A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Masakr ve Skleném (německy Glaserhau) se udál 21. září 1944. Po obsazení etnicky německé obce v oblasti Hauerlandu[1] partyzány během Slovenského národního povstání bylo zastřeleno 187 německy mluvících mužů. Partyzáni, kteří patřili ke 3. rotě, 8. (leninského) oddílu 1. československé brigády J. V. Stalina,[2] obsadili 20. září Sklené a jednali na základě ústního rozkazu velitele, sovětského důstojníka, instruktora, tehdy sedmadvacetiletého Leonida Nikolajeviče Slavkina.[pozn. 1]
Průběh
V obci Sklené před druhou světovou válkou byla většina (2 600 ze 4 500) obyvatel německé národnosti. Během války část z nich spolupracovala s nacistickým Německem. Pod velením sovětských důstojníků obsadili partyzáni v noci z 20. na 21. září 1944 obec a muže ve věku 16–60 let soustředili ve škole.[4]
Pod záminkou kopání zákopů všichni němečtí muži ve věku od 16 do 60 let[5] převážně německé národnosti ze Skleného ve věku 16 až 59 let) se museli na příkaz partyzánů shromáždit brzy ráno s lopatami na náměstí. Skupina byla potom odvedena na stanici a naložená do několika železničních vozů. Vlakem byli převezeni na vlečku (slepou kolej) asi dva kilometry za obcí na místo před „Ebener Wald“,[3] Rovná hora (souřadnice 48°47′37″ s. š., 18°50′36″ v. d.),[4] dnes na mapách jako „Les na Rovine“.[6] (V současnosti je tam památník.[4] Na hřbitově (pravděpodobně na jiném místě[4]) byl dřevěný kříž v roce 1994 nahrazen pomníkem.[4])
Asi 25 mužů muselo v nedalekém lese vykopat jámu 8 m dlouhou, 1,50 m širokou a hlubokou 60 cm. Potom se museli natlačit do jámy a byli zastřeleni kulomety.[3]
Pak byla i většina ostatních mužů byla zastřelena, jen málokomu se podařilo uprchnout do lesa. Mrtví zůstali několik dní ležet na poli a pohřbili jejich příbuzní v masovém hrobě na okraji lesa až po odchodu partyzánů.[3] (Podle jiných zdrojů masakr hned druhý den 22. září 1944 vyšetřovali četníci z Horné Štubně, ale nedospěli k jednoznačnému závěru.[7])
Ti, kteří přežili
Střelba začala vězni z posledního vagónu. Díky učiteli Jozefu Striczovi se podařilo odvézt 62–63 mužů[8] v prvním voze do Slovenské Ľupče a tak je zachránit. Dokud se nevrátili, byli také považováni za mrtvé.[9]
Mezi přeživšími a tedy i svědky masakru byl pastor Msgr. Josef Posse, který hned po zahájení střelby spadl a přežil s lehkými střelnými ranami mezi mrtvými. Později se stal děkanem ve Württembersku.
Masakr by si pravděpodobně vyžádal ještě mnohem více obětí, avšak většina Němců z obce tradičně od jara do podzimu byla na sezónních pracích v Rakousku.[10]
Další akce proti Němcům
Masakr ve Skleném je největší mezi jinými podobnými akcemi proti karpatským Němcům v období od konce srpna do konce září 1944. Podobné masakry se odehrály také ve Velkém Poli / Hochwies a Píle/ Paulisch (celkem 85 mrtvých), Ružomberku / Rosenberg im Waagtal (27. srpna 1944, 146 mrtvých), Banské Štiavnici / Schemnitz, Banské Bystrici / Neusohl, Handlové / Krickerhau (více než 80 mrtvých), Nitranském Pravně (tehdy Nemecké Pravno, německy Deutsch-Proben, 30 mrtvých), v táboře Sklabiňa (130 mrtvých), v Partizánské Lupči / Deutsch-Lipsch (32 mrtvých), Kunešově / Kuneschhau (69 mrtvých) i na jiných místech. Celkově mělo být na území Slovenska více než 600 mrtvých Němců, což bylo předehrou k útěku karpatských Němců ze Slovenska.[3][1]
Vyrovnání se
Vyšetřování tohoto zločinu nejprve přerušily boje a v době komunistického režimu bylo tabuizováno, takže jeho viníci zůstali nepotrestáni.[8]
V roce 1993 uskutečnila skupina vojenských historiků průzkum na místě činu a zdokumentovala výpovědi několika žijících pamětníků. Někdejší ředitel Vojenského historického ústavu v Bratislavě Pavol Šimunič shrnul zjištění skupiny do čtyř bodů: „První – stalo se to, druhý – nemělo se to stát, třetí – nebyl to plánovaný masakr, čtvrtý – šlo o zjevné porušení válečného práva.“[7]
Slovenští lidskoprávní aktivisté, mezi nimi Josef Stricz, se snažili řešit tuto masovou vraždu. Od roku 1994 se na místě masakru nachází památník.[4] V archivu Muzea Slovenského národního povstání v Banské Bystrici byly zaznamenány výpovědi šesti vrahů o jejich činnosti a činnosti během celého období povstání.[10] Koncem devadesátých let začalo policejní vyšetřování, ale bylo zastaveno bez soudního procesu, protože hlavní podezřelý Leonid Nikolajevič Slavkin zemřel již v roce 1971.
V roce 2004 se na podnět několika pozůstalých obětí obnovilo policejní vyšetřování případu. Ukázalo se totiž, že masakr hned druhý den 22. září 1944 vyšetřovali četníci z Horné Štubně, ale nedospěli k jednoznačnému závěru. A v srpnu 1945 podali své svědectví i někteří přímí aktéři zásahu v Skleném, bývalí partyzáni[7] (v německé verzi výše uvedení jako vrazi).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Леонид Николаевич Славкин; * 1916 ve Vladivostoku, † 1971 v Záporoží, dnešní Ukrajina[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Masaker v Sklenom na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b BERGER, Vojtěch. Návštěva, která se protáhla... aneb 700 let německých 'hostí' na Slovensku. iROZHLAS . Český rozhlas, 2011-06-01 . Dostupné online.
- ↑ 1. československá partizánska brigáda J. V. Stalina : Vojsková tělesa . https://www.valka.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte, Hg .: Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei.(německy)
- ↑ a b c d e f Barabás, Ladislav. Pomník Obetiam SNP . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ĎURICA, Milan Stanislav. Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov dvoch tisícročí. 4. dopl. vyd., vo vydavateľstve Lúč 2. vyd. Bratislava: Lúč, 2007. 859 s. ISBN 978-80-7114-610-0. (slovensky)
- ↑ Pamätník, Sklené - oma.sk . sklene.oma.sk . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Jancura, Vladimír. Slovenské katyne si strážia svoje tajomstvá . Pravda.sk, 2010-05-16 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b SCHVARC, Michal. Masová exekúcia v Sklenom 21. septembra 1944 v širšom dejinnom kontexte. Pamäť národa. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2007, s. 4–13. Dostupné online . ISSN 1336-629. (slovensky)
- ↑ Karpatenblatt Nr. 9/2004, S. 9
- ↑ a b Karpatenblatt Nr. 9/2004, S. 9
Literatura
- Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte Hg. & Amp; Theodor Schieder (Bearb.): Dokumentation zur Vertreibung der Deutschen aus Ost-Mitteleuropa. Bd. 4, 1-2: Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei. Bonn 1957. (německy) (Spolkové ministerstvo pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války Hg. & Amp; Theodor Schieder (arr.): Dokumentace o vyhoštění Němců z východní střední Evropy . 4, 1-2: Vyhoštění německého obyvatelstva z Československa . Bonn 1957)
- Johann Grossmann, Johann Daubner: Glaserhau. Ein deutsches Dorf jim Hauerland. 2., überarb. Aufl. Schwäbisch Gmünd 1986. (německy)
- ŠTRIC, Silvester. Josef Stricz. Der Kämpfer für Glaserhau: Erinnerungsschrift an meinen Vater, herausgegeben von Silvester Stric. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 2003. 120 s. (Acta Carpatho-Germanica X). (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk