A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Neobnovitelný zdroj energie je nerostná surovina využitelná pro výrobu energie, která se přirozeně neobnovuje, případně se obnovuje rychlostí, která je zanedbatelná v porovnání s rychlostí její spotřeby. Jmenovitě jde především o fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn) a suroviny pro výrobu jaderných paliv (uran, potenciálně thorium). Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že celosvětová spotřeba neobnovitelných zdrojů již výrazněji neporoste a nejpozději od roku 2030 začne klesat, přičemž ve vyspělých zemích klesá již od roku 2010.[1]
Druhy neobnovitelných zdrojů energie
Typickými příklady neobnovitelných zdrojů energie jsou především fosilní paliva: uhlí, ropa, zemní plyn a rašelina. Dále sem patří látky pro výrobu jaderného paliva (uran, výhledově thorium), protože přirozené přírodní zásoby štěpných materiálů jsou rovněž vyčerpatelné.
Uhlí
- Hlavní článek: Uhlí
Uhlí je hořlavá černohnědá sedimentární hornina, která se získává z hlubinných dolů (černé uhlí) nebo povrchově (hnědé uhlí). Skládá se z uhlíku, vodíku a kyslíku a dalších příměsí. Největší producenti uhlí jsou Čína, USA a Indie. Podle zprávy koncernu British Petroleum z roku 2007 vydrží zásoby světového uhlí až do roku 2154. Odhad je založen na aktuální roční spotřebě a známých rezervách uhlí.
V Česku je v lokalitě Vršany v severních Čechách podle odhadů až 295,5 milionu tun uhlí a těžit by se zde mělo do roku 2052, což znamená, že je to v rámci ČR těžební místo s nejdelší životností.[2] Podle odborníků jsme schopni vytěžit pouze cca 12 % světových zásob. Zbylé zásoby lze využít například spalováním uhlí v nalezišti, které vytvoří využitelný plyn. Případně z uhlí v nalezišti extrahovat ropu.[3]
Ropa
- Hlavní článek: Ropa
Ropa je přirozeně se vyskytující hořlavá kapalina. Skládá se především z uhlovodíků. Mezi největší těžaře ropy se řadí Rusko, Saúdská Arábie, USA a Mexiko.[4] V Česku se ropa těží na jižní Moravě. Na ropě je dnes závislá také produkce potravin, protože se v zemědělství ve velké míře používají umělá hnojiva vyráběná z ropy.[5]
Zemní plyn
- Hlavní článek: Zemní plyn
Zemní plyn je vyskytující směs uhlovodíků, kde je hlavní složkou metan, dále poté ethan. Poměry jednotlivých uhlovodíků se liší podle naleziště, nejvíce methanu (99,72 %) je v zemním plynu na Aljašce.[6]
Využívá se jako palivo v automobilech (stlačené CNG, zkapalněné LNG), pro výrobu vodíku a při vytápění.
Rašelina
- Hlavní článek: Rašelina
Rašelina je směs částečně rozložených rostlin, nejčastější složkou bývá rašeliník. Rašeliniště pokrývají 2 % povrchu Země.[7]
Používá se jako palivo, v zemědělství se přidává do půdy díky schopnosti uchovat vlhkost, nebo jako podestýlka pro dobytek. Využití má také v lázeňství, kde slouží jako koupel při léčbě kloubů.
Jaderné palivo
- Hlavní článek: Jaderné palivo
Na rozdíl od ostatních zdrojů se energie z jaderného paliva uvolňuje prostřednictvím jaderných reakcí. buď štěpením (rozpadem) nebo fúzí (slučováním). Množství energie, kterou lze získat jadernými reakcemi, je v přepočtu na jednotku hmotnosti paliva o několik řádů vyšší než v případě fosilních zdrojů.
Palivem pro štěpnou reakci v jaderných elektrárnách je obvykle uran obohacený na vyšší koncentraci štěpitelných izotopů, případně plutonium. Do budoucna se počítá i s thoriem, kterého zemská kůra obsahuje výrazně více.
Jako palivo pro radioizotopové termoelektrické generátory používané zejména na kosmických sondách pro výzkum vzdáleného vesmíru jsou používány izotopy s kratším poločasem rozpadu (například 238Pu - 88 let).
Jako palivo pro jadernou fúzi by měly sloužit izotopy vodíku deuterium a tritium, případně další lehké prvky.
Životnost zásob neobnovitelných zdrojů
Odhadovaná životnost zásob vychází z poměru ověřených zásob a roční těžby. Ověřené zásoby ropy vystačí na přibližně 50 let současné spotřeby (údaj z roku 2020), tato hodnota se od roku 2000 mění poměrně málo (ověřené zásoby rostou). Podobná je situace v případě zemního plynu. Ověřené zásoby uhlí jsou na přibližně 130 let těžby, v roce 2000 byly více než 200 let.[8] Zásoby uranu byly v roce 2018 na 130 let těžby.[9]
Prognóza spotřeby neobnovitelných zdrojů
V závislosti na rychlosti implementace politik pro snížení emisí CO2 se očekává snižování spotřeby fosilních paliv nejpozději od roku 2030. Spotřeba uhlí výrazně klesá již v současnosti, zejména díky aktivním opatřením ve vyspělých zemích. U ropy je očekáván pokles spotřeby nejpozději od roku 2035, především v dopravě. Pouze u zemního plynu nelze vyloučit, že jeho spotřeba mírně poroste až do roku 2050.[1]
Reference
- ↑ a b World Energy Outlook 2022 revised version. iea.blob.core.windows.net . International Energy Agency, November 2022 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.czechcoal.cz/cs/profil/vu/hornicka.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.fospaliva.wz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-30.
- ↑ Archivovaná kopie. www.snizujeme.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-18.
- ↑ Archivovaná kopie. www.blisty.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-24.
- ↑ Center for Energy Economics. Composition of Natural Gas and LNG . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-10.
- ↑ World Energy Council. Survey of Energy Resources 2007 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-10.
- ↑ Statistical Review of World Energy. BP . BP, 2021 . Dostupné online.
- ↑ Uranium 2018, Resources, Production and Demand. OECDiLibrary . OECD, IAEA, NEA, 2018 cit. 2023-09-15. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk