A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Michnové z Vacínova | |
---|---|
Země | České království |
Tituly | svobodní páni hrabata |
Zakladatelé | Martin Michna z Vacínova |
Konec vlády | 1872 |
Poslední vládce | Bedřich Jan Michna z Vacínova |
Současná hlava | rod vymřel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhof(f)en, von Waitzenhof(f)en nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.
Historie
Kolem roku 1530 přesídlil do Budyně nad Ohří Lužický Srb Pavel Michna, koželuh. Měl dva syny, Šebestiána a Martina, kterého dal vyučit řezníkem. Martin se stal váženým měšťanem a panským úředníkem, v roce 1583 se pak stal správcem celého budyňského panství (v tomto roce zemřel majitel panství Mikuláš Zajíc z Hazmburka, poručníkem jeho dětí Jana Zbyňka a Hedviky byl jmenován Jiří starší z Lobkovic, skutečnou správu hospodářských statků měli ale na starosti měšťané Budyně a hlavním správcem se stal právě Martin Michna). Když Jan Zbyněk dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. 14. srpna 1598 se Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle hájku v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům).[1]
Martin Michna měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.
Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.
Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.
Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila, roku 1711 získala dědičný titul hrabat a přijala příjmení von Weitzenhofen.
Emanuel Petr (1772-1827) byl profesorem agronomie na Karlově univerzitě. Od roku 1811 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, roku 1815 se stal jejím sekretářem - "snad nejlepším, jakého kdy společnost měla".[2] Posledním příslušníkem rodu byl jeho syn Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.
Budovy a panství spojené s rodem
- Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717–1720 Jan Václav Michna z Vacínova.
- Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640–1650 barokně přestavěn a rozšířen tehdejším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli.
- Renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo několik majitelů a dům měl různá využití.
- Malostranské mlýny v Praze
- Mühldorfský dům v Praze
- Dům V Templu v Praze
- Zámek Janov v Janově (část města Litvínov)
Erb
V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.
Rodokmen
Rodokmen Martina Michny z Vacínova sepsaný 18. listopadu 1910 (dokument je ve sbírkách Jandova muzea v Budyni nad Ohří):[3]
- Martin Michna, vladyka z Vacínova od roku 1598
- Pavel (1589 – 26. srpna 1632)
- Václav (Jan) (? – 22. května 1667), bez dětí
- Jiří Vilém (1590 – 1640)
- Sigmund Norbert (? - 1668)
- Karel Jiří (? – 1710), bez dětí
- Ferdinand, bez dětí
- Vilém Fridrich
- Sigmund Norbert (? - 1668)
- Martin Jaroslav
- Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen
- Martin Vilém (? – 1722)
- Jan Václav
- Ferdinand Karel
- Karel (? – 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (? – 1803)
- Emanuel (18. prosince 1772 – 16. listopadu 1827)
- Bedřich Jan (16. března 1804 – 1872), bez dětí, jím rod Michnů z Vacínova vymírá
- Marie (1786 – ?)
- Emanuel (18. prosince 1772 – 16. listopadu 1827)
- Karel (? – 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (? – 1803)
- Martin Antonín
- Bohuchval Sebald
- Jan Nepomuk Xaver, bez dětí
- Ferdinand Karel
- Václav Ferdinand (? – 1712)
- Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen
- Pavel (1589 – 26. srpna 1632)
Rodinný strom:[4]
Martin MICHNA Z VACÍNOVA († 1632) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ondřej | Pavel (cca 1572 – 1632) ∞ Anna z Kobersdorfu | Jiří Vilém (cca 1574 – 25.8.1637) ∞ Dorota Maternová z Květnice ∞ Sabrina Lukrecie Minkvicová z Minkvic (bezd.) ∞ Voršila Žofie z Oppersdorffu (bezd.) | Šebastián (cca 1576 – po 1637) ∞ Eliška Tejnská z Tejna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Karel († 1653) | Jan | Václav (1609 – 21.5.1667) ∞ Angelika Sibyla ze Zierotína | Pavel ml. (* 1610) | Martin (* 1612) | Anna Polyxena (1614 – 1650) ∞ Jindřich Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vilém Fridrich († před 1680) ∞ Anna Marie Čejková z Olbramovic ∞ Maxmiliana Franziska de Lungen | Zikmund Norbert († 1667) ∞ Marie Eliška Lažanská z Bukové | Martin (* 1610) | Martin Jaroslav (1601 – 6.2.1668) ∞ Ludmila de Nova z Bylon | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ferdinand František Jan | Sabina Eleonora ∞ Wolfgang von Schenken ∞ Bernard František Paradis de Lasaga | Karel Jiří Václav (1658 – 7.8.1710) ∞ Anna Ludmila Krakovská z Kolovrat | Václav | Jan Václav | Martin Michal ∞ Anna Marie Čejková z Olbramovic ∞ Maximiliana de Lungen | Anna Polyxena (* 1635) ∞ z Lichtenštejna | Vilém Václav František (8.4.1637 – 5.10.1684) ∞ Anna Polyxena Ennis de Atter | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Marianna ∞ Johann Franz von Walmerode | Antonie Alžběta ∞ Jozef Malovec z Malovic a Kosoře | Terezie († 1761) ∞ Adolf Felix von Pötting | Martin Vilém (1668 – 19.1.1722) ∞ Ernestina von Bissingen | Jan Václav (1669 – leden 1721) ∞ Marie Karolina von Wopping | Václav Ferdinand (1669 – 1712) | Barbora Isabela (1672 – 1729) ∞ František Felix z Bryslu ∞ Franz Benedikt Mamming von Steinachheimb | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Alžběta Terezie (1708 – 1784) ∞ Jan Josef Malovec z Malovic | Anna Marie Barbora (2.9.1709 – 19.2.1772) ∞ Filip Nerius Krakovský z Kolovrat | Kateřina Ludmila (1711 – po 1730) ∞ Josef František Karel von Schönfeld | Ferdinand Karel (1696 – po 1727) ∞ Sophie Dubois de Feignes | Martin Antonín (1698 – po 1738) ∞ Anna Marie Barbora Jeníšková z Újezda | Gottlob Sebald (cca 1700 – 1767) ∞ Anna Barbora Grabmann von Gromond ∞ Margot von Coenins (bezdět.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Karel Josef (14.12.1727 – 24.8.1789) ∞ Marie Konstanze von Unwerth (bezdět.) ∞ Johana Bubnová z Litic | Jan Nepomuk († před 1826) | Marie Anna (1724 – po 1797) ∞ Jan Arnošt Buben ∞ Ferdinand Jakub Kokořowecz z Kokořowa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Emanuel Petr (18.12.1772 – 16.11.1827) ∞ Marie Terezie Wiedersperger von Wiedersperg | Marie Anna Ludmila (4.8.1794 – 18.11.1846) ∞ Podivin Donat von Rumerskirch | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fridrich Jan (15.3.1804 – 23.12.1877) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příbuzenstvo
Spojili se s Jeníšky z Újezda, Lažanskými, Kolovraty či Žerotíny.
Odkazy
Reference
- ↑ BOUČEK, Jan. Bakalářská práce: Pavel Michna z Vacínova. Praha: FF UK Praha, 2008.
- ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:bf20c813-57f3-42b8-a9b4-88ec1beccfa4
- ↑ Rodokmen Martina Michny v Vacínova. Budyně nad Ohří: , 1910.
- ↑ Dostupné online.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Michnové z Vacínova, s. 101–102.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk