A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nicolae Grigorescu | |
---|---|
Narození | 15. května 1838 Pitaru |
Úmrtí | 21. července 1907 (ve věku 69 let) Câmpina |
Alma mater | Národní vysoká škola krásných umění |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicolae Grigorescu (15. května 1838 Potlogi - 21. července 1907 Câmpina) byl rumunský malíř, jeden ze zakladatelů moderního rumunského malířství. Jako mnoho jiných rumunských umělců se prosadil ve Francii, kde přináležel k tzv. barbizonské škole, jež představovala přechod od romantismu k realismu.
Život
Narodil se ve Valašsku (jih dnešního Rumunska). V roce 1843 se jeho rodina přestěhovala do Bukurešti. Již v osmi letech se šel učit do malířské dílny českého malíře Antona Chládka. Již jako mladý vytvořil rovněž ikony pro kostel v Băicoi a klášter Căldăruşani. V roce 1856 namaloval obraz Mihai scăpând stindardul (Michal Chrabrý zachraňující vlajku), který představil valašskému knížeti Barbu Dimitrie Știrbeiovi, spolu s žádostí o finanční pomoc. V letech 1856 až 1857 vymaloval kostel kláštera Zamfira v župě Prahova a v roce 1861 kostel kláštera Agapia. S pomocí politika a budoucího premiéra Mihaila Kogălniceanua získal stipendium na studium ve Francii. Na podzim roku 1861 tak odešel Grigorescu do Paříže, kde studoval na École des Beaux-Arts. Brzy však školu opustil a přitahován uměleckými koncepty tzv. barbizonské školy odešel z Paříže do Barbizonu poblíž Fontainebleau, kde se stal spolupracovníkem umělců jako Jean-François Millet, Camille Corot, Gustave Courbet nebo Théodore Rousseau. Pod vlivem tohoto uměleckého hnutí hledal Grigorescu nové výrazové prostředky a začal malovat zejména v plenéru, jak barbizonisté vyžadovali. Na Světové výstavě v Paříži roku 1867 prezentoval sedm svých děl. V pařížském Salonu roku 1868 vystavoval s úspěchem svůj obraz Tânără ţigancă (Mladá cikánka). Několikrát se vrátil do Rumunska a od roku 1870 se účastnil výstav pořádaných rumunskou Společností přátel krásných umění. V letech 1873 až 1874 cestoval po Itálii, Řecku a Rakousku. V roce 1877 byl povolán, aby doprovázel rumunskou armádu jako „malíř v první linii“ v rumunské válce za nezávislost (proti Osmanům). Během bitev u Grivici a Orjachova vytvořil náčrtky, které později použil při vytváření děl ve větším měřítku. V roce 1889 byla jeho práce uvedena na Světové výstavě v Paříži a v rumunském Atheneu. Vrcholné výstavy měl v rumunském Atheneu v letech 1891, 1895, 1897, 1902 a 1905. V letech 1879 až 1890 pracoval znovu ve Francii, zejména v Bretani, nebo ve svém ateliéru v Paříži. V roce 1890 se usadil v rumunské Câmpině a začal malovat pastorální témata, zejména portréty rolnických dívek, obrázky volských vozů na prašných venkovských silnicích apod. V roce 1899 byl jmenován čestným členem Rumunské akademie. V okamžiku své smrti pracoval na obraze Întoarcerea de la bâlci (Návrat z veletrhu).
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolae Grigorescu na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolae Grigorescu na anglické Wikipedii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk