A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Max von Loos | |
---|---|
Narození | 4. března 1858 Třeboň |
Úmrtí | 5. ledna 1953 (ve věku 94 let) Kötschach-Mauthen |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Max von Loos (rodným jménem Maximilian Franz Loos von Losimfeldt, 4. března 1858 Třeboň – 5. ledna 1953 Kötschach-Mauthen, Rakousko) byl německo-český architekt. Pocházel z česko-rakouského šlechtického rodu Loos von Losimfeldt. Jakožto architekt působil především v rakouském Innsbrucku, a také Ústí nad Labem a Teplicích v severních Čechách.
Životopis
Mládí
Narodil se v Třeboni v jižních Čechách v česko-rakouského šlechtické rodině. Navštěvoval nižší a vyšší reálku v Českých Budějovicích, v letech 1875 až 1880 pak studoval architekturu na Technické univerzitě ve Vídni. V letech 1881/82 byl zaměstnán v prestižní architektonické kanceláři Fellner & Helmer.
V Innsbrucku a Ústí nad Labem
V letech 1884 až 1886 byl stavbyvedoucím pro renovaci vlakového nádraží v Innsbrucku a v letech 1886 až 1889 stavbyvedoucím pro město Innsbruck. V letech 1888 až 1890 zde působil jako samostatný architekt a navrhl zde několik vil, mj. na zdejší ulici Siebererstraße. Obsadil první místo ve výběrovém řízení na bytové domy spořitelny na Schmerlingstraße v Innsbrucku.
Od roku 1890 byl jmenován městským architektem v Ústí nad Labem (Aussig), kde se v roce 1891 oženil s Marií Hellerovou. Jeho svatebním svědkem byl jeho švagr, původem ústecký architekt Carl Rehatschek (1851–1913).
V Teplicích
Po roce 1895 otevřel architektonickou kancelář v Teplicích-Šanově (Teplitz-Schönau), kde rovněž bydlel, na pozdější Masarykově ulici č. 971/50, vedle kina Olympia (č. 1049/52) stavěného dle návrhu architekta Rudolfa Bitzana.
Za svůj dlouhý profesní život dosáhl jedinečného stylistického vývoje. Začínal stavět ve stylu historismu, který kopíroval prvky tradičních architektonických slohů (zejména z renesance a baroka). Snad nejzdařilejší ukázkou jeho tvorby z této doby je společenský sál Lindenhof (dnešní Lipový dvůr) v Teplicích. Po roce 1900 pronikla do Teplic z Vídně secese. Loos v tomto stylu v Teplicích navrhl několik vil, mj. vilu Trojdům, dále pak mj. Kreuzingerovu knihovnu v Chebu.
Po první světové válce se začala prosazovat modernistická architektura. Loos v dalších letech vytvořil některé pozoruhodné stavby v expresionistickém a funkcionalistickém stylu, vzhledem k jeho pokročilému věku v období první republiky se však nabízí otázka, do jaké míry byl skutečně autorem pozdějších návrhů, nebo zda tyto práce realizovali jeho mladší kolegové (např. Palác Concordia nebo dvojdům v Kollárově ulici v Teplicích). [1][2][3]
Vysídlení a úmrtí
Po druhé světové válce byl v během odsunu českých Němců z Československa v letech 1945 až 1948 deportován ze země do Rakouska.
Max von Loos zemřel 5. ledna 1953 v korutanském Kötschach-Mauthenu ve věku 94 let.
Dílo (výběr)
- Vila v Innsbrucku, Siebererstraße 3 (zničena) a 5, 1887
- Pět činžovních domů v Innsbrucku, Schmerlingstraße 2, 4, 6, 1887–1889
- Kaple na bývalém městském hřbitově v Ústí nad Labem (Ovčí vrch), 1890 (zbořena v 60. letech 20. století)
- Německé gymnázium, (též Zelené gymnázium), Velká Hradební 424/13, Ústí nad Labem, 1892/93 (historismus, později součást Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)
- Budovy Všeobecné nemocnice, Billrothstrasse (Pasteurova 9), Ústí nad Labem, 1892–1894 (zbořeno)
- Vila M. Russ, Vrchlického 974/10, Teplice, 1896
- Vila R. Hankeho, Vrchlického 1009/6, Teplice, 1896
- Klubovna Lindenhof (nyní Lipový dvůr), Lipová 239/2, Teplice, 1897/98 (novorenesance)
- Novostavba kostela v Dolním Jiřetíně, poté, co byl starý kostel zbořen[zdroj? v důsledku důlních škod, 1898–1899 (zničen v 80. letech 20. století)
- Německá obecná a měšťanská škola, Nová 1871/5, České Budějovice, 1898–1900
- Nájemní domy, Duchcovská 501/17, 1032/19, 1033/21 a 1069/23, Teplice, 1899–1902
- Měšťanský dům „Ruského cara“, Laubeho nám. 330 (zničen), 1900 (postaven pro Franze Carla Stradala (1847–1901), právníka a městského radního Teplic)
- Úprava interiéru (včetně oprav) kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Dubí, Ruská, Dubí 1900–1903
- Kostel Nejsvětější Trojice a fara na Střekově, Jeseninova, Ústí nad Labem – Střekov, 1903:
- Pavilon městského pivovaru Schönpriesen, Ústí nad Labem – Krásné Březno, 1903 (provizorní budova na hospodářské a průmyslové výstavě v Ústí nad Labem)
- Trojdům, Pod Doubravkou 1270/1, 1279/3, 1294/5, Teplice, 1905
- Módní a obchodní dům Adolf Ehrlich, 28. října 963/7, Teplice, 1908 (později Raiffeisenbank)
- K.k. Státní obchodní škola, Resslova 210/5, Ústí nad Labem, 1908–1910 (později Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická)
- Dvojvila, Pod Doubravkou 1462/7 a 2571/9, 1909
- Kreuzingerova knihovna, ul. Obrněné brigády 595/1, Cheb (pojmenovaná po podnikateli Dominiku Kreuzingerovi (21. 3. 1856 Cheb; † 21. 4. 1903 Arco)), 1909–1911
- Rekonstrukce kostela sv. Šimona a Judy v Zabrušanech, 1910–1917
- Nájemní domy v Teplicích, Ruská 1086/16, 1501/18 a 1502/20, 1911
- Novobarokní přestavba Císařských lázní v Teplicích, Laubeho náměstí 227/2, Teplice, 1912–1914
- Dvojdům, Kollárova 1872/5–7, Teplice, 1930 (expresionismus)
- Dům Reichenberger Versicherung Concordia, Masarykova 1910/27a, Teplice, 1931 (funkcionalismus, spolu s Paulem Schaeffer-Heyrothsberge, přestavěn v 70. letech 20. století)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max von Loos na německé Wikipedii.
- ↑ Kunstjahrbuch der Stadt Linz 1979, Hrsg. Verlag Anton Schroll Wien und München, 1980, S. 99–100, ISBN 3-7031-0521-6 – Rezension zum Buch von Patrick Werkner: Villenarchitektur der Gründerzeit in Innsbruck (Dissertation in Kunstgeschichtliche Studien der Universität Innsbruck, 1979, Nr. 116, 238 S.)
- ↑ Architektur in Nordböhmen – Teplitz (tschech.) (abgerufen am 7. August 2018)
- ↑ Architektur in Nordböhmen – Aussig (tschech.) (abgerufen am 7. August 2018)
Literatura
- HANZLÍK, Jan; ZAJONCOVÁ, Jana; HÁJKOVÁ, Lenka: Teplice: Architektura moderní doby. 1860–2000). Národní památkový ústav, ÚOP Ústí nad Labem, 2016, 360 s., ISBN 978-80-85036-66-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max von Loos na Wikimedia Commons
- Profil na webu Teplice-Teplitz.net
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk