A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Národní srovnávací zkoušky (NSZ) jsou certifikované zkoušky, které připravuje, organizuje, vyhodnocuje a jejich výsledky distribuuje soukromá společnost Scio. NSZ nahrazují nebo doplňují přijímací zkoušky na některých vysokých školách v České republice i na Slovensku.
NSZ se skládají z několika předmětů, resp. samostatných testových zkoušek. Je pak na samotné fakultě, který typ NSZ po uchazečích vyžaduje. V drtivé většině případů se uplatňují testy obecných studijních předpokladů (OSP). Scio testy OSP se od roku 2017 skládají ze dvou oddílů – verbálního a analytického. Slovenskou variantou OSP jsou Všeobecné študijné predpoklady. Dalšími využívanými testy jsou NSZ z matematiky, chemie, biologie, základů společenských věd a cizího jazyka (angličtina, němčina, španělština). Navazující magisterský obor Evropská studia se zaměřením na evropské právo PF UPOL vyžaduje zkoušku ze ZSV pro navazující magisterské studium. Obsah testů se tvoří v součinnosti s fakultami, které testy používají.
NSZ probíhají šestkrát do roka paralelně na několika místech v Česku a také na Slovensku. Účastník se na danou zkoušku přihlašuje sám a může ji absolvovat několikrát, přičemž se započítává pouze nejlepší výsledek, s nímž má uchazeč možnost dostat se na desítky vysokých škol. Výsledek zkoušky každého účastníka se uvádí jako harmonizovaný percentil. Lze jej proto komponovat mezi další kritéria pro přijetí, např. mezi další interní zkoušky fakulty, případně další informace o uchazeči.
Percentil[1]1" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj
Skóre dosažené v testu se převádí na percentil, který uvádí, kolik řešitelů dosáhlo horšího skóre. (Tedy při percentilu 70 byl řešitel úspěšnější než 70 % ostatních řešitelů.) Více lidí může dosáhnout stejné hodnoty percentilu. Právě podle výsledného percentilu se řídí fakulty při přijímání ke studiu, přičemž percentil stanovený pro přijetí v jednom konkrétním akademickém roce se může lišit od percentilu stanoveného v jiných letech.
Harmonizovaný percentil[2]editovat | editovat zdroj
Tvůrci se samozřejmě snaží, aby se od sebe jednotlivé varianty testů nelišily obtížností – toho ale nelze dosáhnout stoprocentně, proto se percentil z jednotlivých variant testů OSP a VŠP (testy s největším počtem variant) převádí na tzv. harmonizovaný percentil.
Ještě před konáním prvního termínu se stanoví referenční škála pomocí panelového testování. Bloky úloh z panelového testování jsou pak součástí běžných testů a pomocí těchto úloh lze porovnat výsledky řešitele s výsledky z panelového testování, tím pádem potažmo s řešiteli napříč jednotlivými termíny. Stejně jako klasický percentil je harmonizovaný percentil počítán pro oba oddíly testu OSP/VŠP zvlášť.
Rozdílné váhyeditovat | editovat zdroj
U některých přijímacích řízení se v rámci percentilů uplatňuje rozdílná váha jednotlivých testů, popřípadě verbálního a analytického oddílu v rámci testu OSP/VŠP. Přepočet do jednoho výsledku probíhá stejně jako například výpočet konečné známky z několika známek s různou váhou – percentil z každého testu/oddílu je vynásoben svou váhou a ty jsou pak sečteny. Tento součet pak tvoří konečný výsledek uchazeče o studium a ten je porovnáván s ostatními uchazeči.
Příklad tří studijních programů[3]editovat | editovat zdroj
| Univerzita | Fakulta | Program | Typ testu | Poměr |
| Univerzita Karlova | Fakulta sociálních věd | Ekonomie a finance | OSP, matematika | OSP: 0,4
Matematika: 0,6 |
| Komunikační studia | OSP,
anglický jazyk |
OSP: 0,7
Anglický jazyk: 0,3 | ||
| Západočeská univerzita | Právnická fakulta | Právo a právní věda | OSP, ZSV | OSP
Verbální oddíl: 0,6 Analytický oddíl: 0,4 ZSV Člověk a společnost: 0,3 Stát a právo: 0,5 Hospodářství a svět: 0,2 |
Test obecných studijních předpokladů (OSP)[4]editovat | editovat zdroj
Na rozdíl od ostatních typů testů v rámci Národních srovnávacích zkoušek test obecných studijních předpokladů není znalostní, nevychází ze středoškolských učebních osnov. Testovanou veličinou zde není znalost konkrétního oboru, nýbrž obecná schopnost zvládnout studium na vysoké škole, proto je test OSP (či jeho slovenská varianta VŠP) zdaleka nejvyužívanějším typem NSZ napříč vysokými školami. Dají se ovšem vést debaty o tom, zdali jeden univerzální test studijních předpokladů dokáže spolehlivě určit schopnosti potřebné pro tak široké rozpětí oborů.[5]
Test OSP se skládá ze dvou oddílů, verbálního a analytického. Na oba je přesně stanovený čas (35 minut pro verbální a 50 minut pro analytický oddíl), každý z nich obsahuje 33 úloh a nelze mezi nimi přeskakovat. Za správnou odpověď řešitel získá bod, za špatnou část bodu ztrácí (jak velkou část řešitel ztrácí se různí podle typu otázky). Skóre se pohybuje v intervalu od -17,9 bodu do 66 bodů. Oddíly jsou hodnoceny zvlášť, každý jiným percentilem, často jejich percentily mají i rozdílnou váhu. Všechny fakulty, které přijímají na základě výsledků Národních srovnávacích zkoušek do přijímacího řízení zařazují i testy obecných studijních předpokladů (drtivá většina z nich akceptuje i jejich slovenský ekvivalent VŠP), výjimkou jsou pouze tři fakulty tří různých vysokých škol.
Typy úloheditovat | editovat zdroj
Verbální oddíl sestává z 33 uzavřených úloh, odpověď testovaný vybírá z pěti možností, z nichž má označit právě jednu (jedinou správnou, jednu nejpřesnější či jednu nesprávnou). Některé z úloh mají dvě podotázky (například vybírání synonyma a zároveň antonyma). Úkoly se zaměřují na správné použití slov, a především na porozumění textu.
Oddíl analytický obsahuje rovněž 33 uzavřených úloh, ve kterých řešitel z pěti možností vybírá buď jedinou správnou odpověď, nejpřesnější odpověď, popřípadě jednu nesprávnou. Testovaný prokazuje, že umí číst v tabulkách a grafech, že vládne základními matematickými dovednostmi a že dokáže logicky uvažovat o výrocích a situacích.
Skóre (příklad šesti termínů)[6]editovat | editovat zdroj
| 7. 12. 2019 A | 7. 12. 2019 B | 8. 2. 2020 A | 8. 2. 2020 B | 7. 3. 2020 A | 7. 3. 2020 B | Analýza | |
| Počet řešitelů | 1 768 | 1 758 | 2 646 | 2 584 | 2 922 | 2 859 | Celkem = 14 537 |
| Průměrná vynechanost | 18,2 % | 18,4 % | 17,5 % | 17,6 % | 19,2 % | 17,7 % | Průměr = 18,1 % |
| Maximální dosažené skóre | 63,4 | 64,8 | 62,2 | 62,3 | 65 | 63,4 | Maximální hodnota = 65 |
| Minimální dosažené skóre | -0,3 | -3,2 | -3,4 | -4,1 | -4,6 | -3,4 | Minimální hodnota = -4,6 |
| Průměrné dosažené skóre | 29,8 | 28 | 28,5 | 28,1 | 27,9 | 28,5 | Průměr = 28,47 |
Z tabulky vyplývá, že řešitelé v průměru vynechali 18,1 % otázek, tedy po zaokrouhlení 12 otázek. Nikomu se ve sledovaných šesti termínech testu nepodařilo dosáhnout maximálního skóre, a naopak vždy bylo dosaženo i minusových hodnot. Bohužel opět neznáme četnost výskytu jednotlivých skóre.
Matematika[7]editovat | editovat zdroj
Test z matematiky klasicky vychází z gymnaziálních osnov tohoto předmětu. Testovaní mohou využít pouze přehled základních vzorců, který je součástí zadání, všechny ostatní pomůcky (kalkulačky, tabulky apod.) jsou zakázány – podle zadavatelů testu nejsou nutné. Časový limit testu je 90 minut, během nichž je potřeba vypracovat 30 úloh. Úlohy se dotýkají širokého spektra matematických znalostí a dovedností, od funkcí a rovnic přes geometrii po statistiku a pravděpodobnost. Stejně jako u ostatních testů se jedná o test srovnávací čili pro dobrý výsledek není nutné odpovědět na všechny otázky. Každá úloha má pouze jednu správnou odpověď – za správnou odpověď testovaný získá jeden bod, za špatnou 0,25 ztrácí, tj. získané skóre se pohybuje v intervalu od -7,25 do 30. V České republice výsledek z Národních srovnávacích zkoušek z matematiky v přijímacím řízení využívá šestnáct fakult napříč osmi vysokými školami, většinou v kombinaci s testem obecných studijních předpokladů.
Typy úloheditovat | editovat zdroj
Úlohy jsou uzavřené, na výběr je z pěti a možností a vždy existuje pouze jedna správná odpověď. V případě testu z matematiky se jedná o početní příklady, slovní úlohy či výrokovou logiku, nenajdeme zde například konstrukční úlohy (pravděpodobně kvůli jejich složitějšímu vyhodnocování, potažmo nemožnosti vyhodnocovat je skenerem). Obecně řečeno platí, že test začíná snazšími úlohami (zaměřujícími se na základní matematické vzorce a výrazy či na nižší úrovně matematického myšlení) a na končí úlohami složitějšími, například z oblasti analytické geometrie.
Skóre (příklad čtyř termínů)[8]editovat | editovat zdroj
| 8. 3. 2019 | 30. 3. 2019 | 8. 2. 2020 | 7. 3. 2020 | Průměr | |
| Počet řešitelů | 1 013 | 825 | 1 044 | 962 | Celkem
= 3 844 |
| Průměrná vynechanost | 22,2 % | 19,1 % | 22,1 % | 24,6 % | Průměr = 22,2 % |
| Maximální dosažené skóre | 30 | 30 | 28,8 | 28 | Maximální hodnota = 30 |
| Minimální dosažené skóre | -4,3 | -2,8 | -3 | -1,8 | Minimální hodnota = -4,3 |
| Průměrné dosažené skóre | 12,6 | 5,7 | 11,1 | 11 | Průměr = 10,1 |
Z výše uvedené tabulky vidíme, že účastníci testů v průměru vynechávají zhruba pětinu otázek (po zaokrouhlení tedy sedm otázek). Zároveň víme, že není nemožné dosáhnout v testu z matematiky maximálního skóre, neboť se tak v prvních dvou termínech stalo (není ovšem známo, zdali se jednalo o izolované případy nebo více osob). Ve všech čtyřech případech se řešitelů dostali svým konečným skóre do minusu (opět nevíme, jak velké části celku se toto týká). Průměrné bodové skóre dosažené napříč všemi 3 844 testovanými je 10,1 bodu.
Chemie[9]editovat | editovat zdroj
Národní srovnávací zkouška z chemie svým tematickým obsahem vychází z gymnaziálního učiva. Při vyplňování testu smí řešitelé využít vlastní kalkulačky (ne ovšem kalkulačky na mobilním telefonu, tabletu či podobném zařízení). Test je třeba vypracovat v časovém limitu 40 minut a sestává ze třiceti úloh. Ty se týkají organické i anorganické chemie, potažmo i biochemie. Opět se jedná o test srovnávací čili o konečném přijetí ne nepřijetí na danou školu nerozhoduje přímo počet dosažených bodů. Vždy existuje pouze jedna správná odpověď, za tu řešitel získává jeden bod, za špatnou třetinu bodu ztrácí. Tím pádem lze získat skóre od -10 do 30 bodů. V České republice Národní srovnávací zkoušky z chemie do svého přijímacího řízení zařazují dvě fakulty dvou různých vysokých škol.
Typy úloheditovat | editovat zdroj
Úlohy jsou uzavřené, na výběr je vždy ze čtyř odpovědí, z nichž je pouze jedna správná. Spektrum otázek zahrnuje jak otázky teoretické, tak reakční rovnice či výpočty. Řešitelé mají označit jedinou správnou, jednu nejpřesnější či jednu nesprávnou odpověď. Na rozdíl například od testu NSZ z matematiky se nejeví, že by na začátek testu byly zařazeny jednodušší otázky a na konec otázky složitější, tvůrci testu obtížnost u jednotlivých úloh střídají.
Skóre (příklad dvou termínů)[10]editovat | editovat zdroj
| 30. 3. 2019 | 1. 5. 2019 | Analýza | |
| Počet řešitelů | 176 | 242 | Celkem = 418 |
| Průměrná vynechanost | 13,9 % | 14,7 % | Průměr = 14,3 % |
| Maximální dosažené skóre | 28,7 | 27,7 | Maximální hodnota = 28,7 |
| Minimální dosažené skóre | -4,7 | -3,3 | Minimální hodnota = -4,7 |
| Průměrné dosažené skóre | 11,5 | 12,6 | Průměr = 12,05 % |
Z tabulky vidíme, že se žádnému z řešitelů nepodařilo dosáhnout maximálního možného počtu bodů, ačkoliv se někteří (bohužel neznáme jejich počet) přiblížili. Průměrně bylo v testu ponecháno bez odpovědi 14,3 % otázek čili čtyři otázky ze třiceti, zaokrouhlíme-li. Zároveň se opět blíže neznámému počtu řešitelů podařilo získat minusové skóre, přičemž nejnižší hodnota činila -4,7 bodu.
Základy společenských věd[11]editovat | editovat zdroj
Průřezový test vychází ze základů společenských věd v rozsahu vyučovaném na gymnáziích. Test se skládá z 60 otázek a je rozdělen do tří oddílů – Člověk a společnost, Stát a právo, Hospodářství a svět. Cílem testu je zkoumat celkový přehled v oborech psychologie, sociologie, filosofie, politologie, práva, ekonomie, evropské integrace a moderních dějin od roku 1848 do současnosti. Časový limit na řešení testu je 60 minut. Vzhledem k tomu, že se jedná o test srovnávací, není pro dosažení dobrého výsledku třeba odpovědět na všechny otázky. Polovina správně zodpovězených otázek je dostačující pro průměrný výsledek. Každá správná odpověď je ohodnocena jedním bodem, za špatnou odpověď se jeden bod strhává. U každé otázky je jen jedna správná odpověď. Získané skóre se pohybuje v intervalu od -20 do 60. V České republice jsou hned po OSP Národní srovnávací zkoušky ze základů společenských věd nejvyužívanější – v přijímacím řízení jich v přijímacím řízení využívá devět fakult napříč šesti vysokými školami. Ve většině případů je zkouška ze ZVS doplněna testem OSP.
Typy úloheditovat | editovat zdroj
Prvním oddílem je téma Člověk a společnost, kam spadají obory psychologie, sociologie a filosofie. Oddíl se skládá z 20 otázek ve formě uzavřených úloh, z nichž řešitel vybírá jednu správnou odpověď ze čtyř navrhovaných. Najdeme zde několik typů uzavřených úloh. Zaprvé jsou to úlohy typu „s jednou správnou odpovědí“, které jsou kladeny jasně, stručně a výstižně. Dále jsou to úlohy „s jednou nejpřesnější odpovědí“. V tomto případě je často využíváno modelové situace, podle níž má řešitel odhadnout nejvýstižnější definici dané situace či jevu; v některých úlohách má případně vybrat nejvhodnější slovo, které bylo v dané modelové situaci záměrně vynecháno. V případě tohoto typu úlohy je také někdy využíváno definice daného pojmu a řešitel má z navrhovaných možností vybrat, o který pojem se jedná. Nově byly do oblasti filosofie zařazeny i otázky zaměřené na práci s textem a jeho interpretaci. Opět je zde na výběr ze čtyř možností, z nichž je jen jedna možnost správná. Takovéto otázky necílí na podrobnou znalost dějin filosofie, nýbrž skutečně pouze na porozumění textu.
Druhý oddíl průřezového testu představuje Stát a právo. Koncept dalších 20 otázek typově odpovídá prvnímu oddílu, kde se opět opakuje schéma otázek „s jednou správnou odpovědí“ a „s jednou nejpřesnější odpovědí“. Přibývá zde ještě úloha typu „s jednou nesprávnou odpovědí“.
Poslední, třetí, oddíl 20 otázek se vztahuje k oblasti Hospodářství a svět. Opět se zde pracuje s identickým schématem úloh, navíc je zde v některých zadáních využita práce s tabulkou, grafem či karikaturou.
Skóre (příklad tří termínů)[12]editovat | editovat zdroj
| 7. 12. 2019 | 8. 2. 2019 | 7. 3. 2020 | Analýza | |
| Počet řešitelů | 1 702 | 2 178 | 2 793 | Celkem = 6 673 |
| Průměrná vynechanost | 17, 6 % | 17,1 % | 17,0 % | Průměr = 17,23 % |
| Maximální dosažené skóre | 57,3 | 57,7 | 53,7 | Maximální hodnota = 57, 7 |
| Minimální dosažené skóre | 1,0 | 0,7 | -2,7 | Minimální hodnota = -2, 7 |
| Průměrné dosažené skóre | 23,6 | 25,6 | 25,0 | Průměr = 24,73 |
Z výše uvedené tabulky vidíme, že jsou průměrné výsledky NSZ ze ZSV na velmi dobré úrovni. Z maximálního možného skóre, které činí 60 bodů, bylo z uvedených třech termínů nejvíce dosaženo 57,7 bodů, což je velice dobrý výsledek. Bohužel nevíme, kolik řešitelů takového skóre dosáhlo, nicméně v ostatních dvou termínech se maximální dosažené skóre pohybovalo ve velmi podobných hodnotách. V případě minimálního skóre bylo dosaženo -2,7, přičemž minimální možné skóre činí -20. Průměrná vynechanost ze všech tří uvedených termínů činí 17,23 %. Průměrné skóre 6 673 řešitelů (součet všech třech termínů) činí 24,73 %, což je skóre pohybující se na hranici průměrného výsledku a horšího průměrného výsledku.
Biologie[13]editovat | editovat zdroj
Zkouška z biologie ověřuje znalosti v rozsahu výuky na gymnáziích a zaměřuje se na oblasti obecné biologie, biologie člověka, botaniky, zoologie, genetiky a ekologie. Test je sestaven ze 40 otázek, časový limit testu činí 40 minut. Uzavřené úlohy nabízejí čtyři možnosti, z nichž je pouze jedna správná. Za každou správně zodpovězenou otázku řešitel získává bod, za špatnou 1/3 ztrácí. Získané skóre se pohybuje od -13,3 do 40. Národních srovnávacích zkoušek z biologie v České republice využívají tři fakulty napříč třemi vysokými školami.
Typy úloheditovat | editovat zdroj
Test zaměřený na prověření celkového přehledu v základních oblastech biologie je sestaven z uzavřených úloh. Nejčastěji se jedná o úlohy typu „s jednou správnou odpovědí“, dále „s jednou nejpřesnější odpovědí“ a „s jednou nesprávnou odpovědí“. V zadáních se také často využívá ilustrací, grafů, fotografií či tabulek, k nimž se daná otázka vztahuje.