A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc. | |
---|---|
Místopředseda vlády Miloše Zemana | |
Ve funkci: 30. května 2001 – 15. července 2002 | |
3. ministr průmyslu a obchodu ČR | |
Ve funkci: 22. července 1998 – 15. července 2002 | |
Předseda vlády | Miloš Zeman |
Předchůdce | Karel Kühnl |
Nástupce | Jiří Rusnok |
Ministr strojírenství a elektrotechniky | |
Ve funkci: 20. července 1990 – 31. prosince 1990 | |
Předseda vlády | Petr Pithart |
Předchůdce | úřad vznikl |
Nástupce | úřad zanikl |
Ministr bez portfeje ČR (v rámci federace) | |
Ve funkci: 29. června 1990 – 20. července 1990 | |
Předseda vlády | Petr Pithart |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 1. června 1996 – 20. června 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1962–1969) ČSSD (1991–2009) SPOZ / SPO (2010) |
Narození | 13. prosince 1929 (94 let) Praha Československo |
Alma mater | ČVUT v Praze |
Profese | politik a manažer |
Ocenění | Ropák roku (1998) medaile Za zásluhy 1. stupeň (2013) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miroslav Grégr (* 13. prosince 1929 Praha[1]) je český politik, v roce 1990 krátce český ministr bez portfeje, posléze ministr strojírenství a elektrotechniky, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998 až 2002 ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana.
Rodinný původ a studia
Narodil se jako syn Emila Grégra, důstojníka československé armády, který se aktivně účastnil bojů u Tobruku i na východní frontě a byl v 50. letech vězněn[2]. V roce 1954 vystudoval strojní fakultu ČVUT.
Pracovní život před r. 1989: DESTA Děčín
Působil na různých pozicích ve strojírenství, roku 1962 se stal ředitelem děčínských strojíren, které se pod jeho vedením přejmenovaly na národní podnik DESTA orientovaný na výrobu vysokozdvižných vozíků. Krátce po přičlenění závodu Domažlice (delimitovaného z Kdyňských strojíren) tam ještě stihl zavést výrobu vysokotonážních vozíků, nicméně v rámci nastupující normalizace byl pro svůj podíl na reformách 60. let i pro svůj záporný postoj k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zařazen na seznam „představitelů a exponentů pravice“[3], vyloučen z KSČ[4] a krátce vězněn.[5]
Politická kariéra po r. 1989: privatizace Škody M. Boleslav, ČEZ, dostavba Temelína
Po sametové revoluci se zapojil do politiky, zpočátku jako nestraník. V roce 1990 byl nejprve krátce českým ministrem bez portfeje (v rámci československé federace), posléze od července do prosince 1990 vedl rezort strojírenství a elektrotechniky. Během funkčního období se podílel na přípravě privatizace automobilky Škoda Mladá Boleslav.[5] Zároveň však varoval, že příliš rychlá privatizace československých podniků do rukou zahraničních zájemců, pokud by takový krok nebyl promyšlený ku prospěchu obou stran, může vést k poškození československé ekonomiky jako celku.[6] Krátce poté bylo Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky spolu s Ministerstvem stavebnictví sloučeno pod Ministerstvo průmyslu a Grégr ve vládě skončil[7]. Poté se vrátil do děčínské Desty, kde vykonával funkci generálního ředitele až do 30. září 1996, kdy na funkci rezignoval z politických důvodů.[8] Spoluzaložil Svaz průmyslu a dopravy ČR a byl jeho prvním prezidentem.
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998. V letech 1996–1998 byl členem a místopředsedou sněmovního hospodářského výboru.[9] V ČSSD zastával funkci v Předsednictvu Ústředního výkonného výboru.
V letech 1998–2002 byl ministrem průmyslu a obchodu a v období let 2001-2002 navíc místopředsedou vlády Miloše Zemana.[10] V době výkonu ministerské funkce prosadil koncepci Super ČEZu (ČEZ jako velký podnik ovládaný státem, schopný expanze na evropské trhy) a pod jeho vedením došlo k dokončení prvních dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Pro své sympatie získal přezdívku atomový dědek. Sám ji ale nepovažuje za urážlivou, použil ji jako první Miloš Zeman při setkání vlády s Vladimirem Putinem, kdy představil Grégra Putinovi se slovy „éto naš atomnyj děduška.“[11] V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a. s. (46,28% akcií.[12]) za 650 milionů korun[13] V září 2011 byl na výslechu u švýcarských vyšetřovatelů privatizace Mostecké uhelné.[14]
Spoluzakladatel občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana
V květnu 2008 se angažoval při formování občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, které usilovalo o návrat Miloše Zemana do aktivní politiky.[15] Po roce 2009 pak byl aktivní při vzniku Strany práv občanů ZEMANOVCI.[16]
Anticena, medaile
Je držitelem ekologické anticeny Ropák roku 1998 udělovaného sdružením Děti Země.[17] Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Reference
- ↑ Záhlaví : Grégr, Miroslav, 1929- . katalog.svkul.cz . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Gregr-Emil-Grunhut/p/315220
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ . totalita.cz . Dostupné online.
- ↑ Ministr Grégr se jako komunista aktivně podílel na náboru členů Lidových milicí . cibulka.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28.
- ↑ a b Miroslav Grégr . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ 30 let zpět: Na československé podniky se slétají dravci zahraničního průmyslu. ČT24 . . Dostupné online.
- ↑ ČNR 1990-1992, usnesení předsednictva ČNR. www.psp.cz . . Dostupné online.
- ↑ PČR, PS 1996-1998, 5. schůze, část 14/74 (2. 10. 1996). www.psp.cz . . Dostupné online.
- ↑ Miroslav Grégr . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ M.Grégr o Temelínu online. olomoucky.spoz.cz cit. 2012-12-09. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Roky 1996–1999. www.mapovani.cz online. cit. 2013-10-14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14.
- ↑ Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže. ČT24 online. cit. 2022-07-24. Dostupné online.
- ↑ Zemana, Špidlu, Grégra vyslýchali kvůli Mostecké uhelné. Aktuálně.cz online. Economia, 2010-09-16 cit. 2022-07-24. Dostupné online.
- ↑ |. www.ceskenoviny.cz online. cit. 2022-07-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-24.
- ↑ Sjezd SPOZ zvolil podle očekávání předsedou Zemana online. denik.cz cit. 2012-12-09. Dostupné online.
- ↑ Ropák (výsledky ankety) | Anketa Ropák & Zelená perla - Děti Země.cz. www.ropak.detizeme.cz online. cit. 2022-07-24. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Miroslav Grégr, Jiří Hroník: Atomový dědek Miroslav Grégr: Se skromností sobě vlastní, Universum 2020, 328 s. ISBN 978-80-242-7081-4 (knižní rozhovor)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk