A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Minská jaderná elektrárna | |
---|---|
![]() | |
Stát | ![]() |
Umístění | Rudensk, Minská oblast |
Stav | plánování zrušeno |
Začátek výstavby | 1988 |
Zprovoznění | 1995 |
Jaderná elektrárna | |
Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 2000 MW |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Minská jaderná elektrárna (rusky Минская АТЭЦ) je nedokončená jaderná elektrárna v Bělorusku. Nachází se poblíž města Rudensk v Minské oblasti. Elektrárna měla sloužit k výrobě elektřiny současně s dálkovým vytápěním.[1][2][3] Dva bloky elektrárny měly vyrábět dohromady 1880 MW hrubého výkonu elektřiny a odesílat teplou vodu do přilehlých míst. Projekt byl zrušen po havárii v Černobylu.[4][5][6]
Historie a technické informace
Počátky
V 80. letech 20. století, aby bylo možné uspokojit energetické potřeby Běloruska a zároveň snížit dopad topných systémů v Minsku na životní prostředí, což byl velký problém celého Sovětského svazu, bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny v Minské oblasti.[7] Dne 26. června 1980 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu stavbu oficiálně schválil. Ministerstvo energetiky chtělo, aby byla jaderná elektrárna uvedena do provozu do roku 1995, výstavba měla začít v roce 1988.[4][5]
Výběr lokality
V roce 1982 hledání místa úspěšně skončilo. Inženýři zodpovědní za stavbu zřídili speciální oddělení pro stavbu minské jaderné elektrárny. Byla předpokládána výstavba dvou VVER-1000/320, speciálně upravené verze pro použití v jaderných teplárnách. V roce 1983 byla zahájena výstavba nového města, kde měli sídlit dělníci a následně operátoři elektrárny. Začala také výstavba infrastruktury. Město však bylo vybudováno v bažinaté oblasti, proto bylo nutné nejprve připravit podloží. Během této doby začaly první stavební práce na zařízení.[8]
Ukončení výstavby
Stavba jaderné elektrárny příliš nepokročila, protože 26. dubna 1986 došlo k havárii v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. V důsledku toho bylo rozhodnuto o pozastavení výstavby až do odvolání.[9] Do Černobylu byli vysláni dělníci, aby odstranili následky havárie a postavili bydlení pro evakuované osoby. Kvůli havárii v jaderné elektrárně v Černobylu rozhodly ÚV Sovětského svazu a KSSS 1. července 1987 nepokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v Minsku.[10] V reakci na to se ministerstvo energetiky rozhodlo postavit na místě elektrárnu na plyn. Tato elektrárna dnes využívá již postavené budovy a vedení dálkového vytápění do Minsku.[4][5][8]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Minsk-1[11] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánovaná výstavba zrušena 1. července 1987 | |||
Minsk-2[12] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánovaná výstavba zrušena 1. července 1987 |
Odkazy
Reference
V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Minsk na Nucleopedii.
- ↑ Teploelektrocentral-5. ТЭЦ-5. История становления. web.archive.org . 2009-06-26 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-26.
- ↑ Проектирование железных дорог - ОАО "Минский Промтранспроект". www.mptp.by . . Dostupné online.
- ↑ История - ОАО «ЦЕНТРОЭНЕРГОМОНТАЖ». ОАО «ЦЕНТРОЭНЕРГОМОНТАЖ». Dostupné online . (rusky)
- ↑ a b c ELECNUC LES CENTRALES NUCLEAIRES DANS LE MONDE Nuclear power plants in the world Edition 2000 - strana 65
- ↑ a b c Мирный атом в пуховичских болотах: история строительства Минской АЭС. web.archive.org . 2024-02-10 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-10.
- ↑ Взрослеющий объект. nestor.minsk.by . . Dostupné online.
- ↑ Belatom. Первая "атомная" через 14 лет. belatom.by . Belatom . Dostupné online.
- ↑ a b В Беларуси атомная станция могла появиться около 40 лет назад. belmarket.by . . Dostupné online. (rusky)
- ↑ DARRIUSS. «Атомные призраки»: как выглядят заброшенные АЭС бывшего Советского Союза - Недвижимость Onlíner. Onlíner . 2015-06-30 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ АДМИНИСТРАТОР. Недостроенные АЭС СССР. tmr-power.com. Dostupné online . (rusky)
- ↑ Power Reactor Details - MINSK-1 (DUAL PURPOSE). web.archive.org . 2011-06-04 cit. 2024-02-10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - MINSK-2. web.archive.org online. 2011-06-04 cit. 2024-02-10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk