A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Omské Metro je nerealizovaná podzemní dráha v ruském městě Omsk. Byl budován úsek o délce celkem čtyř stanic. Celkem byl plánován systém čtyř linek. Po metru v Novosibirsku mělo být druhým systémem metra na Sibiři. V roce 2018 byla výstavba zrušena. Jediná dokončená stanice slouží jako pěší podchod.
Historie
Omsk se stal v druhé polovině 20. století milionovým městem, což postupně začalo klást velké nároky na místní MHD. Již v 60. letech byl označen za město, kde je možné podzemní dráhu s přijatelnými náklady vybudovat. Nakonec se však v této době usoudilo, že přednější bude metro vystavět v Čeljabinsku, Omsk měl mít vlastní systém podpovrchové tramvaje.
Tento plán se však při dalším zkoumání ukázal však jako nevhodný a tak byla opět oprášena koncepce podzemní dráhy. Rozhodnutí nakonec padlo v roce 1986, stavět se ale začalo až roku 1992, rok po zániku Sovětského svazu, jež byl na budování honosných podzemních drah velmi štědrý. Plán počítal s třemi linkami (červená, modrá, zelená), které vytvoří přestupní trojúhelník pod centrem města. První projekty stanic byly velkolepé – interiéry působily na svoji dobu supermoderním dojmem, obkladem stanic měly být dekorativní kameny a ocel. Novější návrhy jsou již skornější, počítají s jednolodními, spíše omítnutými než náročně zdobenými, stanicemi.
Budovat se tedy začala první, červená linka, a to její jižní část – úsek mezi stanicemi Tupolevskaja a Rabočaja. Jednalo se o úsek, který by spojil průmyslové závody s centrem města, a po dalším prodloužení západním směrem by se zajistila i doprava té části města na jeho druhé straně, rozkládající se za řekou Irtyš. Na tomto úseku se sice v 90. letech pracovalo, byly však pouze vyraženy tunely a nedošlo již k výstavbě jednotlivých stanic.
Také byl budován, vedený na druhé straně řeky, než je ten původní; obě jsou spojeny mostem (po tomto bude metro po svém dokončení jezdit; původní koncepce vést jej tunely pod řekou byla nakonec zrušena). Most byl roku 2005 otevřen automobilové dopravě. V rámci prvního úseku metra mají vzniknout celkem 4 nové stanice (Sobornaja, Kristall, Zarečnaja a Biblioteka imeni Puškina).
Roku 2014 se stavba na systému se zastavila. Poté byl udělen kontrakt ruské firmě Sibmost na dokončení 7,5kilometrového (4,7 mil) lehkého metra s pěti stanicemi, od Biblioteka Pushkina do Prospekt Rokossovskogo.[1] V září 2015 bylo oznámeno, že stavba pokračuje, a to s ohledem na vysoké náklady na zachování stabilního stavu již postavených objektů.[2] V roce 2018 rozhodla vláda Omské oblasti o zastavení výstavby, uvolnila finanční prostředky na konzervaci stavby. V roce 2022 se objevil návrh zapojit vystavěné části do městské tramvajové sítě.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Omsku na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk