A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vlajka Mongolska je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy – červeným, modrým a červeným. V červeném pruhu u žerdi je umístěn žlutý ideogram sojombo.[1] Jednotlivé prvky sojomba mají symbolický význam.[2]
Modrá je tradiční mongolská barva a symbolizuje oblohu, červená je symbolem revoluce, ale také lásky a vítězství. Žlutá barva sojomba na mongolské vlajce představuje zlato, stálost jeho hodnoty i stálosti fyzikálně-chemické (odolnost proti ohni).[2][1]
-
Rozměry mongolské vlajky
Vlajka byla zavedena roku 1992. V komunistické éře (v letech 1949–1992) byla nad sojombem umístěna ještě žlutá hvězda.[2]
Historie
V roce 1206 byl, po sjednocení mongolských kmenů, jmenován sjednotitel Temüdžin prvním Velkým chánem Mongolů – Čingischánem. Za jeho vlády byly na euroasijském kontinentu založeny základy Mongolské říše. Přibližně v té době bylo zavedeno turkomongolské slovo tug. Jednalo se o nejstarší mongolský termín pro vexiloloid, který současně plnil úlohu praporu i znaku. Tugy se vyráběly z koňských nebo jačích žíní. Informace o prvních mongolských praporech lze najít v záznamech prvních evropských cestovatelů ze 13. a 14. století. Např. benátský kupec Marco Polo ve své knize Milion popisuje mongolský královský prapor, na kterém bylo zobrazeno Slunce a Měsíc. Podobu středověkých praporů se však historikům nepodařilo přesně zrekonstruovat.[2]
Po pádu mongolské dynastie Jüan v roce 1368 dobyla Mongolsko mandžuská dynastie Čching, ovládající Čínu od roku 1636 a jako oficiální vlajky byly až do počátku 20. století užívány vlajky mandžusko-čínské. Při pokusech o nezávislost byly užívány vlajky s ideogramy Sojombo.[2]
1. prosince 1911 byl na většině historického území Vnějšího Mongolska vyhlášen (s podporou Ruska) autonomní stát. Bogdgegénem Džavzdanem un-damba-chutagtem (v letech 1911–1921 vládcem Vnějšího Mongolska) byla zavedena první, skutečně doložitelná, státní vlajka. Ta byla tvořena žlutým (svislým!) obdélníkem o poměru stran 3:1. Uprostřed byl nad stylizovaným listem lotosu umístěn orámovaný sojombo. List byl lemován širokým červeným pruhem. Na pozadí listu byl náboženský text v písmu lanča, buddhistickém svatém písmu. Na horních stranách sojomba byla dvě písmena: e a bam (wam), odpovídající mongolským termínům arga a bileg. Z listu vycházely tři červené stuhy ve tvaru jazýčků. Na nich jsou v písmu lanča tři slabiky buddhistické modlitební formule mani: Óm-á-hum. Výnosem byl stanoven design vlajky, ale užívaly se i vlajky bez nápisů, lotosu, pouze se sojombem. Zdroje uvádějí několik (relativně odlišných) variant této vlajky.[2]
V roce 1915 bylo Vnější Mongolsko připojeno jako autonomní část k Číně, v roce 1919 byla autonomie (až do roku 1921) zcela zrušena. Používání mongolských vlajek bylo omezeno. V říjnu 1920 (na sklonku Ruské občanské války) následoval vpád Bělogvardějců, pod vedením Romana Fjodoroviče Ungerna von Sternberg a byla obnovena monarchie. V roce 1921 po vpádu vojsk Rudé armády na území Vnějšího Mongolska spolu s mongolskými oddíly vedenými Damdinem Süchbátarem jeho krutá vláda skončila. V tomto období se užívalo několik vlajek, spolehlivost jejich vyobrazení je však nejistá, ba přímo sporná.[2]
13. června 1924 byla vyhlášena (s podporou Sovětského svazu, pod jehož vlivem zůstala skoro sedmdesát let) Mongolská lidová republika a v této souvislosti byla zavedena i nová státní vlajka. Ta byla tvořena červeným listem o poměru stran (přibližně) 5:9 s modrým sojombem nad modrým lotosovým květem. Odstín modré barvy, ale i velikost a grafická podoba se u vlajek často lišily. Některé zdroje uvádějí např. žlutou barvu sojomba a zelenou barvu lotosu. Další zdroje uvádějí nápis Mongol Uls (staromongolsky Mongolský stát) po stranách sojomba.[2]
10. července 1945 byla zavedena nová vlajka: červeno-modro-červená trikolóra se svislými pruhy o poměru stran 1:2, se žlutým sojombem korunovaném žlutou pěticípou hvězdou, symbolem socialismu, v červeném, žerďovém pruhu. Červená barva byla dle tehdejší interpretace vykládána jako symbol vítězství revoluce, modra jako mírumilovné nebe. Žlutá hvězda symbolizovala hlavní sílu ve společnosti: komunistickou Mongolskou lidovou revoluční stranu. Vlajka však byla oficiálně schválena až 23. února 1949.[2]
Po poklidné demokratické revoluci v roce 1990 se 21. listopadu 1991 změnil název státu na Mongolská republika později (13. ledna 1992) na Mongolsko. Ke změně vlajky došlo až 12. února 1992: došlo k odstranění žluté hvězdy a kresba sojomba byla nepatrně upravena. Zároveň byl symbol přesně stanoven.[2]
Vlajky ajmagů
Mongolsko je administrativně rozděleno na 21 ajmagů a hlavní město Ulánbátar.
-
Vlajka hlavního města Ulánbátaru
Poměr stran: 4:7 -
Bajanchongorský ajmag
Poměr stran: 4:7 -
Bajanölgijský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Bulganský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Centrální ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Darchanúlský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Gobialtajský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Gobisümberský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Chentijský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Chovdský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Chövsgölský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Jihogobijský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Jihochangajský ajmag
Poměr stran: ? -
Orchonský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Selengský ajmag
Poměr stran: 7:16 -
Severochangajský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Středogobijský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Süchbátarský ajmag
Poměr stran: ~3:7 -
Uvský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Východní ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Východogobijský ajmag
Poměr stran: 1:2 -
Zavchanský ajmag
Poměr stran: 1:2
Odkazy
Reference
- ↑ a b Mongolská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b c d e f g h i j Zpravodaj Vexilolog č. 18, říjen 2005
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolská vlajka na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk