A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Miloslav Jareš | |
---|---|
Režisér Miloslav Jareš (vlevo) s tajemníkem činoherního klubu dr. Jeřábkem | |
Narození | 12. ledna 1903 nebo 1. prosince 1903 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. července 1980 Praha Československo |
Povolání | režisér |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloslav Jareš (12. ledna 1903, Praha – 18. července 1980, Praha) byl český rozhlasový, divadelní a filmový režisér.
Život
Studium a divadlo
Studoval na reálném gymnáziu (1914–1918) a obchodní akademii (1918–1921) a v letech 1921–1926 na pražské konzervatoři. K jeho profesorům zde patřil Jaroslav Hurt. Posluchači konzervatoře a absolventi třídy Jaroslava Hurta ve dvacátých letech dvacátého století hráli svá veřejná představení v budově holešovické Legie malých v Plynární ulici, poblíž divadla Uranie. V tomto studiu působili např. Jan Škoda, František Salzer, Otomar Korbelář, Ladislav Boháč, Jarmila Horáková, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Jiří Frejka, Václav Trégl, Bohuš Záhorský, Erik Adolf Saudek, výtvarníci František Muzika a František Zelenka, hudebníci Jaroslav Ježek, Miroslav Ponc, Iša Krejčí, choreograf Saša Machov a další. Po odchodu některých členů (vč. Jiřího Frejky) do angažmá, zorganizoval Jareš ze zbývajících členů studia Scénu adeptů[1], což bylo volné sdružení absolventů a posluchačů konzervatoře[2].
V roce 1923 Jareš vytvořil při Legii malých amatérské Divadlo mládeže[3], které fungovalo v sále Legie malých až do roku 1934[4], kde se souborem dětí hráli příležitostně i někteří konzervatoristé a mladí herci. S Jarešem v Divadle mládeže spolupracovali např. výtvarník František Zelenka, hudební skladatel Miroslav Ponc a jako dramaturg E. A. Saudek[3]. Úspěšné uvedení hry Mauglí uvedlo divadlo nejen na své scéně, ale pohostinsky i v Osvobozeném divadle a v Divadle na Vinohradech[5]. Jarešovo působení v Divadle mládeže mělo ve vývoji divadelní tvorby pro děti zásadní význam[6].
Od roku 1926 působil v Osvobozeném divadle. Jeho poslední rolí byla malá úloha ve hře Líčení se odročuje (premiéra 1929, sál U Nováků, režie V+W)[7].
Za Protektorátu působil pohostinsky jako režisér v holešovické Uranii. Od roku 1942 působil jednu sezónu jako režisér v Nezávislém divadle[8]. V letech 1945–1948 působil v Divadle 5. května jako režisér, spolu s Antonínem Kuršem, Františkem Salzerem a Alfrédem Radokem. Soubor divadla pocházel především z holešovické Uranie. V Divadle 5. května připravil Jareš 14 premiér[9].
Rozhlasová činnost
Jeho hlavní činností byla práce rozhlasového režiséra. Profesor dramatického oddělení pražské konzervatoře Jaroslav Hurt, který byl v roce 1927 jmenován prvním profesionálním režisérem rozhlasu (Radiojournal), si přizval jako asistenta svého žáka z konzervatoře Miloslava Jareše[10]. Od sezóny 1933–1934 se Jareš věnoval především rozhlasu (po jeho odchodu z Divadla mladých toto zaniklo)[11], od Radiojournalu obdržel v roce 1937 trvalou smlouvu. S rozhlasem pak spolupracoval až téměř do své smrti.
Citát
„ | Ale Jarešovi už v kolébce sudičky určily, že bude rozhlasovým režisérem. Neodolal lákání svého profesora – nejprve mu dělal asistenta, později začal rozhlasové hry režírovat sám. Sudičky měly pravdu: Jareš postrčil toto umění o hodný kus dopředu…Jarešovy rozhlasové režie se snad ani nedají spočítat. Ale on přitom nikdy nezapomněl na svoji první a největší lásku – na divadlo. Jím v Osvobozeném vlastně začínal. | “ |
— Ladislav Boháč [12] |
Dílo
Vybrané divadelní role
- 1924 N. N. Jevrejnov: Veselá smrt, Pierot, Scéna adeptů, režie Jiří Frejka
- 1927 Yvan Goll: Pojištění proti sebevraždě, žurnalista Camembert, (j. h.), Osvobozené divadlo (Umělecká beseda), režie Jiří Frejka
Vybrané divadelní režie
- 1923 Karel Driml: Čínské zrcadlo, Divadlo mládeže
- 1924 neznámý autor: Fraška o kádi, Scéna adeptů
- 1928 Lila Bubelová: Junák, slunéčko jasné, Divadlo mládeže
- 1931 R.Kipling, V.M.Volkenštejn: Mauglí, Divadlo mládeže
- 1933 P. P. Gorlov: Uchvatitel ohně, Divadlo mládeže
- 1942 R. M. Rilke: Takový už je život, Nezávislé divadlo
- 1945 Svatopluk Čech: Ve stínu lípy, Divadlo u Nováků
- 1945 Honoré de Balzac: Mercadet, Divadlo 5. května
- 1945 Otakar Černoch: Veliká zkouška, Divadlo 5. května
- 1946 Peter Karvaš: Meteor, Divadlo 5. května
- 1946 Alfred de Musset: Rozmary Marianiny, Divadlo 5. května
- 1947 Marcel Achard: Život je krásný, Divadlo 5. května
- 1947 Patrick Hamilton: Plynová lampa, Divadlo 5. května
- 1947 Agatha Christie: Deset malých černoušků, Divadlo 5. května
- 1948 Sean O'Casey: Jen jeho stín, Divadlo 5. května
- 1948 Jiří Mahen: Chroust, Divadlo 5. května
Vybrané rozhlasové režie
- 1936 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu
- 1936 M.V. Kratochvíl: Smrt krále Jana
- 1937 Josef Čapek: Země mnoha jmen
- 1937 Molière: Lakomec
- 1938 Karel Čapek: Bílá nemoc
- 1938 A.Dumas: Tři mušketýři
- 1945 M.Kopecký-R.Walter: Pan Franc ze zámku
- 1945 František Langer: Svatý Václav
- 1946 G. B. Shaw: Léčení hudbou
- 1947 H. G. Wells: Údolí slepých
- 1948 Jaroslav Vrchlický: Smír Tantalův
- 1950 William Shakespeare: Othello
- 1951 Alois Jirásek: Filosofská historie
- 1952 Alois Jirásek: Kolébka
- 1955 A. S. Puškin: Kamenný host
- 1956 J. K. Tyl: Strakonický dudák
- 1961 K. H. Mácha: Máj
- 1961 Pierre Corneille: Cid : Drama lásky a cti na španělském královském dvoře, překlad Svatopluk Kadlec, rozhlasová úprava a dramaturgie Jaroslava Strejčková, hudba Jiří Berkovec, režie Miloslav Jareš. Hrají: Ferdinand I. kastilský král (Ladislav Boháč), kastilská infantka (Marie Glázrová), Don Diego (Karel Pavlík), Don Rodrigo, jeho syn (Václav Voska), Don Gomez, hrabě z Gormazu (Vladimír Šmeral), Ximena, jeho dcera (Viola Zinková), Leonora, infantčina vychovatelka (Julie Charvátová), Elvíra, Ximeina vychovatelka (Jaroslava Drmlová) a další. Československý rozhlas[13]
- 1966 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, lyrická pohádka o útěku, lásce a oběti. Rozhlasová úprava a režie Miloslav Jareš, hudba Zdeněk Horymír Procházka, dramaturgie Jaromír Ptáček. Osoby a obsazení: vypravěčka (Julie Charvátová), chudý král (Soběslav Sejk), princezna Pampeliška (Viola Zinková), její chůva (Jaroslava Drmlová), královský obřadník (Artuš Kalous), královský kuchař (František Holar), mocný princ z Hispánie (František Krahulík), jeho vojevůdce (Jiří Hurta), vojín v jeho táboře (Rudolf Široký), Honza (Bořivoj Navrátil), jeho máma (Marie Glázrová), pastevci (Vladimír Salač, Karel Fořt a Jan Plavka), sousedova dcera (Eva Klepáčová), primátor města Kocourkova (František Hanus), starší toho města (Zdeněk Hodr), syn primátorův (Petr Haničinec), jeho přítel (Karel Houska), městská stráž (Vladimír Čech) a tulák (Rudolf Pellar)
- 1969 Molière: Misantrop
- 1970 Honoré de Balzac, Walter Hasenclever: Gobseck
- 1972 Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů
Filmová režie
Osobnosti české kultury o Miloslavu Jarešovi
- To, co znamenali E. F. Burian a Jindřich Honzl pro můj jevištní přednes, co mě naučili, když jsem pracoval v jejich souborech, to znamenal Jareš pro mou interpretaci poezie před mikrofonem.[14]
- Nejúspěšnějšími a zároveň nejprecizněji provedenými se stávaly inscenace lehkého, veseloherního, konverzačního repertoáru, jejichž režisérem byl většinou Miloslav Jareš, hlavním povoláním režisér Čs. rozhlasu v Praze.[15]
- Ne bezvýznamný vliv měl na mou práci rozhlasový režisér Miloslav Jareš, jenž v Uranii také pravidelně hostoval…Miloslavu Jarešovi vděčím za nejednu připomínku ke svému herectví i za to, že mi přiblížil shakespearovské postavy, k nimž jsem se na divadle dostával jen zřídka. U Jareše jsem jich však měl celou řadu v jeho rozhlasových inscenacích.[16]
- V této souvislosti je třeba se zmínit i o režiséru Miloslavu Jarešovi, z jehož představení v holešoviscké "Legii Malých" vyšel skoro všechen náš herecký dorost s Jarmilou Horákovou v čele. Jarešovi chyběl teoretický program a jednotná stylová linie, přinášel však dobře nastudovaná představení a zejména záslužné hry s dětskými ensembly moderního slohu. Byla to divadelní představení na okraji velkoměsta, opravdu živá a vděčně přijímána.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 82,
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 86
- ↑ a b Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 189
- ↑ František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 242
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 418
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 190
- ↑ Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 108, 215
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517
- ↑ Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 70–73, ISBN 80-7038-140-X
- ↑ Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 67–8, ISBN 80-207-0485-X
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 419
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 87–8,
- ↑ Pierre Corneille: Cid Archivováno 15. 10. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
- ↑ http://www.radioservis-as.cz/archiv12/18_12/18_titul.htm
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 132, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 217
- ↑ Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Místa a roky, In: Přítomnost, ročník XII, č. 23, 12. června 1935, Praha, str. 362
Literatura
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, ISBN 80-7023-118-1
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 102, 122, 222, 226
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31–2, 84–8, 91–2, 246, 305
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 145, 251
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 219, 227
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 242–3
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 373, 383
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 44, 89, 132, 178, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 87, ISBN 80-207-0419-1
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 215
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 353, ISBN 80-204-0493-7
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 111, 115
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 82, 189, 190, 414, 417–9, 517-8, 534, 606, 644, 662
- Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 35, 45, 47, 70–73, ISBN 80-7038-140-X
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 19, 225
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
- Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in:
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 207, ISBN 80-85625-19-9
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 67–9, 76, 85, 102, ISBN 80-207-0485-X
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloslav Jareš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Jareš
- Filmová databáze: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/34638-miroslav-jares.html
- Radioservis – vydavatelství Českého rozhlasu: http://www.radioservis-as.cz/archiv12/18_12/18_titul.htm
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk