A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Magnetická dráha v Berlíně (německy M-Bahn nebo Magnetschwebebahn) byla ve zkušebním provozu v Berlíně v letech 1984 až 1991; od roku 1989 přepravovala i cestující - celkem kolem tří milionů osob. M-Bahn byla první komerčně provozovanou magnetickou osobní dráhou na světě. Délka trasy obnášela 1,6 km.
Magnetická dráha fungovala na principu magnetické levitace. Asi 85% váhy vozu bylo neseno prostřednictvím silných permanentních magnetů, které ji udržovaly v odstupu kolem 1,5 cm nad kolejemi[1], k pohonu a brzdění sloužily lineární motory. Směrově a částečně i výškově byla vozidla vedena mechanicky, na výhybkách spočívala celá váha na kolech.
Berlínská M-Bahn byla velice tichá, navíc oproti podzemní dráze spotřebovala o přibližně 20 procent méně energie. Dráha byla provozována v té době ještě nezvyklým plnoautomatickým provozem, ušetřila tedy i velké množství personálu, který v tehdejší době představoval asi 70 procent provozních nákladů.
Vznik magnetické dráhy sahá do roku 1975, kdy Technická univerzita v Braunschweigu zřídila první malou zkušební trasu. V roce 1978 se o vývoj začala zajímat i firma AEG a začala spolupracovat, stejně jako berlínské dopravní podniky BVG. Roku 1983 pak berlínský senát povolil stavbu zkušební tratě v Berlíně.
Využita byla přitom částečně stará trasa berlínské podzemní dráhy U2, která se v důsledku rozdělení města nacházela mimo provoz. V červnu 1984 bylo započato se zkušebním provozem. Další vývoj byl poněkud brzděn dvěma nehodami. Dne 18. dubna 1987 se někdo pokusil zapálit zařízení stanice Gleisdreieck, a 19. prosince 1988 došlo k nezvyklé nehodě, když jeden vlak zřejmě v důsledku nepřiměřené rychlosti nemohl na konečné stanici Kemperplatz včas zabrzdit, rozbořil zeď a jeden vagon spadl z výšky šesti metrů na spodní betonovou podlahu.
Pokusný provoz s cestujícími byl proto zahájen až 28. srpna 1989, a sice zprvu bezplatně. 18. července 1991 byl povolen normální, komerční provoz, ale již o 13 dní později - 31. července byl tento zastaven, aby mohla být obnovena původní trasa metra U2. 17. září 1991 bylo započato s demontáží, která trvala do konce února 1992. Původně se počítalo s využitím dráhy na letišti Schönefeld, ale později byla tato myšlenka opuštěna a zařízení bylo sešrotováno. Jeden vůz této dráhy se dnes nachází v norimberském muzeu německých drah.
Odkazy
Reference
- ↑ Technické parametry a další informace jsou popsány v Brožurce M-Bahn Systembeschreibung (německy), kterou lze stáhnout zdarma na adrese /www.berliner-verkehrsseiten.de Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnetická dráha v Berlíně na Wikimedia Commons
- Stránka berlínských dopravních podniků BVG
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk