A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Markéta z Anjou | |
---|---|
anglická královna | |
Doba vlády | 23. duben 1445 – 4. březen 1461 30. říjen 1470 – 11. duben 1471 |
Korunovace | 30. květen 1445 |
Narození | 23. březen 1430 Pont-à-Mousson |
Úmrtí | 25. srpen 1482 Souzay-Champigny |
Pohřbena | Katedrála svatého Mořice (Angers) |
Manžel | Jindřich VI. |
Potomci | Eduard z Walesu |
Rod | Anjouovci |
Otec | René I. z Anjou |
Matka | Izabela Lotrinská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Markéta z Anjou (23. březen 1430, Point-a-Mousson– 25. srpen 1482 Zámek Dampierre) byla anglická královna v letech 1445 až 1471 a vůdčí postava Lancasterů ve válce růží.
Manželství s Jindřichem VI.
Markéta se narodila 23. března 1430 ve městě Point-a-Mousson v Lotrinském vévodství, ve kterém vládla větev královského rodu Anjou. Byla druhou nejstarší dcerou Reného, vévody z Anjou a Izabely, vévodkyně z Lotrinska. 23. dubna 1445 byla provdána za Jindřicha VI., který byl o osm let starší než ona.
Jindřich se více zajímal o církev a vzdělání než o vojenské záležitosti a nebyl úspěšným králem. Králem se stal v době, kdy mu bylo několik měsíců a jeho činnost byla kontrolována regenty. Když se oženil s Markétou, byl jeho duševní stav nestabilní. Po narození jejich jediného syna Eduarda 13. října 1453 byl zasažen záchvatem duševní nemoci a později byl shledán neschopným vykonávat funkce krále. Jeho otcovství bylo mnohými zpochybňováno, ale vzhledem k útokům proti Eduardovu nástupnictví se dá spíše předpokládat, že byl jeho vlastním potomkem.
Počátek války růží
Poté, co odešla z Londýna do Greenwiche, starala se o svého syna, dokud nepojala podezření, že Richard, vévoda z Yorku, který byl vážným uchazečem o anglický trůn, nepůsobí proti jejímu manželovi. Richard byl jmenován jeho regentem v době, kdy byl Jindřich ve stavu, kdy nebyl schopen vládnout. Richard byl vlivný šlechtic a Jindřich byl podle něho obklopen neschopnými rádci, kteří podporovali korupci. I když byla Markéta vlivnou osobou u dvora a v politice, mezi lidem oblíbená nebyla.
Markétini spojenci, Edmund Beaufort, vévoda ze Somersetu a Vilém de la Pole, vévoda ze Suffolku, ji přesvědčili, že za její nepopularitu může Richard z Yorku a také, že je příliš vlivným a nebezpečným mužem. Markéta sesadila Richarda z pozice správce Francie, a aby zmenšila jeho vliv, nechala ho jmenovat správcem Irska. Navíc se snažila, aby byl na svých cestách do a z Irska (v letech 1449 a 1450) zabit. Somerset a Suffolk byli obviněni ze ztráty Normandie a vlivní šlechtici naléhali na jejich odvolání a popravu. Richard se tajně vrátil z Irska, pokusil se jednat s Jindřichem, ale byl odmítnut. Brzy nato Jindřich svolal parlament a svolil k provedení některých reforem.
Na jednání parlamentu byli Suffolk i Somerset obviněni nejen ze ztráty Normandie, ale i z toho, že směřovali krále proti Richardovi. Požadavky na reformy byly daleko větší než původní návrhy, Richard byl jmenován prvním kancléřem krále a mluvčí parlamentu, spíše z velkého zápalu pro věc uvedl, že Richard z Yorku by měl být jmenován Jindřichovým nástupcem. V krátké době ale Markéta získala znovu vliv nad Jindřichem, parlament byl rozpuštěn, mluvčí parlamentu byl uvězněn a Richard odjel do Walesu.
Roku 1457 vyvstaly Markétě potíže. Její francouzský spojenec a vlivný generál Pierre de Breze se vylodil v Anglii a vypálil Sandwich. Markéta byla donucena předat na tři roky vládu nad mořem Richardovu spojenci Richardu Nevillovi, který se také stal velitelem Calais. Spory mezi znepřátelenými rody Yorků a Lancasterů směřovaly k ozbrojenému konfliktu.
V květnu 1455 několik měsíců poté co se Jindřich zotavil, nechala Markéta svolat jednání královské rady, z jejíhož jednání byl vyloučen Richard z Yorku. Jednání bylo svoláno za účelem ochrany krále proti nepřátelům. Richard byl připraven na válečný konflikt a vyrazil na jih, aby se utkal s Lancasterským vojskem, které směřovalo na sever. Lancasterové ale v bitvě u St Albans utrpěli porážku, Somerset byl zabit, Wiltshire utekl a král Jindřich se stal Richardovým zajatcem. Markétě se podařilo shromáždit, s podporou králova nevlastního bratra Jaspera Tudora, ve Walesu a na severu země vojsko. Roku 1459 bylo Lancasterské vojsko znovu v bitvě u Blore Heath poraženo.
Vojenská tažení
Zatímco se pokoušela sehnat podporu pro své vojenské tažení ve Skotsku, její velitel Jindřich Beaufort dosáhl 30. prosince 1460 vítězství v bitvě u Wakefieldu. V době vánočního příměří zaútočil na družinu Richarda z Yorku a hraběte ze Salisbury. Sám Richard byl v bitvě zabit, jeho druhý nejstarší syn, Edmund, byl zabit při útěku a druhý yorský velitel, hrabě ze Salisbury, byl Lancastery popraven. Markéta sama uspěla v druhé bitvě u St Albans, kde se jejímu vojsku podařilo porazit síly Richarda Nevilla a osvobodit krále Jindřicha. Markétino tažení ovšem dopomohlo její porážce. Skotskou podporu si zajistila příslibem plenění anglických oblastí a tažení jako jediné za celých válek mělo zničující efekt. Zprávy nadsazené Yorkistskou propagandou způsobily strach v Londýně, kterého Richard Neville mistrně využil k získání podpory. Yorkistská frakce podle mnohých historiků vznikla právě v tento moment, kdy se doposud zdráhaví lordi rozhodli podpořit Eduarda IV.
29. března 1461 utrpělo Lancasterské vojsko drtivou porážku v bitvě u Towtonu od Richardova syna Eduarda, který tímto potvrdil sesazení Jindřicha VI. a své jmenování králem místo něho. Markéta chtěla pro svého syna Eduarda získat zpět právo na nástupnictví na anglický trůn, a tak s ním utekla do Walesu a později do Skotska. Podporu pro své tažení hledala u francouzského krále Ludvíka XI. Ten ji přesvědčil, aby se spojila s jejím předchozím nepřítelem Richardem Nevillem, který se nepohodl s Eduardem IV., pro jeho sňatek s Alžbětou z Woodville. Pro potvrzení spojenectví byla Warwickova dcera Anna zasnoubena s Markétiným synem Eduardem. Warwick se vylodil v Anglii a dosadil na krátkou dobu Jindřicha znovu na anglický trůn.
Markéta chtěla Warwicka následovat, ale ten byl Eduardem IV. poražen a zabit 14. dubna 1471 v bitvě u Barnetu. Markéta se s yorským vojskem utkala v bitvě u Tewkesbury, v níž byl její 17letý syn zabit. Markéta sama byla zajata a vězněna na hradu Wallingford a v Toweru, dokud nebyla osvobozena francouzským králem roku 1475. Zemřela 25. srpna 1482 na zámku Dampierre v Anjou a byla pochována v katedrále svatého Mořice v Angers.
Vývod z předků
Jan II. Francouzský | ||||||||||||
Ludvík I. z Anjou | ||||||||||||
Jitka Lucemburská | ||||||||||||
Ludvík II. Neapolský | ||||||||||||
Karel z Blois | ||||||||||||
Marie ze Châtillonu | ||||||||||||
Johana Bretaňská | ||||||||||||
René I. z Anjou | ||||||||||||
Petr IV. Aragonský | ||||||||||||
Jan I. Aragonský | ||||||||||||
Eleonora Sicilská | ||||||||||||
Jolanda Aragonská | ||||||||||||
Robert I. z Baru | ||||||||||||
Jolanda z Baru | ||||||||||||
Marie Francouzská | ||||||||||||
Markéta z Anjou | ||||||||||||
Rudolf Lotrinský | ||||||||||||
Jan I. Lotrinský | ||||||||||||
Marie ze Châtillonu | ||||||||||||
Karel II. Lotrinský | ||||||||||||
Eberhard II. Württemberský | ||||||||||||
Žofie Württemberská | ||||||||||||
Alžběta z Hennebergu-Schleusingenu | ||||||||||||
Izabela Lotrinská | ||||||||||||
Ruprecht II. Falcký | ||||||||||||
Ruprecht III. Falcký | ||||||||||||
Beatrix Sicilská | ||||||||||||
Markéta Falcká | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Eliška Norimberská | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret of Anjou na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta z Anjou na Wikimedia Commons
Anglická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kateřina z Valois |
1445–1461 Markéta z Anjou |
Nástupce: Alžběta Woodvilleová |
Lady of Ireland | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kateřina z Valois |
1445–1461 Markéta z Anjou |
Nástupce: Alžběta Woodvillová |
Anglická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Woodvilleová |
1471 Markéta z Anjou |
Nástupce: Alžběta Woodvillová |
Lady of Ireland | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Woodvilleová |
1471 Markéta z Anjou |
Nástupce: Alžběta Woodvillová |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk