A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Soldiers_from_20th_Mechanized_division_disembarking_from_K21_IFV.jpg/220px-Soldiers_from_20th_Mechanized_division_disembarking_from_K21_IFV.jpg)
Mechanizovaná pěchota je na bojiště dopravována pásovými nebo kolovými bojovými vozidly pěchoty,[1] která převáženému výsadku umožňují držet v terénu krok s tanky, poskytují ochranu při přesunu a po vysazení palebnou podporu.[2] Ve srovnání s motorizovanou pěchotou disponuje mechanizovaná pěchota vozidly se silnější výzbrojí a pancéřováním. V ozbrojených silách NATO patří mezi pěchotu těžké kategorie.[1]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Piechota_niemiecka_szturmuje_p%C5%82on%C4%85c%C4%85_wie%C5%9B_na_froncie_wschodnim_%282-1009%29.jpg/220px-Piechota_niemiecka_szturmuje_p%C5%82on%C4%85c%C4%85_wie%C5%9B_na_froncie_wschodnim_%282-1009%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Bundesarchiv_Bild_183-1988-1007-009%2C_Berlin%2C_39._Jahrestag_DDR-Gr%C3%BCndung%2C_Parade_crop.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_183-1988-1007-009%2C_Berlin%2C_39._Jahrestag_DDR-Gr%C3%BCndung%2C_Parade_crop.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Boxer_MIV_on_2019_Army_Combat_Power_Demonstration_%28ACPD%29_-_9.jpg/220px-Boxer_MIV_on_2019_Army_Combat_Power_Demonstration_%28ACPD%29_-_9.jpg)
Boje první světové války ukázaly, že se tanky neobejdou bez podpory pěchoty. Její doprava na bojiště pomocí tankového výsadku (vojáci se vezli přímo na tanku) však skýtala nevýhodu v podobě zranitelnosti a v případě převozu na nákladních automobilech i v neschopnosti postupovat spolu s tanky v obtížnějším terénu.[2]
Mark IX, první obrněný transportér na světě, byl vyroben v roce 1918 na základě britského tanku Mark V. V meziválečném období některé armády postavily motorizované a mechanizované jednotky. Většinou se jednalo o kombinaci obrněných automobilů a tanků či tančíků s pěchotou na nákladních automobilech, případně i s jezdectvem (např. v československé armádě tzv. rychlé divize).
Průlom znamenal německý blitzkrieg, který předpokládal spolupráci tanků (mimo jiné) s pěchotou převáženou obrněnými vozidly. V roce 1939 byly do výzbroje wehrmachtu zařazeny polopásové transportéry Sd.Kfz. 251, kterými byly přednostně vybavovány pěší útvary v rámci tankových divizí. Většina tankových granátníků byla nicméně přepravována nákladními automobily a německé pěší divize byly po celou válku závislé i na koňských povozech.[3][4]
Západní Spojenci dosáhli za druhé světové války prakticky úplné motorizace svých jednotek, přičemž pěchota se dočkala i specializovaných transportérů v podobě polopásů M2 a M3 nebo pásových Bren Carrierů. Sovětská pěchota byla převážena na tancích.
Během studené války se mechanizace pěchoty zintenzivnila zaváděním kolových a pásových obrněných transportérů. Vzhledem k neustálému zvyšování palebné síly byly konstruovány transportéry se silnějším pancéřováním i výzbrojí. Z dopravního prostředku se stalo bojové vozidlo, které může vojáky účinně podporovat i po jejich sesednutí.[2] Sovětské motostřelecké divize[pozn. 1] byly vyzbrojeny pásovými BMP (bojové vozidlo pěchoty) a kolovými BTR (obrněný transportér), zatímco motostřelci tankových divizí měli výhradně BMP.
Současnost
Moderní mechanizovaná pěchota je do boje převážena obrněným bojovým vozidlem vyzbrojeným kanónem, případně i protitankovými řízenými střelami. První bojová vozidla pěchoty byly pásové transportéry vyzbrojené automatickým kanónem (až na sovětské BMP-1 se 73mm nízkotlakým kanónem 2A28 Grom). Západní konstrukce, jako například Marder, poskytovaly výsadku větší pancéřovou ochranu za cenu větších rozměrů a vyšší hmotnosti.[5] Kolové obrněné transportéry zpočátku nemohly pásovým typům konkurovat průchodností terénem, odolností ani výzbrojí. Nově vyvinutá kolová bojová vozidla pěchoty však nabízejí srovnatelné schopnosti.[6]
V Československu a Česku
Československá lidová armáda v roce 1954 přejmenovala pěší útvary na střelecké.[1][pozn. 2] Od 1. října 1957 byla 3. mechanizovaná divize na zkoušku reorganizována na motorizovanou střeleckou divizi, která kombinovala vlastnosti střelecké a mechanizované divize. V roce 1958 byl převzat sovětský model vševojskových svazků rozdělených na tankové a motostřelecké.[7] K přejmenování motostřeleckých divizí na mechanizované došlo v roce 1991.[1]
Armáda České republiky používá termín mechanizované vojsko.[8] 71. a 72. mechanizovaný prapor disponují vozidly BVP-2, 41. a 42. mechanizovaný prapor provozují KBVP Pandur II.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d ROVENSKÝ, Dušan. Palebný tým – základní organizační prvek pěších družstev moderních armád. Vojenské rozhledy. 2008, roč. XVII. (XLIX.), čís. 4, s. 123–136. ISSN 1210-3292.
- ↑ a b c LACKO-BARTOŠ, Kamil. Príručka vodiča BVP-2. Praha: Naše vojsko, 1991. 256 s. Kapitola Úvod, s. 3–6. (slovensky)
- ↑ CIDLINSKÝ, Karel. Mechanizovaná pěchota v boji (1): Taktika tankových granátníků. 100+1 . Extra Publishing, 2018-02-15 . Dostupné online.
- ↑ CIDLINSKÝ, Karel. Znovuzrození německého obra: Wehrmacht na počátku války (1). 100+1 . Extra Publishing, 2019-12-29 . Dostupné online.
- ↑ Zbraně 20. století. Praha: Otttovo nakladatelství, 1997. ISBN 80-7181-200-5. Kapitola Bojová vozidla pěchoty, s. 47–48.
- ↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Bojová vozidla pěchoty. Praha: Naše vojsko, 2009. 149 s. ISBN 978-80-206-1045-4.
- ↑ ŠACH, Jan. Snahy o reorganizaci ČSLA na konci padesátých let 20. století . VHU, 2016-03-16 . Dostupné online.
- ↑ Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Odpovědný redaktor Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk