A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Meridové jezero | |
---|---|
![]() mapa jezera | |
Poloha | |
Světadíl | Afrika |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 29°28′20″ s. š., 30°36′51″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 233 km² |
Délka | 40 km |
Šířka | 5,7 km9 |
Objem | 0,978.6 km3 |
Povodí | ~ 1700 km2 km² |
Max. hloubka | ~12 m |
Ostatní | |
Nadm. výška | −47 m n. m. |
Sídla | Shedet[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Meridové jezero (arabsky بحيرة قارون , ze staroegyptského Merur doslova Velký kanál, starořecky Moirios nebo Moiridos také "Moeris") je jezero ve Fajúmské oáze v Libyjské poušti. Jezero se slanou vodou je pozůstatkem dávného sladkovodního jezera Moeris ve Fajúmské depresi ~ 43 m pod hladinou moře.[2]Rekultivace a zúrodnění oázy ve 12.dynastii se realizovaly inženýrským projektem propojení Nilu kanálem Bahr Yussef (Josefův kanál) s regulační přehradou Ha-Uar u města Al-Lahun a vytvoření dvou umělých sedimentačních jezer El-Rayan, později využívané k těžbě soli.[3]
|
Klimatické proměny Sahary
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Lake_Moeris.jpg/200px-Lake_Moeris.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Skorpion_II.png/200px-Skorpion_II.png)
0. dynastie[4]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/%C3%89gypte_Moyenne._1-28._Plan_et_profils_du_Bahr_Yousef%2C_du_Bathen_et_de_plusieurs_canaux_qui_en_d%C3%A9pendent%3B_29.30._Profils_de_la_vall%C3%A9e%3B_31-36._Ponts_et_digues_d%27irrigation%3B_37-39._Pont-canal_%C3%A0_%28NYPL_b14212718-1268717%29.jpg/200px-thumbnail.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Al-Lahun_Birkat_Qarun_canal.png/250px-Al-Lahun_Birkat_Qarun_canal.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Wadi_El-Rayyan%2C_Fayoum%2C_Egypt_%283%29.jpg/250px-Wadi_El-Rayyan%2C_Fayoum%2C_Egypt_%283%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/DairutDam.jpg/250px-DairutDam.jpg)
Postupné vysýchání Saharské pouště v období Raného neolitu ~5000 př.Kr. [6] [7](také zaznamenávaného Střední holocén[8]) a osídlování východních území s dostatečnými zdroji vody, daly vznik egyptské civilizaci, která rozvíjela systémy zavlažování budováním vodních kanálů a jejich udržováním v ročních cyklech nilských záplav. Záznamy o budování zavlažovacích soustav pocházejí již z před-dynastického období (Naqada III. ~3050 př. Kr.), král Skorpion II.[4] je zobrazen s nástrojem k okopávání (podoba s motykou) při rituálu otvírání zavlažovacího příkopu. Egypťané praktikovali formu vodního hospodářství zvanou zavlažování pánve,[9] produktivní adaptací na přirozené cykly vzedmutí a snížení hladiny Nilu. Postavili síť vodních příkopů paralelně s řekou a některé kolmé na ni, které tvořily pánve různých velikostí. Regulovaně se nasměrovaly povodňovou vodu do povodí, která přibližně měsíc zavlažovala půdu a sytila se na živiny bohatými sedimenty. Zbylá voda se přirozeným spádem odvedla do blízkého kanálu. Půda pak byla osázena plodinami. V celé historii Egypta bylo zavlažování kanály v péči místních hospodářů a nepodléhalo tedy centrální administrativě. Takovéto vodní hospodaření v oázách v dlouhodobém sledu vedlo k postupnému zasolování půdy s odpovídajícím poklesem produkce plodin. [p 2]
Oáza Fajjúm
Oáza Fajúm o rozloze ~1700 km2 se rozkládá v geologické depresi ~43 m pod hladinou moře.
Na jihovýchodním břehu jezera Moeris bylo ~3500 př.Kr. založeno hlavní město oblasti Šedet (božstvo Sobek-Shedet) (starořecky Krokodilopolis) zasvěcené bohu Sobek s podobou krokodýla.[1]
Přirozený spád oproti hladině Nilu, zejména při maximálních letním vzedmutí v období bohatších dešťových srážek, způsoboval přeliv sladké vody a vznik jezera Moeris. Zasolování půdy při opakovaných přelivech a následného odparu, ale také průsaku spodních vod, se snažili řešit již faraoni 1. dynastie, zmiňuje se Narmer Meni[10](a jeho následníci) prokopáním kanálu spojujícího jezero s Nilem ve snaze zabezpečit přítok sladké vody a tím snížení salinity vody vhodné pro zavodňování polí. Dalším problémem byly nevysychající zasolené bažiny, nevhodné pro zemědělství a také byly zdrojem infekcí (malárie aj.). V oáze se také nalezly zbytky nejstarší známé dlážděné silnice, k dopravě čedičových bloků z lomu poblíž jezera, odkud byly přepravovány do nekropole v Gíze a použity při stavbě pyramid [11] a také velkých staveb pohřebišť a zádušních chrámů.
V Pyramidových textech v hrobce Unise, posledního faraona 5. dynastie , se zachoval nápis:
|
Celá vodní soustava v Oáze a péče o ni, měla v celém historickém vývoji Egypta velký ekonomický význam.
Rekultivace oázy Fajjúm
Pro zemědělské zavlažování nevhodné močálovité části v okolí jezera Moeris a jeho slaná voda v jezeře uvažovali řešit už vládci 11. dynastie za vlády Mentuhotepa II. Po dovršeném sjednocení Egypta se projekt realizoval až ve 12. dynastii za vlády faraona Amenemheta II. a jeho následníků. Centrální zdroje pro přijaté řešení byly nezbytné. Vytvoření kanálů spojujících Nil přivádějící sladkou vodu do oázy a odvodnění močálů do sedimentačních jezer si vyžádalo nemalé nároky na náklady a pracovní sílu. Hlavní cíle byly:
- kontrola vysokých záplav v letním období,
- regulace přítoku do zavodňovací soustavy v suchém období,
- zavlažování oázy v okolí jezera Moeris, rozšíření obdělávané plochy, [12]
Projekt zahrnoval vybudování kanálu mezi jezerem Qarun (Moeris) a Nilem se vstupem u města Al Lahun[p 3], který sloužil k přívodu nilské vody v období letního maxima vzedmutí. U vstupu u Al Lahun byla vybudována hráz (sypaná přehrada). Ta se uzavřela v období snížené hladiny Nilu. Přebytek vody v jezeře se přepouštěl do Josefova kanálu (Bahr Youssuf) a rozvodných bočních zavlažovacích kanálů.[5][10]. U vstupu do kanálu byla rovněž sypaná hráz (Ha-Uar) sloužící k regulaci přítoku a odtoku. Josefův kanál sledoval přirozený zářez (stavebně upravovaný) na západní straně Nilu v délce asi 200 km, na jihu u města Dairut byl napojen na Nil. Sladká voda pak byla, v období nízké hladiny Nilu, přiváděna na sever. Výška hladiny Nilu se podél jeho toku měřila tzv. "Nilometry" ( v Memfis, Dendeře, Edfu, ostrově Elefantina aj.) [13] Zavodňovací systém se v historii dále upravoval, v přechodných obdobích slabých vlád, mocenských převratů, systémy chátraly a opět se obnovovaly. V důsledku suchého klimatu, jezero Qarun vysychalo. Současnou regulaci Nilu zabezpečuje Asuánská přehrada takže větev kanálu propojující oázu u El Lahunu s Nilem ztratila svůj význam. Josefův kanál byl v roce 1873 prodloužen o kanál Ibrahimiya a s Josefovým kanálem spojen přehradou ve městě Dairut.[14][15]
Poznámky
- ↑ V provincii Asyjút (27°33'15'' S, 30°48'30'' V)
- ↑ Podobná situace byla v i v Mezopotámii.
- ↑ 29°13'16'' S, 31°00'40'' V; nadmořská výška 25 m, v délce ~16 km
Reference
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Меридово озеро“.
- ↑ a b ZECCHI, Marco. Sobek of Shedet The Crocodile God in the Fayyum in the Dynastic Period . Todi: Tau Editrice, 2010. S. 2. Dostupné online. ISBN 978-88-6244-115-5. (anglicky)
- ↑ EL-SHABRAWY, Gamal. The Fayum Depression and Its Lakes . Gent Belgium: Ghent University, 2009. ISBN 978-1-4020-9725-6. (anglicky)
- ↑ Wadi El Rayan Protected Area . 2012. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt . Thames & Hudson, 2006. S. 17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Plan et profils du Bahr Yousef . Paris: 1809. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt . London: Routledge, 1999. S. 23–52;62. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-21. (anglicky)
- ↑ TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation . Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PHILPS, Rebecca. Mid-Holocene occupation of Egypt and global climatic change. Auckland: Univerzity Auklend, 2012.
- ↑ BEESON, Geoff. A Water Story . Clayton AU: CSIRO, 2019. S. 2–3. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHANSON, Hubert. A study of The Moeris Reservoir, The Ha-Uar Dam and Th canal conecting the Nil river and lake Moeris (~2900 - 230 Př.Kr.). The University of Queensland, Australia: Elsevier Ltd, 2004. ISBN 978-0-7506-5978-9. (anglicky)
- ↑ OSAMA, Abrahim. Major Historical, Archaeological, and Religious Features of Fayoum Region during the Old Kingdom . Faculty Fayoum University. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAUG, Brendan James. Watering the Desert: Environment, Irrigation, and Society in the Premodern Fayyūm, Egypt . Berkeley: University California, 2012. S. 52–75. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-03. (anglicky)
- ↑ SIDLMAYER, Stephan. Historische und moderne Nilstände. Untersuchungen zu den Pegelablesungen des Nils von der Frühzeit bis zur Gegenwart. Berlin: Achet, 2001. ISBN 3-9803730-8-8. (německy)
- ↑ BEAUMONT, Peter. Drylands: Environmental Management and Development. London: Taylor&Francis Group, 1993. ISBN 9781315832210. (anglicky)
- ↑ WILLKCOCKS, Wiliam. Egyptian Irrigation . New York: Spon ltd., 1913. Dostupné online.
Literatura
- Fieding Laura at. al., The initiation and evaluation od the River Nil, Erth and Planeary Science Letters, ELSEVIER vol.489, 2018
- El-Shabrawy, The Fayum Depresion and Its Lakes, Monographiae Biologicae, vol.77, 2009
- Johnston Clarence, Egyptian Irrigation, Wahington, 1903
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meridové jezero na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk