www.zoochleby.cz/nosal-cerveny-6050/
• https://web.archive.org/web/20140429045038/http://www.zoohluboka.cz/nosal-cerveny.html
• BioLib.cz – Nasua nasua (nosál červený) . BioLib.cz. Dostupné online.