A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nepálská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána obyvateli Nepálu nebo v nepálštině. Nepálštinu užívají autoři také v některých oblastech okolních zemí (Indie, Bhútán) nebo v exilu. Bývá označována za jeden z patnácti hlavních indických literárních jazyků – proto lze vnímat nepálské písemnictví i jako součást indické literatury v nejširším slova smyslu.[1] Povaha nepálské literatury byla od svého počátku utvářena pozicí oblasti na překryvu dvou velkých kulturních oblastí (Indie na jedné straně a Tibetu a Číny na straně druhé), střetáváním převládajícího hinduismu s buddhistickými prvky a rovněž vlivem přírodních podmínek. Velká část země je hornatá a nehostinná, obtížná dostupnost ale také zaručovala značnou míru politické a sociální samostatnosti. Od středověku stálo v čele kulturního vývoje údolí Káthmándú.[2]
Nejstarší nepálská tvorba se tradovala ústně a byla předávána a šířena potulnými pěvci, kteří svůj přednes doprovázeli hrou na sárangí. Jedním z typických žánrů byl mágal, který přednášely ženy („mágleri“) v západních oblastech Nepálu k oslavě narození, dospělosti či sňatku syna, při začátku výstavby nového domu či začátku pouti a k oslavě božstva zvaného Maštá. Oblíbenými byly také šamanské písně k vyhánění zlých duchů, hrdinské balady („karchá“), básně („bhárat“) a dlouhé lidové písně („čáčadí“).[3] Od středověku se v údolí Káthmándú užívala névárština, která dala vzniknout rozsáhlému souboru textů (névárská literatura). Také v nepálštině vznikaly od 13. století nápisy; za první rozsáhlejší nepálsky psané literární dílo však bývá považována až biografie krále Rámy Šáha ze 17. století. K nejstarším textům patří také sokolnická příručka Bájparíkšá (1643).[4] Prémnidhi Pant sepsal v roce 1723 text Prájaščit Pradíp (Plamen či světlo pokání), obsahující návod k rituálnímu pokání za nejrůznější přečiny a uváděný někdy jako první nepálské prozaické dílo.[5] V roce 1769 dobyl území kníže Prithví Nárájan Šáh a stal se zakladatelem moderního nepálského státu. Jeho maximy týkající se vedení státu byly sebrány pod názvem Divjopadeš (Posvátná učení). V 18. a 19. století obohacovaly nepálské písemnictví převážně překlady ze sanskrtu, které udávaly tón i další tvorbě. První rozsáhlou báseň v nepálštině sepsal Subhánanda Das. Od 19. století měly vliv také křesťanské misie. Ve 20. letech 19. století byla do oblasti uvedena bible, rozšířila se západní gramatika nepálštiny a velmi rychle začaly vznikat křesťanské texty v nepálštině. Většinu autorů však i tak tvořili bráhmani a kšatrijové.[6]
V polovině 19. století se objevil neobyčejně vlivný Bhanubhakta Áčárja, ověnčený titulem otce nepálské poezie. Do nepálštiny převedl Rámajánu a proslavil se také didaktickým dílem Bádhu šíkšá (Rady nevěstě). Bhanabhaktův život pak biograficky zpracoval Mótíráma Bhatta, prozaik a reformátor, který pro své názory musel odejít do exilu. Tito dva autoři nicméně udali tón celé nepálské literatuře konce 19. století a počátku 20. století, kdy v zemi panovala tísnivá politická a společenská atmosféra pod vládou dynastie Ránů.[5] V první polovině 20. století se nepálská literatura proměňovala především v souvislosti s válkami – po první i druhé světové válce se do země vrátilo značné množství mužů, kteří sloužili v britském vojsku, a do země s sebou přinesli nové kulturní impulzy. Významnou roli hrálo také založení prvního literárního časopisu (Šáradá) v roce 1934.[7] Zejména po svržení dynastie Ránů na počátku 50. let začalo docházet k napodobování západních vzorů. K významným literátům se zařadil básník a esejista Lakšmíprasád Dévkóta, básník a dramatik Gópálprasád Rimal či básník Léknáth Paudjál.[8]
Reference
- ↑ PRADHAN, Kumar. A History of Nepali Literature. Delhi: Sahitya Akademi, 1984. 240 s. S. 1. (anglicky)
- ↑ HUTT, Michael james. Himalayan Voices: An Introduction to Modern Nepali Liteture. Berkeley – Los Angeles – Oxford: University of California Press, 1991. 333 s. ISBN 0-520-07046-1. S. 7. (anglicky)
- ↑ Pradhan (1984), s. 15.
- ↑ Pradhan (1984), s. 24–29.
- ↑ a b KRÁSA, Miloslav. Nepál, Bhútán. Praha: Pressfoto, 1984. 229 s. S. 40.
- ↑ Pradhan (1984), s. 26–29.
- ↑ Hutt (1991), s. 3–9.
- ↑ Krása (1984), s. 40–41.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepálská literatura na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk