A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Muslimská liga | |
---|---|
Datum založení | 30. prosince 1906 |
Datum rozpuštění | 14. srpna 1947 |
Předseda | Muhammad Alí Džinnáh |
Zakladatel | Sajjid Ahmad Chán |
Sídlo | Lakhnaú, Indie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muslimská liga, původně Celoindická muslimská liga, byla politická strana v Britské Indii, která byla založena v Dháce roku 1906 a která se zásadním způsobem zasloužila o vznik Pákistánu coby muslimského státu Indického subkontinentu. Po vzniku Indie a Pákistánu Muslimská liga dále působila jako menší strana, především pak v Kérale na jihozápadě Indie. Muslimská liga sestavila první pákistánskou vládu, avšak v průběhu dalších let se rozpadla, vzniklo z ní však několik frakcí, které působí dodnes v Pákistánu i Indii.
Strana byl oživena v roce 1974 v Bangladéši, v roce 1979 získala v tamějších parlamentních volbách čtrnáct křesel.
Pozadí vzniku
Islám zakotvil v oblastech severní Indie během 8. a 14. století. Od počátku 16. století Indii ovládala Mughalská říše, avšak v polovině devatenáctého století byla nadvláda Mughalů zlomena Brity a mughalské území pohltila Britská Indie. Muslimové v rámci Britské Indie tvořili menšinu (většina obyvatel byli hinduisté) a soustředili se především v severozápadních oblastech, jmenovitě v Balúčistánu, Východním Bengálsku, Kašmíru, Severozápadní pohraniční provincii, Paňdžábu a Sindhu.
Když v roce 1885 vznikl Indický národní kongres, společně s ním se začalo vzmáhat i indické nacionální hnutí. Indický národní kongres byl však záležitostí především hinduistů a muslimové se jej většinou drželi stranou. V roce 1900 v oblasti dnešního Uttarpradéše britská vláda povolila požadavky Hindů a ustanovila oficiálním jazykem hindštinu psanou v dévanágarí. To jen popudilo muslimy, kteří se nadále obávali, že v případě nezávislosti Indie budou hinduisté potlačovat jejich náboženství a kulturu.
Počátky Muslimské ligy
Zakládající schůze Muslimské ligy se konala 30. prosince 1906 v Dháce. Účastnilo se jí více než 3000 delegátů. Za hlavní sídlo nově vzniklé Muslimské ligy bylo ustanoveno Lakhnaú v Uttarpradéši. Historicky prvním prezidentem se pak stal Ágha Chán III.[1] Organizace byla založena pod názvem Celoindická muslimská liga, avšak nedlouho na to se pro ni ujal kratší název Muslimská liga. V této fázi si Muslimská liga vytyčila tři hlavní cíle, a to chránit práva indických muslimů, podporovat loajální postoje k britské nadvládě a snažit se předcházet nepřátelským náladám indických muslimů vůči jiným komunitám.[2]
Někteří muslimové jako Muhammad Alí Džinnáh však do Muslimské ligy nevstoupili, a to kvůli jednomu z jejich cílů, kterým byla podpora loajálních postojů k britské vládě. Sám Džinnáh, „otec a zakladatel“ Islámské republiky Pákistán, do Muslimské ligy vstoupil v roce 1913 a jejím předsedou se stal v roce 1916. Ještě tentýž rok Muslimská liga v čele s Džinnáhem podepsala s Indickým národním kongresem smlouvu zvanou Lakhnaúský pakt, který měl mimo jiné zajistit zvláštní práva muslimským voličům. Vzhledem k odlišnému směřování obou předních indických stran však smlouva neměla dlouhého trvání.
Další vývoj
Po neúspěšném pokusu navázat muslimsko-hinduistické spojenectví Džinnáh strávil většinu dvacátých let 20. století v Anglii a prozatímním vůdcem Muslimské ligy se stal pákistánský básník a filosof Muhammad Iqbal. Ikbál v roce 1930 jako jeden z prvních vyslovil myšlenku samostatného muslimského státu v rámci Indie. Mezi indickými muslimy se mezitím začaly šířit myšlenky teorie dvou národů, podle které jsou muslimové a hinduisté dva odlišné národy a tudíž neměly by žít pohromadě v jedné zemi. Řešení, jaké nabízela teorie dvou národů, bylo odmítnuto ze strany vedení Indického národního kongresu, které preferovalo sjednocený, světský a demokratický základ Indie. Muslimská liga si však stále stála za svým a propagovala jasný cíl: založení samostatného muslimského státu.
V roce 1940 za účasti Džinnáha konala v Láhauru konference Muslimské ligy. Na této konferenci bylo vzneseno rozhodnutí vytvoření samostatného muslimského státu s názvem Pákistán, který by zahrnoval Sindh, Paňdžáb, Severozápadní pohraniční provincii a Bengálsko. Tzv. Láhaurská rezoluce, která se stala základem státních principů a ústavy při vzniku Pákistánu, byla přijata 23. března 1940. V roce 1944, když Džinnáh vedl v Bombaji s Mahátmou Gándhím neúspěšné vyjednávání, selhaly poslední pokusy o řešení, jehož výsledkem by byl jednotný indický stát s muslimy i hinduisty.
Rozdělení Indie
V roce 1947 došlo k rozpadu Britské Indie na Západní a Východní Pákistán a Indii. Do čela Pákistánu byl zvolen coby první generální guvernér Muhammad Alí Džinnáh. Ještě téhož roku se Muslimská liga rozdělila na pákistánskou a indickou část. V současné době existuje několik odnoží Muslimské ligy jako je Pákistánská muslimská liga (Q) či Pákistánská muslimská liga (N).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muslim League na anglické Wikipedii.
- ↑ Aga Khan III . storyofpakistan.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. S. 783.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Muslimská liga na Wikimedia Commons
- (anglicky) The All India Muslim League
- (anglicky) Pakistan Muslim League
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk