Naturalistická fotografie je fotografický směr, jehož zakladatelem byl anglický fotograf Peter Henry Emerson, který zformuloval jeho zásady v roce 1889 ve své knize Naturalistic Photography for Students of Art: fotografie by měla věrohodně reprodukovat přírodu bez zásahů fotografa.^[1]

Historie

Naturalistická fotografie se kryla svým významem, výrazem, obsahem i cíli s naturalismem v literatuře a ve výtvarném umění. Byla reakcí na řemeslné fotografické portréty a romantizující piktorialismus.^[2] Podle Emersona je fotografie uměním, i když nenapodobuje malířství a je jen obrazem skutečnosti.^[3]

K představitelům fotografického naturalismu kromě P. H. Emersona patřili také Lyddell Sawyer, Benjamin Gay Wilkinson, Frank Meadow Sutcliffe a George Davison.^[4]
K současným naturalistickým fotografům patří Francouzka Françoise Huguier, která dokumentuje život obyvatelek kolektivních bytů v Petrohradě. Své snímky umísťuje do nákladných instalací s napodobeninami špinavých kuchyní, koupelen a pokojů stalinistických bytů bez práva na elementární soukromí.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky) 
• MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související články

• Naturalismus (literatura)

Externí odkazy

• (anglicky) A History of Photography

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.