A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mistrovství Evropy v rychlobruslení je rychlobruslařská soutěž každoročně pořádaná Mezinárodní bruslařskou unií. Závodí se ve víceboji (klasickém a sprinterském), nebo na jednotlivých tratích.
Historie
První evropský vícebojařský šampionát pro muže se konal v roce 1893 a předcházela mu dvě neoficiální mistrovství v letech 1891 a 1892. V dalších desetiletích se závody neuskutečnily pouze v období první a druhé světové války. Mistrovství Evropy pro ženy se pořádá od roku 1970 s přestávkou v letech 1975 až 1980, kdy se kvůli malému zájmu neuskutečnila. Až do roku 1989 se mužský i ženský šampionát konal místem i časem nezávisle na sobě, teprve od roku 1990 jsou pořádána společná mistrovství Evropy. Od konce 19. století se až do roku 2016 závodilo pouze v klasickém víceboji.
Od roku 2017 jsou v lichých letech pořádány závod v klasickém a ve sprinterském víceboji, v sudých letech, počínaje rokem 2018, potom závody na jednotlivých tratích.
Vývoj tratí
Klasický víceboj – muži
- V letech 1891 a 1892 se závodilo ve víceboji na třech tratích: ⅓ míle (536 m) – 1 míle (1609 m) – 3 míle (4828 m).
- V letech 1893–1895 se závodilo ve víceboji na třech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m.
- V letech 1896–1935 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
- V letech 1936–1947 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).
- Od roku 1948 se závodí (od roku 2017 pouze v lichých letech) ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
- Výjimkou byl šampionát v Lahti 1967, kde kvůli extrémně silnému mrazu nahradili pořadatelé závod na 10 km závodem na 3 km, aby závodníci nebyli tak dlouhý čas ve velmi nízkých teplotách. Velký čtyřboj tak byl nahrazen malým čtyřbojem.
Klasický víceboj – ženy
- V letech 1970–1982 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 1500 m – 3000 m (tzv. mini čtyřboj).
- Od roku 1983 se závodí (od roku 2017 pouze v lichých letech) ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).
Sprinterský víceboj – muži i ženy
- Od roku 2017 se v lichých letech závodí ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 500 m – 1000 m (tzv. sprinterský čtyřboj).
Jednotlivé tratě
- Od roku 2018 se v sudých letech závodí na jednotlivých tratích: 500 m, 1000 m, 1500 m, 5000 m, závod s hromadným startem, týmový sprint, stíhací závod družstev.
Vývoj hodnocení ve víceboji
- V letech 1891 a 1892 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1893–1907 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál většinu závodů. V letech 1893–1895 tak nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň dva závody (z celkových tří tratí), v letech 1896–1907 nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň tři závody (z celkových čtyř tratí). Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem Evropy stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
- V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího evropského rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
- Od roku 1928 je ve víceboji používán bodovací systém samalog.
Medailové pořadí zemí
Aktualizováno po ME 2022.
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Nizozemsko | 48 | 46 | 45 | 139 |
2. | Norsko | 38 | 36 | 37 | 111 |
3. | Německo | 16 | 13 | 4 | 33 |
4. | Sovětský svaz | 14 | 11 | 15 | 40 |
5. | Švédsko | 9 | 3 | 8 | 20 |
6. | Východní Německo | 8 | 6 | 5 | 19 |
7. | Rusko | 6 | 3 | 8 | 17 |
8. | Finsko | 5 | 8 | 6 | 19 |
9. | Česko | 5 | 3 | 4 | 12 |
10. | Rakousko | 3 | 6 | 4 | 13 |
11. | Itálie | 1 | 4 | 3 | 8 |
12. | Lotyšsko | 1 | 0 | 0 | 1 |
13. | Belgie | 0 | 2 | 1 | 3 |
14. | Francie | 0 | 1 | 1 | 2 |
15. | Maďarsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
— | neuděleno | 3 | 15 | 15 | 33 |
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Nizozemsko | 4 | 3 | 1 | 8 |
2. | Česko | 1 | 0 | 0 | 1 |
Rakousko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
4. | Rusko | 0 | 2 | 2 | 4 |
5. | Norsko | 0 | 1 | 1 | 2 |
6. | Německo | 0 | 0 | 2 | 2 |
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Nizozemsko | 25 | 16 | 9 | 50 |
2. | Rusko | 10 | 13 | 14 | 37 |
3. | Itálie | 2 | 3 | 4 | 9 |
4. | Polsko | 2 | 0 | 4 | 6 |
5. | Belgie | 2 | 0 | 0 | 2 |
6. | Rakousko | 1 | 2 | 1 | 4 |
7. | Norsko | 0 | 4 | 5 | 9 |
8. | Finsko | 0 | 2 | 0 | 2 |
9. | Bělorusko | 0 | 1 | 1 | 2 |
Švýcarsko | 0 | 1 | 1 | 2 | |
11. | Německo | 0 | 0 | 2 | 2 |
12. | Česko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství Evropy v rychlobruslení na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk