A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
plk. Miroslav Vild | |
---|---|
Narození | 1915 Louny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. dubna 1972 (ve věku 56–57 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Povolání | palubní radiotelegrafista a radarový operátor |
Rodiče | Antonín Vild, Blažena Fousková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miroslav Vild (4. září 1915 Louny – 1. dubna 1972 Praha) byl palubní radiotelegrafista a radarový operátor 311. československé bombardovací perutě RAF v období druhé světové války.
Život
Před druhou světovou válkou
Miroslav Vild se narodil 4. září 1915 v Lounech v rodině soustružníka Antonína Vilda a Blaženy, rozené Fouskové. Vystudoval státní reálku v rodném městě, kde v roce 1933 odmaturoval. Začal studovat zeměměřičství na Českém vysokém učení technickém v Praze, studia ukončil po absolvování osmi semestrů. Vojenskou prezenční službu nastoupil k letectvu 1. října 1937, v jejím rámci absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově a získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Následně létal jako pozorovatel na strojích Letov Š-328 u leteckého pluku 1 ve Kbelích a Táboře. Během mobilizace na podzim 1938 působil na polních letištích Letiště Zbraslavice, Mladé Boleslavi a Dymokury. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta.
Druhá světová válka
Francie
Po německé okupaci v březnu 1939 opustil Miroslav Vild 15. května téhož roku ilegálně Protektorát Čechy a Morava a u Ostravy přešel na území Polska. Po prezentaci u vznikající československé armády v zahraničí na konzulátu v Krakově odplul do Francie, kde podepsal vstup do cizinecké legie. Čtyři měsíce sloužil v severní Africe, po vypuknutí druhé světové války byl převelen k letectvu a začal se školit na francouzskou techniku. Do bojů o Francii zasáhnout nestihl a po jejím pádu 19. června 1940 evakuoval z Bordeaux do Spojeného království. Dosáhl hodnosti podporučíka.
Spojené království
Dne 2. srpna 1940 byl Miroslav Vild přijat do Royal Air Force a 6. září téhož roku zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Žádal o vyškolení na pilota, z důvodu nedostatku dalších profesí byl ale vyškolen na radiotelegrafistu. Dne 25. května 1941 přežil havárii stroje Vickers Wellington, který se po startu k cvičnému letu zřítil u Langhamu v Norfolku. Rekonvalescenci po zranění ukončil 9. prosince 1941, výcvik dokončil a 18. dubna byl opět zařazen k 311. peruti. První operační let prodělal 22. dubna, ale o několik dní později byla peruť přeložena pod pobřežní velitelství a začala provádět hlídkové protiponorkové lety nad mořem. Dne 24. června 1944 se účastnil potopení německé ponorky U 971 u ostrova Ouessant. Celkem absolvoval 106 operačních misí, poslední 1. listopadu 1944, a bezmála 1200 operačních hodin, což bylo mezi československými letci nejvíce. Přešel k armádnímu dopravnímu letectvu a po absolvování potřebného výcviku byl zařazen k 246. dopravní peruti, kde létal na transportních verzích strojů Consolidated B-24 Liberator zejména dálkové lety na střední a dálný východ. Zapsal si ještě patnáct letů evidovaných jako operační a 64 letových hodin. U perutě působil ještě několik měsíců po skončení války a dosáhl hodnosti kapitána.
Rodiče Miroslava Vilda byli v období druhé světové války internováni v táboře ve Svatobořicích.
Po druhé světové válce
Miroslav Vild byl demobilizován 31. ledna 1946 poté, co krátce působil jako radionavigátor u Letecké dopravní skupiny na ruzyňském letišti. Dosáhl hodnosti štábního kapitána. Jako radiotelegrafista poté létal u Československých aerolinií, v prosinci 1950 byl ale komunistickou mocí propuštěn. Živil se jako nekvalifikovaný dělník a v roce 1958 odešel do invalidního důchodu. Později byl částečně rehabilitován a v roce 1964 povýšen na majora v záloze. V roce 1965 nastoupil do funkce inspektora leteckých spojů u Správy dopravních letišť v Praze, kterou zastával až do své smrti 1. dubna 1972. Plně rehabilitován byl až v roce 1991.
Publikační činnost
- Ze zápisků Miroslava Vilda připravil František Fajtl knihu Osud byl mým přítelem, která vyšla v nakladatelství Naše vojsko v roce 1985[1]
Ocenění
Vyznamenání
- 4x Československý válečný kříž 1939
- 2x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- 1945 Záslužný letecký kříž
- 1945 Hvězda 1939–1945
- 1946 Československá medaile za zásluhy I. stupně
- Hvězda Atlantiku
- Evropská hvězda leteckých posádek
- Britská medaile Za obranu
- Válečná medaile 1939–1945
Posmrtná ocenění
- V roce 1991 byl Miroslav Vild in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka
- V roce 1994 byl Miroslav Vild jmenován čestným občanem města Louny[2]
- Na rodném domě Miroslava Vilda v Lounech, Jablonského 548 byla v roce 1995 odhalena pamětní deska[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 320–321.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk