A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Natalja Kirillovna Naryškinová | |
---|---|
Narození | 1.jul. / 11. září 1651greg. Moskva |
Úmrtí | 4.jul. / 14. února 1694greg. (ve věku 42 let) Moskevský Kreml |
Místo pohřbení | Vozněsenský klášter v Moskvě |
Povolání | politička |
Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
Choť | Alexej I. Ruský (1671–1676)[1][2][3][4][5][6] |
Děti | Petr I. Veliký[3][6] Natálie Alexejevna Ruská[7] Teodora Alexejevna Ruská[7] |
Rodiče | Kirill Polijektovič Naryškin[8] a Anna Leonťjevna Naryškinová |
Rod | Naryškinové |
Příbuzní | Lev Kirillovič Naryškin a Ivan Kirillovič Naryškin (sourozenci) Alexej Petrovič Ruský[9], Anna Petrovna Ruská, Alžběta I. Petrovna[7][9], Natálie Petrovna Ruská[7], Petr Petrovič Ruský[7], Natálie Marie Petrovna Ruská[7], Alexandr Petrovič Ruský[10][11][12][7], Pavel Petrovič Ruský[7], Kateřina Petrovna Ruská[7], Markéta Petrovna Ruská[7] a Pavel Petrovič Ruský[7] (vnoučata) |
Funkce | regent |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Natálie Kirillovna Naryškinová (rusky Ната́лья Кири́лловна Нары́шкина; 1. září 1651, Moskva – 4. únor 1694, Moskevský kreml) byla ruská šlechtična z rodu Naryškinů. V letech 1671–1676 byla ruskou carevnou jako druhá manželka cara Alexeje I. Michajloviče a matkou budoucího cara Petra I. Velikého.
Život
Nátalie byla dcerou Kirilla Naryškina (1623–1691) a její rodina patřila k nižší šlechtě. Vyrůstala však v domě bojara Artamona Sergejeviče Matvějeva. 1. února 1671 se stala druhou manželkou cara Alexeje I., se kterým měla tři děti:
- Petr (9. června 1672 – 8. února 1725), jako Petr I. Veliký ruský car od roku 1682 až do své smrti,
- ⚭ 1689 Jevdokija Lopuchinová (9. července 1669 – 7. září 1731)
- ⚭ 1712 Kateřina I. Ruská (15. dubna 1684 – 17. května 1727)
- Natálie (22. srpna 1673 – 18. června 1716), svobodná a bezdětná
- Feodora (4. září 1674 – 28. listopadu 1678)
Syn Petr se stal jedním z největších ruských panovníků, carem a později i imperátorem, s přídomkem „Veliký“. Princezna Natálie založila první veřejné divadlo v Rusku a sama psala divadelní hry. Nevlastní matku si oblíbili i Alexejovi synové z předchozího manželství Fjodor a Ivan.
Natálie ovdověla v roce 1676 a na trůn se dostal její devatenáctiletý nevlastní syn Fjodor. Tím se moci chopili Miloslavští, rodina matky mladého cara. Fjodor však zemřel už v roce 1682. Natáliin desetiletý syn Petr byl učiněn spoluvládcem Ruska a Natálie se stala regentkou.
V tuto dobu se do Moskvy vrátil bojar Artamon Sergejevič Matvějev, kdysi velmi významný velitel střelců a především hlavní zprostředkovatel sňatku Natálie a Alexeje I. Miloslavští se proto rozhodli co nejrychleji jednat. Dne 15. května 1682 byl zahájen převrat, střelci, se seznamem zrádců v rukou, se blížili ke kremelskému paláci s křikem: „Naryškinové zabili careviče Ivana! Na Kreml! Naryškinové zabijí celou carskou rodinu! Do zbraně! Potrestejte zrádce!“ Matvejev se okamžitě snažil situaci zachránit, a tak poslal regentku Natálii s malým Petrem a Ivanem na ochoz. Když rozbouřený dav střelců uviděl živého Ivana, byl značně zaskočen. Již se zdálo, že povstání bude zažehnáno, avšak kvůli zcela absurdní zámince se dav střelců rozohnil znovu. Povstání se již zabránit nedalo, střelci vtrhli do paláce a Matvějeva rozsekali na kusy. Carská rodina musela dokonce vydat bratra regentky Natálie. Novou regentkou se stala Natáliina nevlastní dcera Žofie Alexejevna.
Natálie poté žila v relativní chudobě a trávila se synem čas především v Alexejově letním paláci pět kilometrů od Moskvy. V srpnu 1689 se Petr zmocnil vlády a pokračoval ve spoluvládě s nevlastním bratrem Ivanem. Natálie se znovu stala důležitou osobou u dvora. Její bratr Lev Naryškin byl jmenován ministrem zahraničních věcí a de facto předsedou vlády.
Bývalá carevna Natálie Kirillovna zemřela v roce 1694 v moskevském Kremlu ve věku 42 let.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natalya Naryshkina na anglické Wikipedii.
- ↑ Алексей Михайлович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I. 1890.
- ↑ Nikolaj Ustrjalov: Алексей Михайлович. In: Encyklopedický lexikon, svazek 1. 1835.
- ↑ a b Наталья Кирилловна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXa. 1897.
- ↑ Наталья Кирилловна. In: Ruský biografický slovník, svazek 11. 1914.
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. .
- ↑ a b c d e f g h i j k Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Наталья Кирилловна. In: Ruský biografický slovník, svazek 11. 1914.
- ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. .
- ↑ Dmitrij Ivanovič Jazykov: Александр Петрович. In: Encyklopedický lexikon, svazek 1.
- ↑ Александр Петрович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
- ↑ Александр Петрович. In: Ruský biografický slovník, svazek 1. 1896.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Natalja Kirillovna Naryškinová na Wikimedia Commons
Předchůdce: Marie Iljinična Miloslavská |
Ruská carevna 1671–1676 |
Nástupce: Agafja Semjonovna Grušecká |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk