A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mumlavský vodopád | |
---|---|
Rozměry | |
Celková výška | 12 m |
Průtok | 800 l/s |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°46′13″ s. š., 15°27′14″ v. d. |
Mumlavský vodopád | |
Ostatní | |
Vodní tok | Mumlava |
Povodí | Jizera |
Typ | skalní bloky v žulovém řečišti |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mumlavský vodopád (německy Mummelfall) je necelých 10 m vysoký vodopád, který se nachází v Harrachovské kotlině na řece Mumlavě, asi 2 km od Harrachova,[1] v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Jeho jméno pochází z německého slova murmeln, česky mumlat, což vystihuje zvuk tohoto vodopádu.[2]
Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice a díky tomu je považován za jeden z nejkrásnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů v Čechách.[3] Zajímavostí vodopádu jsou pak tzv. obří hrnce a kotle, místně nazývané čertova oka, kterých se na toku nachází hned několik. Největší z těchto prohlubní, vytvořených erozí, dosahuje v průměru až 6 m a hloubky 3 m.[4]
Okolí vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu. Přístup k vodopádu je možný po asfaltové cestě přímo z Harrachova po modré turistické značce.
Základní údaje
Vodopád se nachází ve výšce 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 m, výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Od nejvýše položené tůně je pak vysoký 9,9 m. Šířka dosahuje až 10 m, při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Plocha povodí je zhruba 19 km2. Mohutnost vodopádu se udává 7120 m.l/s.[1]
Historie
První zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Další zmínky jsou od českých turistů; vodopád uvádí Řivnáčův Průvodce po království Českém z roku 1882, jenž je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád jedním z nejvýznamnějších vodopádů v Česku, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů nesetkáváme.[2]
Přírodní poměry
Přírodní podmínky jsou u Mumlavského vodopádu po většinu roku drsnější než bývají v údolí. Je zde horské klima, a tomu odpovídají chladnější teploty.
Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří středně zrnitá biotická žula. Jedná se o strukturně-tektonickou, tj. kompaktnější horninovou partii se systémem podélných a příčných puklin. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny.
Vodopád je ovlivněn zpětnou erozí a lokální erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala a dala vzniknout nynější Harrachovské kotlině. Není vyloučeno, že se tento proces neopakoval znovu i v pozdější době.[2]
Mumlavský vodopád vytváří horská řeka Mumlava, která protéká Krkonošemi. Ta vzniká z Malé a Velké Mumlavy, které se ve výšce 1030 m n. m. u turistického rozcestníku Krakonošova snídaně spojují.[5] Vodopád překonává až 12 m vysoké převýšení tvořené skalními bloky v žulovém řečišti.[3] Mumlava pak protéká Mumlavským dolem a po 12,2 km se vlévá do Jizery. Tvoří tak hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami.[6]
Mumlavský vodopád má po většinu roku stálý tok, a je tak jedním z nejvodnatějších vodopádů v Česku. Nejmohutnější je při jarním tání. V zimě proud vody někdy zamrzá a vytváří tzv. ledopád.[3]
Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, nazývané také čertova oka. Jsou to prohlubně, které vznikly působením silného proudu řeky na žulové bloky, do kterých padající voda společně s kamínky vyhloubila díru, ve které pak cirkulovala. Tyto útvary zde dosahují až 6 m v průměru a až 3 m hloubky. Lze je najít přímo pod vodopádem, ale i jinde v řečišti.[4] V létě při vysokých teplotách mohou tyto přirozeně vytvořené tůně lákat turisty ke koupání. Jsou však hluboké, velmi hladké a často v nich bývá silný proud, takže hrozí nebezpečí, že se člověku nepodaří vylézt a může se i utopit.
Smrkovo-bukový les v okolí vodopádu je již nepůvodní. Ve snaze přiblížit se původnímu složení lesa na ochranu proti škůdcům a negativním vlivům se zde vysazují především listnaté stromy, jelikož jsou odolnější. Jsou to např. buky, jasany, javory nebo jilmy, z jehličnanů jedle, které zde také bývaly původní.
Hojně se zde vyskytují různé druhy lišejníků, mechorostů a hub. Např.: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) aj.
Turismus
Mumlavský vodopád je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů západní části Krkonošského národního parku a spolu s Labským a Pančavským vodopádem nejnavštěvovanější vodopád v České republice. Je velmi dobře přístupný pěšky i na kole a trasa je vhodná i pro vozíčkáře a rodiny s kočárky. Nejjednodušší a zároveň nejkratší trasa vede od harrachovského autobusového nádraží po tzv. Harrachovské cestě, která je značena modrou turistickou značkou. Je dlouhá 7,7 km s převýšením 163 m. Další možností je vyjít z Rýžoviště nebo od Hornického muzea.[7] Také se lze vydat od harrachovské sklárny po červené turistické značce.[8]
Pod vodopádem stojí Mumlavská bouda, kterou zde nechal vybudovat hrabě Jan Harrach právě kvůli vodopádu. Původně se jednalo o hájenku, nyní objekt slouží jako výletní restaurace.[9] Proti proudu řeky Mumlavy se lze nenáročnou procházkou dostat k dalším vodopádům, byť o něco menším.[10]
Galerie
-
Pohled na Mumlavský vodopád z boku
-
Kaskádovitý tok řeky pod vodopádem
-
Čertovo oko, jinými slovy obří hrnec. Průměr je 6 m a hlouka 3 m.
-
Pohled z lávky na Mumlavský vodopád
-
Zimní pohled
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vodopády ČR . . Dostupné online.
- ↑ a b c PILOUS, Vlastimil. Mumlavský vodopád. Časopis Krkonoše - Jizerské hory . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29.
- ↑ a b c Sportovní areál Harrachov . . Dostupné online.
- ↑ a b Mumlavské vodopády . . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Mumlavský vodopád v Krkonoších . . Dostupné online.
- ↑ TESHIM, Andrea. Mumlavské vodopády . . Dostupné online.
- ↑ Cestou necestou . . Dostupné online.
- ↑ Turistika . . Dostupné online.
- ↑ České hory . cit. 2016-10-17. Dostupné online.
- ↑ Turistický portál Harrachova online. cit. 2016-10-17. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mumlavský vodopád na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk