A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Křivánková | |
---|---|
Narození | 16. dubna 1883 Dýšina, místní část Horomyslice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. září 1936 (ve věku 53 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | designérka, designérka šperků a klenotnice |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marie Křivánková, rozená Eretová, křtěná Kateřina Marie (16. dubna 1883 Dýšina, místní část Horomyslice[1] (okres Plzeň) – 27. září 1936 Praha), byla česká designérka šperku a úřednice pražské zlatnické firmy období pozdní secese a moderny.
Biografie
Jako absolventka obchodní akademie v Praze v letech 1911 – 1912 krátce studovala na Pokračovací škole pro zlatníky, stříbrníky a příbuzná řemesla, kterou vedl Václav Němec. Provdala se za architekta Křivánka. V letech 1911 – 1918 zastávala místo úřednice a pak návrhářky šperků v pražské zlatnické firmě Maxe Schobera. Po cestách střední Evropou, zejména do Vídně navrhovala šperky ve stylu pozdní secese vídeňských dílen Wiener Werkstätte. Po velkém úspěchu svých prací se osamostatnila, ale její díla stále prováděli a značili jiní mistři, jako Roman Jankovský, Pavel Vávra, František Hladík nebo Javůrek-Vrabec. V luxusním interiéru v Lindtově pasáži na Václavském náměstí č. 4 úspěšně vedla svůj šperkařský, klenotnický a starožitnický obchod až do své předčasné smrti.
Zemřela bezdětná a byla pohřbena v Praze.
Dílo
Navrhovala zlaté nebo stříbrné šperky ve stylu pozdní geometrické scese, charakteristické motivem spirály, technicky provedené filigránem či granulací. Oblíbila si výrazné drahokamy jako smaragd, záhnědu nebo onyx. Častý byl také syntetický rubín červenofialového zbarvení. Centrální část jejich šperků obvykle zaujímá drahý kámen a rozmanité voluty, šroubovice, půlobloučky a meandry v kombinaci s kuličkami mnohdy zcela vyplňují základní vytyčené obrysy. Pro Křivánkovou je příznačné využití řetízku, a to ve formě prověšených oblouků tvořících jakési girlandy nebo jen jako kaskádovitě splývající ověsky, zakončené a mnohdy i přerušené vsazeným či montovaným kamenem. Podobné šperky vykazující nápadnou podobnost s její tvorbou, typické svou symetrií i jemně zrněnými spirálami a prověšenými obloučky z drátu nebo jemných řetízků, vytvářel zlatník a klenotník Josef Jošt.[2]
Získala řadu ocenění v soutěžích vypisovaných Uměleckoprůmyslovým museem. Marie Křivánková byla kultivovaná a na tehdejší dobu emancipovaná dáma. Své návrhy šperků publikovala v uměleckém měsíčníku Dílo, v časopisu Časoměr, kam také psala fejetony a články ze šperkařského prostředí. Fotografie šperků, zhotovených v závodě Maxe Schrobra podle jejích návrhů, byla zveřejněny v obrazovém týdeníku Český svět.[2] Je zastoupena zejména ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze[3], Moravské galerie v Brně a Severočeského muzea v Liberci.
-
Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, Náhrdelník, po r. 1910, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
-
Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, Stříbrná brož, Praha kolem 1918
-
František Hladík podle návrhu Marie Křivánkové, Zlatý náhrdelník s rubínem a perletí, po 1910
-
Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, zlatý náhrdelník s granáty a perletí, po 1900
-
Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, zlatý náhrdelník se smaragdem, syntetickými kameny a závěsy s perletí, po 1910
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dýšina
- ↑ a b Orságová O, 2011, s. 25-27
- ↑ Vokáčová, 1993, s.2-4
Literatura
- Olga Orságová, český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU, FF UP Olomouc 2011on line
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, díl I, Praha 1995, s. 412.
- STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003. ISBN 80-85983-90-7
- VOKÁČOVÁ, Věra: Marie Křivánková, první česká návrhářka šperků, in: Starožitnosti a užité umění, měsíčník pro sběratele a znalce č.1, 1993, s. 2-4
- Klenotnické listy, 1908, 1909, 1912
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Křivánková na Wikimedia Commons
- Marie Křivánková v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk