A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Německá akademie věd Leopoldina | |
---|---|
Hlavní budova Leopoldiny v Halle | |
Zakladatel | Johann Laurentius Bausch, Johann Michael Fehr, Georg Balthasar Metzger a Georg Balthasar Wohlfahrt |
Vznik | 1. ledna 1652 |
Právní forma | zapsaný spolek |
Sídlo | Halle, Německo |
Souřadnice | 51°29′14,83″ s. š., 11°57′48,22″ v. d. |
Lídr | Gerald H. Haug (od 2020) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Německá akademie přírodních věd Leopoldina (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina), krátce Leopoldina, je sdružení německých vědců, založené roku 1652, od roku 1687 s latinským přívlastkem Leopoldina (podle císaře Leopolda I.) a od roku 2008 s názvem „Leopoldina – Národní akademie věd“ (Leopoldina – Nationale Akademie der Wissenschaften). Od roku 1878 sídlí v Halle a v roce 2013 měla 1472 členů, z toho více než čtvrtina jsou zahraniční vědci.
Historie
Akademii založili podle italského vzoru čtyři lékaři ve Schweinfurtu jako soukromou společnost Academia naturae curiosorum („Akademie zvědavých na přírodu“) pod předsednictvím městského lékaře J. L. Bausche. Dali si za úkol shromáždit a publikovat encyklopedický souhrn všech vědomostí o přírodě, od antiky po současnost, pokud mohou být užitečné lékařům. Jako první vyšla 1661 Ampelographia, kniha o vinné révě. Od roku 1670 vydávala ročenku Miscellanea curiosa, věnovanou císaři Leopoldovi I., který jí roku 1687 udělil výsady „císařské akademie“: byla zbavena cenzury, její předseda i redaktor ročenky se stávali dvorními lékaři a dostávali šlechtický titul. Prostřednictvím ročenky komunikovala Leopoldina s podobnými společnostmi, zejména s Královskou společností v Londýně, a získala si i mezinárodní uznání.
Od roku 1731 měla svoji knihovnu, ale „sídlila“ vždy v domově předsedy a dlouho se držela osvícenského pojetí vědy z konce 18. století. Teprve roku 1872 se přizpůsobila trendům moderní vědy, rozdělila se na sekce, dostala senát, složený ze zástupců sekcí a dalších významných osobností a roku 1878 dostala pevné sídlo v Halle. Od té doby však byli předsedy jen profesoři tamní univerzity, takže akademie dostala provinciální ráz. Od roku 1924 se zavedla pravidelná měsíční zasedání, ale roku 1933 přestala přijímat židovské členy a do roku 1938 vyloučila 94 členů, včetně A. Einsteina. Devět z nich zahynulo v koncentračních táborech. V poválečné době se Akademie scházela střídavě ve Schweinfurtu a v Halle, jenže od roku 1961 už východoněmečtí vědci nemohli na západ cestovat. Vedení se však podařilo celoněmecký charakter uhájit a po roce 1989 v plném rozsahu obnovit.
Poslání a činnost
Od roku 2008 je Leopoldina Národní akademií věd, která má plnit hlavně tyto úkoly:
- Nezávisle na hospodářských a politických zájmech vědecky zkoumat celospolečensky významná témata
- Pomáhat vládám formulovat cíle, strategie a politiky a vysvětlovat je veřejnosti
- Doma i v zahraničí je obhajovat a zastupovat.
K tomu zejména:
- Pořádá vědecké konference, přednášky a kongresy
- Ustavuje komise a zveřejňuje jejich výsledky
- Uděluje ceny a vyznamenání
- Podporuje mladé vědce.
V roce 2013 pracovaly komise pro tato témata:
- Zdraví
- Demografické změny
- Vědy o živém
- Klimatické změny, energie a prostředí
- Etika vědy
- Vztah veřejnosti k vědě
- Prognóza věd
Vedle titulu „čestného člena“, který Leopoldina uděluje od roku 1922 omezenému počtu vědců, uděluje celou řadu cen a medailí v různých oborech. Vypisuje také stipendia pro mladé vědce a roku 2000 založila „Mladou akademii“, která sdružuje 50 mladých vědců a podporuje zejména interdisciplinární bádání. Vydává časopis Nova Acta Leopoldina, který publikuje výsledky její činnosti, a časopis Acta Historica Leopoldina, věnovaný dějinám vědy a akademie. Roku 2011 ukončila vydávání přírodovědeckých spisů J. W. Goetha ve 29 svazcích.
Organizace
Hlavním orgánem je plenární zasedání, které navrhuje a volí nové členy. Počet aktivních členů (do 75 let) je omezen na 1000 a členství patří k nejvyšším vědeckým vyznamenáním v Německu. Každý člen patří do jedné ze čtyř sekcí a každá sekce si volí jednoho zástupce do senátu. Členy senátu jsou i další významné osobnosti vědy a veřejného života a senát volí na pětileté období členy předsednictva. Předsednictvo se schází jednou měsíčně, volí si předsedu (obvykle profesora z Halle) a rozhoduje o všech důležitých věcech akademie.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Německá akademie věd Leopoldina na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Akadémie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (anglicky) Oficiální stránky
- (německy) Oficiální stránky Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina
- (německy) Seznam současných členů
- (německy) Seznam zemřelých členů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk