A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nikos Skalkottas | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 8.jul. / 21. března 1904greg. Chalkis |
Úmrtí | 19. září 1949 (ve věku 45 let) Athény |
Příčina úmrtí | kýla |
Žánry | klasická hudba a dodekafonie |
Povolání | hudební skladatel a houslista |
Nástroje | housle |
Členem skupin | Druhá vídeňská škola Panhellenic Musician Union |
Manžel(ka) | Maria Pangali (1946–1949) |
Partner(ka) | Mathilde Temko (1926–1931) |
Děti | Alekos Skalkottas Nikos N. Skalkottas Artemis Lindal |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikos Skalkottas (také Nikolaos, řecky Nίκος Σκαλκώτας) (21. března 1904 Chalcis ostrov Euboea, Řecko – 19. září 1949 Athény) byl řecký hudební skladatel. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy.
Život
Skalkottas se narodil na řeckém ostrově Euboea v chudé rodině. Otec byl řezač mramoru a lidový muzikant. Na housle začal hrát v pěti letech pod vedením svého otce a strýce Kostase. O tři roky později se rodina přestěhovala do Athén, protože Kostas ztratil místo městského kapelníka. Nikos pokračoval ve studiu hudby na athénské konzervatoři, kterou s vynikajícím prospěchem absolvoval v roce 1920. Získal stipendium z Averoffovy nadace, které mu umožnilo pokračovat ve studiu v zahraničí.
V letech 1921–1933 žil v Berlíně. Nejprve studoval hru na housle u Willy Hesse na Pruské akademii umění. V roce 1923 se rozhodl studovat kompozici. Jeho učiteli byli Robert Kahn, Paul Juon, Kurt Weill a Philipp Jarnach. V letech 1927–1932 byl žákem Arnolda Schoenberga v jeho berlínské mistrovské třídě. Po několik let žil s houslistkou Matla Temko, se kterou měl dvě děti.
V březnu 1933 byl donucen chudobou a dluhy k návratu do Athén. Měl původně v úmyslu se vrátit do Berlína, ale utrpěl nervové zhroucení a řecké úřady mu odebraly pas, údajně proto, že nevykonal vojenskou službu. V Řecku tak zůstal až do konce svého života. Živil se jako houslista v athénských orchestrech. Pracoval také Archivu lidové hudby v Athénách na transkripci řeckých lidových písní do běžné evropské notace. Během německé okupace Řecka za 2. světové války byl po několik měsíců internován. V roce 1946 se oženil s klavíristkou Marií Pangaliovou, se kterou měl dva syny. V roce 1949, krátce po narození druhého syna, zemřel.
Dílo
Orchestrální skladby
- Symfonická suita č. 1 (1929)
- 36 řeckých tanců (1931–36)
- Overture (také nazývaná Symfonie) Návrat Odyseův (1942)
- Symfonická suita č. 2 (1944–46)
- Klasická symfonie pro dechový orchestr (1947)
- Starověký řecký pochod (1947)
- Symfonieta b-moll (1948–9)
- Řecký tanec c-moll (1949)
Koncerty
- Concerto Grosso pro dechový orchestr (1928–31, ztraceno)
- Koncert pro housle, klavír a komorní orchestr (1930)
- Klavírní koncert č. 1 (1931)
- Concertino pro dva klavíry a orchestr (1935)
- Tři řecké tance (1936)
- Sedm řeckých tanců (1936)
- Klavírní koncert č. 2 (1937)
- Houslový koncert (1938)
- Violoncellový koncert (1938, ztracen)
- Klavírní koncert č.. 3 (1939; pro klavír a 10 dechových nástrojů)
- 10 skic (1940)
- Koncert pro housle, violu a velký dechový orchestr (1940–42)
- Malá suita pro smyčce (1942)
- Koncert pro kontrabas (1942)
- Koncert pro dvoje housle (1944–45)
- Concertino pro klavír (1948–49)
- Nocturne-Divertimento pro xylofon a orchestr (1949)
Balety
- Dívka a smrt (1938)
- Skřítci (1939, částečně podle klavírních skladeb Bély Bartóka a Igora Stravinského)
- Ostrovní obrazy (baletní suita, 1943)
- Kráska s růží (1946)
- Řecká země a moře (1947–48)
- Moře (1948–49)
Scénická hudba
- Mayday Spell, a Fairy Drama (Christos Evelpidis, 1944)
- Jindřich V., (William Shakespeare, pro rozhlas, 1947–48)
Komorní hudba
- Sonáta pro housle sólo (1925)
- Smyčcový kvartet (1926; ztraceno)
- Smyčcové trio (1926; ztraceno)
- Smyčcový kvartet č. 1 (1928)
- Sonatina č. 1 pro housle a klavír (1929; partly ztraceno)
- Sonatina č. 2 pro housle a klavír (1929)
- Smyčcový kvartet č. 2 (1929–30; ztraceno)
- Easy Music pro smyčcový kvartet (1930; ztraceno)
- Oktet (1931)
- Smyčcové trio č. 2 (1935)
- Sonatina č. 3 pro housle a klavír (1935)
- Sonatina č. 4 pro housle a klavír (1935)
- Smyčcový kvartet č. 3 (1935)
- Klavírní trio (1936)
- Malý chorál a fuga pro housle a klavír (1936)
- Pochod vojáčků pro housle a klavír (1936)
- Nocturno pro housle a klavír (c. 1937)
- Rondo pro housle a klavír (c. 1937)
- 8 variací na řeckou národní píseň pro klavírní trio (1938)
- Gavotta pro housle a klavír (1939)
- Concertino pro hoboj a klavír (1939)
- Scherzo pro housle, violu, violoncello a klavír (1936–40)
- Scherzo pro housle a klavír (1940)
- Largo pro violoncello a klavír (1940)
- Menuetto Cantato pro housle a klavír (1940)
- 10 skic pro smyčcový kvartet (1940)
- Smyčcový kvartet č. 4 (1940)
- Duo pro housle a violu (1939–42)
- Kvartet pro hoboj, trubku, fagot a klavír (1940–43)
- Concertino pro trubku a klavír (1940–43)
- Tango a Foxtrot, pro hoboj, trubku, fagot a klavír (1940–43)
- Sonáta pro housle a klavír (1940–43)
- Sonata concertante pro fagot a klavír (1943)
- Malá suita č. 1 pro housle a klavír (1946)
- Malá suita č. 2 pro housle a klavír (1946)
- Duo pro housle a violoncello (1947)
- 3 řecké lidové písně pro violoncello a klavír (c. 1942–48)
- Bolero pro violoncello a klavír (1948–9)
- Něžná melodie pro violoncello a klavír (1948–9)
- Serenáda pro violoncello a klavír (1948–9)
- Sonatina pro violoncello a klavír (1949)
- Gero Dimos pro smyčcový kvartet (1949)
Vokální hudba
- Doe pro zpěv a klavír (1931)
- 16 melodií pro mezzosoprán a klavír (1941)
Klavírní skladby
- Řecká suita (1924–25)
- 15 malých variací (1927)
- Sonatina (1927)
- 4 suity č. 1 (1936–1941)
- 32 klavírních skladeb (1940)
- 4 etudy (1941)
- Berceuse (1941)
- Echo (1946)
- Procesí k Acheronu (1948)
Literatura
- Hans Keller: "Nikos Skalkottas: An Original Genius". The Listener, no. 52/134 (9 December 1954), p. 1041
- The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition. Ed. John Tyrrell, London 2001.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikos Skalkottas na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od Nikose Skalkottase v projektu IMSLP
- Stručný životopis (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk