A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Maxmilián Valentin hrabě z Martinic (asi 1620/1621 – 20. prosinec 1677, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Martiniců, řadu let zastával vysoké úřady ve správě Českého království, vlastnil rozsáhlé statky v různých částech Čech.
Původ a kariéra
Narodil se pravděpodobně v roce 1620 nebo spíše 1621 (podle nejnovějších výzkumů historika Zdeňka Hojdy, dříve se udávalo chybné datum k roku 1612),[3] byl nejmladším ze sedmi synů z manželství nejvyššího purkrabího Jaroslava Bořity hraběte z Martinic (1582–1649) a jeho první manželky Marie Eusebie ze Šternberka. Díky otci od mládí nacházel uplatnění u dvora, od roku 1641 byl osobním šenkem císaře Ferdinanda III., v letech 1642–1644 vrchním komorníkem nad stříbry a poté císařským komořím, později se stal i tajným radou.
V zemských úřadech se prosadil nejprve na Moravě, odkud pocházela jeho manželka, a v letech 1651–1652 byl nejvyšším sudím Moravského markrabství. Mezitím po otci (1649) a bratrovi (1651) zdědil statky v Čechách, kam vzápětí trvale přesídlil. Následovala úspěšná kariéra v českých zemských úřadech – v Českém království byl postupně nejvyšším sudím (1652–1656), nejvyšším komorníkem (1656–1658) a nakonec nejvyšším hofmistrem (1658–1677).[4]
Majetkové poměry
V roce 1640 se oženil s Annou Kateřinou Bukůvkovou z Bukůvky (1624–1685), která sice nepocházela z nijak významné rodiny, přesto byla dědičkou poměrně velkého majetku na Moravě. Když v roce 1652 s manželem natrvalo přesídlila do Čech, zděděné moravské statky postupně prodala (Pačlavice 1649, Ivanovice na Hané 1652, Třemešek 1653).[5]
Po otci Jaroslavovi zdědil v roce 1649 Prunéřov, k němuž v roce 1652 získal od bratra Bernarda Ignáce Ahníkov a vytvořil spojené panství Ahníkov-Prunéřov. Po smrti bezdětného bratra Jiřího Adama I. (1651) zdědil v západních Čechách rozsáhlé panství Klenová s dvěma hrady, městečkem Strážovem a 18 vesnicemi. Od manželky Jiřího Adama I. navíc v roce 1651 koupil za 100 000 zlatých panství Bystré ve východních Čechách. V roce 1655 po vymřelém rodu Leskovců zdědil panství Horní Cerekev na Vysočině. Cerekev o pět let později vyměnil s bratrem Ferdinandem za západočeskou Plánici, která byla blíž jeho panství Klenová. Klenovou ovšem v roce 1669 prodal Šternberkům, zatímco Plánice zůstala v majetku Martiniců až do vymření rodu v roce 1789. Dočasně dostal od bratra Bernarda Ignáce do užívání také panství Hořovice. Po prodeji Klenové v roce 1669 zakoupil zadlužené panství Hořepník na Vysočině.
Po několika změnách a převodech se majetek Maxmiliána Valentina stabilizoval do podoby panství Bystré, Ahníkov-Prunéřov, Plánice a Hořepník, která byla od sebe značně vzdálená v různých částech Čech. K poddaným vystupoval velmi příkře, například na panství Bystré zvýšil robotu ze tří na šest dnů v týdnu a bysterským odmítl potvrdit jejich starší privilegia. V Bystrém nechal rozšířit zámek a po nálezu železné rudy založil nedaleko odtud vysokou pec. Další želený hamr fungoval v Lačnově u Poličky. I když produkce železářských výrobků měla jen krátké trvání, ve své době značně přispěla k výnosnému hospodaření bysterského panství. Jméno Maxmiliána Valentina a jeho manželky dodnes připomínají názvy osad Maksičky a Kateřinky v katastru obec Korouhev poblíž lačnovského hamru.[6] Robotní povinnosti zvyšoval také na svých severočeských panstvích (Ahníkov), naopak hned po zakoupení Hořepníku místním měšťanům potvrdil jejich privilegia a právo na pořádání trhů (1670).[7] Spolu s bratrem Bernardem Ignácem patřil k významným mecenášům církve v době rekatolizace pobělohorských Čech, například finančně podpořil františkánský klášter v Hájku u Prahy.
Zemřel v Praze a je pohřben v martinické hrobce v katedrále sv. Víta. Majetek v západních a severních Čechách zdědili synové, vdova Anna Kateřina dostala do doživotního užívání panství Bystré.
Potomstvo
I když pocházel z početné rodiny, nakonec byl jediným ze svých bratrů, kdo zanechal mužské potomstvo a zajistil tak pokračování rodu Martiniců. Jeho synové patřili k vlivným osobnostem vídeňského dvora.
- Jaroslav Bernard (1642–1685)
- Jiří Adam II. (1645–1714)
- Maxmilián Guidobald (1664–1733)
- Anna Františka, manželka Václava Norberta Kinského
- Zuzana Renata, manželka Tomáše Zachariáše Černína
Odkazy
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ HOJDA, Zdeněk. Bernard Ignác z Martinic – pokus o portrét fundátora. In: Slánské rozhovory 2008. Slaný: S. 12.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XVI.; Praha 1900 (reprint 1999), str. 919-921 ISBN 80-7185-237-6
- ↑ BŘEZINA, Vladimír: Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století; České Budějovice, 2008, str. 32-33, 78-79 ISBN 978-80-86829-33-3
- ↑ GLOSER, Jaroslav jun.: Knížka o Bystrém; Bystré, 1993, str. 6-7
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1997, str. 201-202 ISBN 80-85983-14-1
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk