A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Meridian | |
---|---|
![]() Elektrická lokomotiva řady 350 (staré označení ČSD ES 499.0), jejíž kus č. 10 byl v čele expresu Meridian při vážné nehodě v Bratislavě (1977) | |
Stát | ![]() |
Dopravce | Československé státní dráhy |
V provozu | 1969 – 22. května 1993 |
Meridian („poledník“) byl expresní dálkový mezinárodní vlak Československých státních drah (ČSD) a dalších železnic v dobách bývalého Československa, který v letech 1969–1993 jezdil po dlouhé trase výrazně severojižního charakteru.
Historie
S příchodem nového jízdního řádu 1969/1970 se poprvé na železničních tratích objevil nový expres[1], tehdy pod označením Ex 51/52 Meridian, který na trase Bělehrad – Budapešť – Bratislava – Praha – Drážďany – Berlín spojoval hlavní města čtyř států. V následujících letech, počínaje příchodem jízdního řádu 1970/1971, byla jeho trasa prodloužena do švédského Malmö. Mezi Sassnitzem a Trelleborgem byl přepravován trajektem. Tehdy expres zdolával 1 795 km dlouhou trasu z Bělehradu do Malmö, a to přes Budapešť, Bratislavu, Prahu, Drážďany a Berlín. V té době byly v plánovaném řazení vlaku běžně řazeny vozy železničních správ DR, ČSD, MÁV, ÖBB, JŽ, ale i jídelní vůz společnosti Mitropa, ten však jezdil pouze v úseku mezi Dráždany a Sassnitzem, městem nacházejícím se na poloostrově Jasmund ve východní části ostrova Rujana v nynější německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V úseku Praha střed – Děčín vozila expres v prvních letech děčínská Mikáda 387.0 (v Děčině přepřahaly na V 180). Na švédském úseku trati bylo v počátcích provozu možné zahlédnout lokomotivy řady D. Mezi stanicí Sassnitz a trajektovou lodí expres vozily lokomotivy BR 106.
V roce 1973 byl tento expresní vlak přečíslován z Ex 51/52 Meridian na Ex 270/271 Meridian. S příchodem jízdního řádu 1976/1977 byla opět prodloužena jeho trasa, a to až do jugoslávského Baru, města v Černé Hoře, které leží na pobřeží Jadranu. Tehdy se jeho trasa mezi městy Bar a Malmö prodloužila na 2 100 km.
Dne 28. června 1977 měl Meridian vážnou nehodu v železniční stanici Bratislava hlavná stanica.[2][3] Podle svědků této události už samotný průjezd expresu tunelem na břeclavském zhlaví stanice Bratislava hl. st., nenasvědčoval ničemu dobrému. Rychle přibližující se hluk vlaku nebyl zcela běžný. Při výjezdu z tunelu vlak projel výhybku č. 57 postavenou vlevo a následně výhybku č. 56 postavenou vpravo místo předepsanou rychlostí 30 km/h, rychlostí 93 km/h. V důsledku vysoké rychlosti vlaku došlo k jeho vykolejení. Elektrická lokomotiva řady ES 499.0 doslova vylétla z kolejí, po 150 metrech narazila do opěrné zdi, od které se odrazila a následně narazila do stojící elektrické lokomotivy řady S 458.0. Ani po tomto nárazu se nazastavila a opětovně narazila do opěrné zdi, kde se otočila o 180 stupňů a následně převrátila na kolejiště. Strojvedoucí nehodu nepřežil, pomocník strojvedoucího byl těžce zraněn, v sedmi vykolejených vozech se těžce zranilo 20 lidí. Při nehodě vznikla celková škoda 6 866 097 Kčs, provoz na trati byl obnoven v pozdních nočních hodinách následujícího dne. K datu této nehody se váže mnoho pověr, jelikož přesně o pět let předtím, 28. června 1972, se stala vážná nehoda na traťovém úseku Bratislava východ – Bratislava-Vajnory, kde se střetla lokomotiva řady T 669.0 s elektrickou jednotkou řady SM 488.0. Ve stejný den roku se později v roce 2002 stala vážná nehoda vlaku Ipeľ.[4]
S příchodem jízdního řádu 1977/1978 byl expres Meridian trasován do Baru pouze v letním období. Počínaje rokem 1981 přestal úplně jezdit do švédského Malmö a po 11 letech na výsluní se blížil jeho konec. V roce 1986 byl vlak opět přečíslován z Ex 270/271 Meridian na Ex 376/377 Meridian. Tehdy jezdil do Berlína z hlavního města Bulharska Sofie, a to po obvyklé trase přes Bělehrad, Budapešť, Bratislavu, Prahu a Drážďany. Od roku 1992 jezdil Meridian pouze jako řadový rychlík a o rok později s příchodem jízdního řádu 1993/1994 byl po 24 letech úplně zrušen.
Řazení vlaku Ex 271 Meridian v roce 1985/1986
Plánované řazení v úseku: Berlín – Praha[5]
|
Plánované řazení v úseku: Praha – Bělehrad
|
Řazení vlaku Ex 377 Meridian v roce 1988/1989
Plánované řazení v úseku: Berlín - Budapešť[6]
|
Plánované řazení v úseku: Budapešť - Bělehrad
|
Plánované řazení v úseku: Bělehrad - Sofie
|
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Putování za historií slavných vlaků: VIII. díl - Meridian. RailPage.net . . Dostupné online.
- ↑ 30 rokov nehody expresu Meridian v Bratislave. RailPage.net . . Dostupné online.
- ↑ 35. výročie tragédie expresu Meridian. Zeleznicni.net . . Dostupné online.
- ↑ Spomíname na... T 478.4017 / 754.017-2. RailPage.net . . Dostupné online.
- ↑ Plánované řazení v úseku: Berlin Ostbahnhof – Praha hl.n.. vagonWEB . . Dostupné online.
- ↑ Plánované řazení v úseku: Berlin Lichtenberg - Budapest Keleti pu.. vagonWEB . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Vzpomínkové video na Ex 271 Meridian (YouTube) (slovensky).
- Zmínky o vlaku Meridian v článku o vlaku Metropol na stránkách Dějiny vlaků.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk