A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mauro Tassotti | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Mauro Tassotti (2012) | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 19. ledna 1960 (64 let) | ||||||
Místo narození | Řím, ![]() | ||||||
Výška | 177 cm | ||||||
Hmotnost | 72 kg | ||||||
Přezdívka | Tasso | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový obránce (1978–1997) Fotbalový trenér (1997–2022) | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry *** Trenérské působení aktuální k 7. 1. 2024 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mauro Tassotti (19. leden 1960, Řím, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a reprezentant Itálie. Po fotbalové kariéře působil jako asistent trenéra.
Jako hráč, spolu s Baresim, Maldinim a Costacurtou tvořil obranu AC Milán v pozdních osmdesátých let a poloviny devadesát let. Od roku 1980 do roku 1997 hrál v klubu Rossoneri 17 let, poté do roku 2016 zastával post jako trenér mládeže (primavera), asistenta trenéra a konzultanta dlouhých 36 let, což je absolutní rekord v historii klubu [1].
Má stříbrnou medaili z MS 1994 s reprezentací Itálie. Na klubové úrovni má tři vítězství v LM (1988/89, 1989/90 a 1993/94), dvě vítězství v Interkontinentálního poháru (1989 a 1990). Také má pět titulů v lize (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96).
Na MS 1994 v USA dostal 8-zápasový trest za zranění loktem Španěla Luise Enriqueho. Byl to nejtvrdší trest v historii světových šampionátů až do 24. 6. 2014, kdy ho překonal 9-zápasový distanc pro Uruguayce Luise Suáreze za pokousání Itala Giorgia Chielliniho na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii.[2]
Kariéra
Hráčská
Klubová
Lazio
První zápas odehrál 5. listopadu 1978 v 18 letech proti Ascoli. Do konce sezony ještě přidal 13 utkání. V další sezoně již nastoupil na 27 utkání, ale kvůli uplácení bylo Lazio odsouzeno k sestupu do druhé ligy.
Milán
Dne 1. července 1980 přestoupil do Milána[3]. Ten také hrál ve druhé lize kvůli uplácení z minulé sezony. Ze začátku své kariéry byl známý jako velmi tvrdý obránce. Až s příchodem trenéra Sacchiho se stal skvělým obráncem. Též plnil funkci zástupce kapitána.
Prvním úspěchem byla sezona 1987/88, když s klubem vyhrál titul. Pak následovali trofeje za vítězství poháru PMEZ 1988/89 a poté i obhajoba PMEZ 1989/90. Ale nejdůležitějším vítězstvím v kariéře bylo ve finále LM 1993/94 když zvedal trofej jako kapitán mužstva [4].
V jeho posledních sezónách v kariéře byl používán méně kvůli jeho postupujícímu věku a také díky talentu Panucciho který hrál na jeho pozici. Spolu se svým spoluhráčem Baresim odešel Tasso po sezoně 1996/97 do fotbalového důchodu. Jeho poslední zápas byl 1. června doma proti Cagliari v nebývalé roli středního záložníka [5]. Za 'Rossoneri hrál 17 sezon a nastoupil celkem do 583 utkání a vstřelil celkem 10 branek.
Reprezentační
Italská fotbalová reprezentace do 21 let
Zúčastnil se dvou ME do 21 let (1980 a 1982). Vždy byl vyřazen ve čtvrtfinále. Zahrál si i na OH 1988, kde obsadil 4. místo.
Italská fotbalová reprezentace
Tasso si odbyl premiéru v národním dresu Itálie na kvalifikačním zápase pro MS 1994 14. října 1992 proti Švýcarsku (2:2) [6]. Bylo mu 32 let a stal se nejstarším debutantem v historii Itálie [7].
Při přátelském utkání 3. června 1994 proti Švýcarsku (1:0) nastoupili v obraně od začátku zápasu se spoluhráče mi z Milána[8]. I díky souhře se spoluhráči byl pozván trenérem Sacchim na MS 1994. Odehrál dva zápasy v základní sestavě. Po finálové prohře proti Brazílii (2:3 na penalty) ukončil reprezentační kariéru. Jeho poslední zápas byl ve čtvrtfinále proti Španělsku (2:1) [9]. V něm udeřil loktem protihráče Luise Enrique v pokutovém území když se rozhodčí nedíval, ale po televizním prozkoumání dostal od FIFA 8 zápasový distanc [10].
Trenérská
Svou trenérskou kariéru zahájil u Rossoneri sektoru mládeže: od roku 1997 do roku 2001 byl ředitelem Primavery. Od 14. března 2001 do 13. ledna 2014 se stal asistentem trenéra u dospělích. Byl asistentem trenérů: Alberto Zaccheroni, Cesare Maldini, Carlo Ancelotti, Leonardo, Massimiliano Allegri, Clarence Seedorf a Filippo Inzaghi. 15. ledna 2014 vedl jeden zápas jako hlavní trenér. Pak pracoval jako pozorovatel pro vývoj mládeže a 12. července 2016 ukončil smlouvu, čímž opustil Rossoneri po 36 letech [11], aby mohl dělat asistenta u trenéra Ševčenka, který vedl národní tým Ukrajiny. Dne 7. listopadu 2021 doprovodil Ševčenka do Janova.