A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Němá z Portici | |
---|---|
La Muette de Portici | |
Němá z Portici (1828) | |
Základní informace | |
Žánr | grand opéra |
Skladatel | Daniel-François-Esprit Auber |
Libretista | Eugène Scribe a Germain Delavigne |
Počet dějství | 5 |
Originální jazyk | francouzština |
Datum vzniku | 1828 |
Premiéra | 29. února 1828, Paříž, Opéra |
Česká premiéra | 30. července 1829, Praha, Stavovské divadlo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Němá z Portici (v originále La muette de Portici) je název opery francouzského skladatele Daniela Aubera z roku 1828. Autory libreta jsou Eugène Scribe a Germain Delavigne. Toto dílo je považováno za jeden z milníků vývoje operní tvorby především dosud nebývalým způsobem použití sborových scén, balety a tragickým finále, které kontrastují s lyrickými výstupy. Drama o pěti dějstvích je jedním z prvních zástupců žánrů velké francouzské opery (grand opera). Premiéra 28. února 1828 vyvolala senzaci a do roku 1880 bylo v Paříži uvedeno 500 představení.[1] S úspěchem byla hrána po celé Evropě. Jejím velkým obdivovatelem byl Richard Wagner, zatím co jiní umělci (Goethe, Schumann, Liszt) se o ní vyjadřovali s despektem.[2]
Uvedení v Bruselu v roce 1830 se stalo údajně signálem k revoluci, díky které získala Belgie nezávislost. Po konci představení se diváci vyhrnuli do ulic, napadli policejní ředitelství, nizozemské ministerstvo spravedlnosti a zničili tiskárnu nizozemských vládních novin. Bouřlivý ohlas mělo její uvedení ve Varšavě a Miláně.[2] V říjnu roku 1830 hrál předehru k této opeře na svém prvním veřejném vystoupení v Litomyšli šestiletý Bedřich Smetana.[3]
Zajímavostí děje je hlavní hrdinka Fenella, která je němá, což lze v případě opery považovat za konstrukci přinejmenším překvapující. Skladatel Auber psal původně tuto roli pro známou sopranistku, která však na poslední chvíli odstoupila. Auber s libretistou Scribem situaci vyřešili tím, že titulní role bude němá. Při premiéře pak ztvárnila titulní postavu primabalerina pařížské Opery Lise Nobletová, jejíž oduševnělý projev a výrazná mimika vzbuzovaly značnou pozornost.[1][2]
Hlavní postavy
- Fenella (němá role)
- Masaniello, její bratr, rybář (tenor)
- Pietro, jeho přítel, rybář (bas)
- Borella, rybář (tenor)
- Moreno, rybář (bas)
- Elvíra, španělská princezna (soprán)
- Alfonso, neapolský princ (tenor)
Obsah
Němá z Portici je historická opera o pěti dějstvích. Její děj se odehrává v roce 1647 v Itálii.[3]
První dějství
Před kaplí v Neapoli se chystá svatební obřad španělské princezny Elvíry se synem neapolského místokrále Alfonsem. Elvíra se ujímá neznámé němé dívky (Fenelly). Ta jí pantomimou vypráví, že byla svedena neznámým mužem, který ji následně nejen opustil, ale nechal na měsíc uvrhnout do vězení.
Z kaple vychází princ Alfonso a Fenella v něm poznává svého svůdce, což z její rozčílené gestikulace dochází i Elvíře. Ve zmatku, který následuje, se Fenelle podaří zmizet.
Druhé dějství
Na břehu moře v Portici (nedaleko Neapole) si rybář Masaniello zoufá nad ztrátou své sestry Fenelly, kterou už přes měsíc nikdo neviděl. V tom Fenella přichází a vypravuje mu celý svůj příběh, vynechává pouze osobu svůdce, kterého i přes všechna příkoří ještě stále miluje.
Masaniello si ale domyslí, že za tím vším stojí syn nenáviděného tyranského místokrále. Fenellin příběh je jen poslední kapkou ve všeobecné nespokojenosti lidí s vládou. Masaniello svolává přátele (viz seznam postav a mnozí další rybáři k tomu) ke vzpouře a všichni odcházejí do boje.
Třetí dějství
Na tržišti v Neapoli dochází k prvnímu projevu vzpoury, když se stráž pokusí znovu zatknout Fenellu. Lid se vojákům postaví a vytlačí je za mohutného sborového zpěvu obou zúčastněných stran z jeviště.
Čtvrté dějství
Masaniello je zděšen krvavým průběhem povstání. Rozpoutává se hádka mezi ním a jeho přítelem Pietrem, který spolu s ostatními povstalci trvá na tom, že místokrál a jeho syn musí být zavražděni.
Do toho přicházejí k Masaniellově chýši Alfonso s Elvírou, kteří jsou na útěku. Masaniello Alfonsa osobně nezná, takže oběma na prosbu Fenelly poskytuje útočiště. Pietro Masaniellovi odhaluje Alfonsovu identitu a trvá na jeho zabití. Masaniello je rozpolcen mezi touhu po pomstě a slib pohostinství, nakonec se rozhoduje Alfonsa a Elvíru zachránit, čímž se v očích ostatních povstalců stává zrádcem. Nepodrobují se jeho rozhodnutí ani ve chvíli, kdy přicházejí zástupci neapolské vlády, aby Masaniellovi předali vládu nad městem.
Páté dějství
Masaniello blouzní po požití jedu, který mu namíchal Pietro, aby zbavil povstání zrádce. Stane se to v kritické chvíli, kdy je třeba dobrého vedení, protože proti lidu nastupuje vojsko sebrané Alfonsem. Masaniello se nakonec díky zásahu Fenelly dává jakž takž do pořádku a v čele lidu se vrhá do bitvy. Novou slabostí v očích ostatních povstalců, totiž ochranou Elvíry, ale definitivně ztrácí autoritu a je zabit svými spolubojovníky. Povstání je bez svého vůdce rozprášeno a Fenella páchá sebevraždu skokem ze skály do moře.
Odkazy
Reference
- ↑ a b TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-348-8. S. 121.
- ↑ a b c CODR, Milan; DRÁPELOVÁ, Věra. Přemožitelé času sv. 19. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. S. 85–86.
- ↑ a b HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. Praha: Nakladatelství Svoboda-Libertas, 1993. ISBN 80-205-0344-7. S. 149–151.
Literatura
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 350–352.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Němá z Portici na Wikimedia Commons
- SCRIBE, Eugene; DELAVIGNE, Casimir; AUBER, Daniel François Esprit. Němá z Portici. Překlad Josef Vymětal. Praha: Umělecká beseda, 1908. Dostupné online. Čtvrtý vydaný český překlad libreta (J. K. Chmelenský, J. J. Stankovský, A. E. Mužík) k revoluční tragické fr. opeře. V polovině 17. století dojde v Neapoli k lidovému povstání. Rozbuškou k němu je křivda spáchaná na bezbranné němé dívce Fenelle..
- Němá z Portici v databázi Archivu Národního divadla
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk