A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Maricica Puicăová | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 29. července 1950 (73 let) Jasy Rumunská lidová republika |
Stát | Rumunsko |
Výška | 168 cm |
Hmotnost | 54 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 1500 m, 3000 m |
Účasti na LOH | 4 |
Účasti na MS | 1 |
Účasti na ME | 3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1984 | běh na 3000 m |
bronz | LOH 1984 | běh na 1500 m |
Mistrovství světa v atletice | ||
stříbro | MS 1987 | běh na 3000 m |
Halové MS v atletice | ||
bronz | HMS 1987 | běh na 3000 m |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1982 | běh na 3000 m |
stříbro | ME 1986 | běh na 3000 m |
Halové ME v atletice | ||
stříbro | HME 1982 | běh na 3000 m |
bronz | HME 1989 | běh na 3000 m |
Maricica Puicăová (* 29. července 1950, Jasy) je bývalá rumunská atletka, běžkyně, která se specializovala na střední tratě.
Kariéra
Jeden z největších úspěchů své kariéry zaznamenala v roce 1984 na letních olympijských hrách v Los Angeles. Na těchto hrách měly ženy poprvé na programu běh na 3000 metrů a Puicăová se tehdy stala první olympijskou vítězkou v této disciplíně. Ve finále zaběhla trať v čase 8:35,96. S více než třísekundovou ztrátou doběhla na druhém místě britská běžkyně Wendy Slyová a bronz brala Lynn Williamsová z Kanady.[1] Druhý úspěch vybojovala na poloviční trati (1500 m), kde si doběhla v čase 4:04,15 pro bronzovou medaili. Stříbro získala její krajanka Doina Melinteová a zlato Gabriella Dorioová z Itálie.[1] Puicăová se zúčastnila rovněž letních olympijských her v Montrealu 1976, Moskvě 1980 a Soulu 1988. Výrazného výsledku dosáhla především na olympiádě v Moskvě, kde ve finále běhu na 1500 metrů skončila na 7. místě.
Na evropském šampionátu v Athénách v roce 1982 získala v běhu na 3000 metrů stříbrnou medaili. O čtyři roky později si obdobně vedla také na ME v atletice ve Stuttgartu. Stříbro vybojovala rovněž na druhém ročníku MS v atletice 1987 v Římě a na halovém ME 1982 v Miláně. Ve sbírkách má také bronzové medaile z halového MS 1987 v Indianapolisu a halového ME 1989, které se konalo v nizozemském Haagu.[2]
Světové rekordy
16. září 1982 v italském Rieti zaběhla nový světový rekord na méně často vypisované trati, běhu na 1 míli. Jeho hodnota byla 4:17,44.[3] Světový rekord vytvořila také 11. července 1986 v Londýně v běhu na 2000 metrů, když trať zaběhla v čase 5:28,69. O osm let později rekord překonala Irka Sonia O'Sullivanová.[4]
Osobní rekordy
Hala
Dráha
- 1500 m – 3:57,22 – 1. července 1984, Bukurešť
- 1 míle – 4:17,33 – 21. srpna 1985, Curych
- 2000 m – 5:28,69 – 11. července 1986, Londýn (3. nejlepší výkon historie)
- 3000 m – 8:27,83 – 7. září 1985, Řím
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maricica Puicăová na Wikimedia Commons
- Maricica Puicăová v databázi Olympedia (anglicky)
- Maricica Puicăová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- (anglicky) Biografie na sporting-heroes.net Archivováno 19. 12. 2011 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk