A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Madona z Veveří | |
---|---|
Rok vzniku | kolem 1350 |
Umístění | Diecézní muzeum v Brně |
Madona z Veveří je středověký deskový obraz, vystavený v Diecézním muzeu v Brně ve stálé expozici Vita Christi. Malba pochází z vybavení kaple Matky Boží na Veveří, kde byla vystavena v letech 1350 až 1938. Poté, do března roku 2016, byla po většinu doby v nelegálním, držení Národní galerie v Praze, která ji umístila do výstavních prostor v Anežském klášteře.[1] Od roku 2016 je obraz národní kulturní památkou.
Malba vznikla okolo roku 1350 s největší pravděpodobností na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského[2] v dílně Mistra vyšebrodského oltáře (?) a byla určena pro kapli (původně farní chrám) dnes zaniklé vesnice, tvořící předhradí hradu Veveří. Patří mezi české kultovní mariánské obrazy, které zobrazují výjimečný citový vztah mezi matkou a dítětem. Dvojitá koruna inspirovaná francouzskými motivy povyšuje Pannu Marii na královnu nebes.[3]
Historie obrazu
Veverská madona je jedním z nejhodnotnějších a nejproslulejších mariánských obrazů na Moravě a v Českých zemích.[4] Obraz plnil funkci patronátního obrazu, tedy vyobrazení patronky v kapli Matky Boží na Veveří. Kaple se nachází poblíž hradu Veveří v jádru zaniklé vesnice Veveří, která tvořila jeho předhradí. Hrad Veveří byl od počátku knížecím, markraběcím a královským hradem (nejprve přemyslovské, později lucemburské domény) – venkovskou panovnickou rezidencí. Panuje předpoklad, že popud vzešel z dvorského prostředí[5][6] moravského vladaře Jana Jindřicha, bratra Karla IV., či spíše obraz nechal zhotovit markrabě sám. Místo fyzického vzniku obrazu (lokace dílny) je dosud neznámé a není doloženo žádnými indiciemi, je jen předmětem více nebo méně pravděpodobných hypotéz. Madona z Veveří přestála bez úhony několik staletí v místě autentického určení, které opustila jen krátce ke konci 18. století. Kostel byl farním chrámem vesnice, hradu a dalších okolních osad. Kaple uvnitř hradu byla zasvěcena sv. Prokopu a je mladší.
Popis díla
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, bez znatelné kresby, na desce z borového dřeva oboustranně potažené plátnem (velikost 79,5 × 62,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami jsou potlačeny obrysové kontury a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v inkarnátech. Madona má prostou, málo nápadnou bílou plachetku (roušku) a červený plášť s modrou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny jen jemnou obrubou. Koruna vrcholí kadeřavými listy. Kompozicí je obraz blízký typu Madony ze Zbraslavi, pozdější Římské Madony nebo Madony Kladské, ale opakuje i některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem upomíná na malby Tomassa da Modeny. Motiv Ježíška, přidržujícího rukou při tělíčku stehlíka,[7][8] byl častý v Lombardii i Venetu a zejména Sieně již z počátku století a objevuje se též v Rajhradském brevíři královny Rejčky. Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony – Hodegetrie, kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století. Také je nepřehlédnutelné, že jsou obnaženy vlasy Marie i tělíčko malého Ježíše, je jen zpola zakryté lehounkou košilkou. Obraz je prodchnut soustavou věroučných (náboženských) symbolů. Byl podroben důkladnému umělecko-historickému rozboru od Jaroslava Pešiny i hagiografickému a evangelijně symbolickému od Marka Hlávky a odborná pozornost dílu dále se vrůstající intenzitou pokračuje. Prvotní objev a zhodnocení náleží respektovaným historikům umění Dostálovi a Kutalovi.
„Objev“ obrazu
Po staletí byla malba (pro většinu veřejnosti) pozapomenuta v kapli originálního určení. V roce 1933 vešla v obecnou známost poté, když o ní publikoval profesor dějin umění brněnské Masarykovy university Eugen Dostál. Označil obraz za vzácnější než „Tizian v Kroměříži“. V další návaznosti byla v kontextu ostatních středověkých děl Moravy představena v galerii Moravského muzea v objevné, tematické ale jen dočasné expozici Gotické umění na Moravě a ve Slezsku, od 27. října 1935 do 31. března 1936. Poté byla v roce 1938 z dosud ne zcela objasněných důvodů odvezena do Prahy – „Zemské galerie“ (dříve Státní sbírky starého umění a pozdější Národní galerie) k prohlídce a restaurování. Poměrně dobře zachovalý obraz restauroval ve stejném roce Bohuslav Slánský. V překotném běhu válečných a poválečných událostí a změn se již do původního prostředí nevrátil. Národní galerie v Praze poté obraz vystavila v expozici v Anežském klášteře.
Obraz se stal kulturní památkou. V červenci 2015 rozhodla vláda České republiky o jeho prohlášení za národní kulturní památku s účinností od 1. ledna 2016.[9]
Vlastnictví obrazu
Farnost Veverská Bítýška připomínala své vlastnictví[10] a hlásila se o něj proti státu, který zastupovala Národní galerie v Praze, kde byl obraz bez právního titulu umístěn; z toho se následně vyvinul soudní spor o ověření a určení vlastnictví.[11] V srpnu 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 po obsáhlém dokazování rozsudkem ověřil (potvrdil) vlastnictví obrazu farnosti Veverská Bítýška.[12] Národní galerie proti rozsudku podala odvolání,[13] ale dne 8. prosince 2015 i Městský soud v Praze stvrdil verdikt soudu nižšího stupně a ten tak nabyl právní moci.[14]
Národní galerie neuposlechla rozhodnutí soudu a obraz (jehož vlastnictví ověřil a potvrdil Městský soud v Praze) nevydala vlastníku, a to ani do marného uplynutí lhůty pro výkon rozhodnutí. Většina sdělovacích prostředků o tom přinesla zprávy ve čtvrtek 18. února 2016.[15] Národní galerie stanovila nad rámec výčet podmínek, které nejsou obsahem rozsudku. Vlastník obrazu – Římskokatolická farnost ve Veverské Bítýšce již dříve oznámila, že obraz hodlá zapůjčit a vystavit v odborné instituci – Diecézním muzeu v Brně, [16] o kterém také dodala, že je kompetentní, plně vybavenou institucí[17] po stránce technické, organizační i personální.[18] O vydání obrazu a způsob jeho vydání se rozvinul zanícený spor,[19][20] který měl mimořádně silný veřejný ohlas.[21] V průběhu 3. únorového týdne o něm velmi obsáhle referovaly všechny sdělovací prostředky[22][23] a ČT mu věnovala i speciální pořad.[24][25] Obě strany vydaly sérii tiskových zpráv,[26][27][28][29] které reflektují nejenom děj po pravomocném rozhodnutí soudu, ale celou historii a charakter přítomnosti obrazu v Národní galerii od 30. let, i dřívější pokusy o urovnání věci. Situace se postupně zklidnila (zjevně pod vlivem veřejné pozornosti)[30] a byly započaty rozhovory o technických okolnostech a času vydání.[31][32] Obraz byl specializovanou firmou dopraven v pondělí 7. března 2016 do Diecézního muzea Brně, kde byl umístěn v kontextu dalších středověkých děl ve stálé expozici církevního umění[33] moravské provenience Vita Christi.[1][34]
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podala Národní galerie dovolání, kterému Nejvyšší soud vyhověl a napadený verdikt zrušil. Ne však v samotné podstatě rozhodnutí. Uložil upřesnit argumentaci o splnění podmínky funkčního spojení vydávané movité věci s objektem žalobce, dále uložil napravit chybu soudu prvního stupně: poučit žalovaného, že neprokázal, že stát měl věc v držbě před 25. 2. 1948. Rozsudek z 3. listopadu byl zveřejněn 5. prosince 2016.[35][36]
Městský soud v Praze 24. března 2017 znovu (po opakovaném řízení) vynesl verdikt z 8. prosince 2015, po opravě procesního nedostatku, pro který byl původní rozsudek Nejvyšším soudem zrušen, a znovu farnosti Veverská Bítýška pravomocně potvrdil trvalé vlastnictví obrazu. Rozhodnutí je patrně konečné.
Výstavy
- Brno 7. 10 1935 – 31. 3. 1936, Gotické umění na Moravě a ve Slezsku, Galerie Moravského zemského muzea
- Praha 1939, Výstava restaurované madony, Národní galerie Praha
- Paříž 1957, L'art ancien en Tchecoslovaquie, Musée des arts décoratifs, Louvre
- Brusel 1966, Les Primitifs de Bohême, Palais des Beaux-arts de Bruxelles
- Rotterdam 8. 7. – 11. 9. 1966, De Boheemse Primitiven: Gotische kunst in Tsjechoslowakije, Museum Boijmans Van Beuningen
- Kolín nad Rýnem 1987 Schöne Madonnen, Schnütgen Museum
- New York 20. 9.2005 – 3. 2. 2006, Medieval Bohemian Art, Museum of Modern Art
- Praha 1940 – 6. 3. 2016, Stálá výstava Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550, Národní galerie Praha
- Olomouc 13. 2. – 11. 5. 2014, Gotické Madony na lvu - Splendor et Virtus Reginae Coeli, Arcidiecézní muzeum Olomouc
- Brno 7. 3. 2016 – dosud, Stálá výstava Vita Christi, Diecézní muzeum v Brně
Odkazy
Reference
- ↑ a b Policejní manévry skončily, Madona z Veveří dorazila do Brna. Novinky.cz 7.3. 2016
- ↑ KOPECKÝ, Josef. GLOSA: Madona ve správných rukou. iDNES.cz . 2015-08-07 . Dostupné online.
- ↑
- ↑ KOVÁČ, Peter. Madona z Veveří je zázrakem gotiky. Novinky.cz . 2016-03-14 . Dostupné online.
- ↑ BALETKA, Tomáš, Dvůr moravských Lucemburků, In. Dvory a rezidence středověku. Praha 2006
- ↑ Baletka, Dvůr moravských Lucemburků a perpektivy jeho dalšího studia, In: Studia Mediaevalia/11
- ↑ PODPĚRA, Petr. Jak to s těmi stehlíky vlastně je?. iFauna.cz . 2014-04-27 . Dostupné online.
- ↑ Marek Hlávka: stehlík jako symbol víry. www.nasefarnosti.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-08.
- ↑ Česku přibylo devět národních kulturních památek. O některé církev žádá v restitucích. Hospodářské noviny . 2015-07-09 . Dostupné online.
- ↑ Madona z Veveří. Biskupství Brněnské Ing. Martina Jandlová 28.8. 2014
- ↑ [nedostupný zdroj
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/soud-rozhodl-madone-z-veveri-di0-/domaci.aspx?c=A150807_073417_domaci_cen
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauzy/odvolani-narodni-galerie-madona-z-veveri-patri-statu_354226.html
- ↑ TŘEČEK, Čeněk. Deskový obraz Madona z Veveří patří církvi, rozhodl odvolací soud. IDnes.cz . 8.12.2015 . Dostupné online.
- ↑ NOVINKY, ČTK. Madona z Veveří zatím zůstává v Národní galerii. Novinky.cz . 18.2.2016 . Dostupné online.
- ↑ Diecézní muzeum má již připraveny prostiory. České noviny 10.2. 2016
- ↑ Muzeum představilo na Petrově místo pro Madonu z Veveří
- ↑ KUBAL, Michal. Madona z Veveří zatím zůstává v Národní galerii. Česká televize - ČT 24 . 18.2.2016 cit. 2016-2-18. Dostupné online.
- ↑ K vydání madony nepotřebuje NG souhlas kraje, tvrdí ministerstvo. Český rozhlas 17.2. 2016
- ↑ BARTLOVÁ, Milena. Případ restituce Madony z Veveří. Artalk.cz online. 2016-02-22 cit. 2019-11-29. Dostupné online.
- ↑ Madona zůstává v NG, do Brna dnes nedorazí. České noviny 18. 2. 2016
- ↑ NG předá farnosti Veverská Bitýška obraz Madony z Veveří. Týden 19. 2. 2016
- ↑ Termín návratu Madony z Veveří se odkládá. Farnost se obrací na exekutora. Brněnský deník 19.2. 2016
- ↑ ČT 24 - Hyde park o Madoně z Veveří 19.2. 2016 20.00
- ↑ Nedorozumění nebo něčí záměrné obstrukce? ČT 24 Události a komentáře 19.2. 2016
- ↑ Komentář právní zástupkyně Národní galerie k vydání Madony z Veveří online. Národní galerie Praha, 2016-02-17 cit. 2019-11-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02.
- ↑ 2. Tiskové prohlášení NG z 18. 2. 2016. www.ngprague.cz online. cit. 2016-02-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
- ↑ 3. tiskové prohlášení NG z 19.2. 2016. www.ngprague.cz online. cit. 2016-02-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
- ↑ Co ještě dělat? Biskupství Brněnské 22. 2. 2016
- ↑ Herman považuje spor kvůli Madoně za nedorozuměni. Novinky.cz 19. 2. 2016
- ↑ Národní galerie ustoupila a farnosti co nejdříve vydá obraz Madony z Veveří
- ↑ Madona z Veveří, příklad centralizace státu. Zdeněk Koudelka, Madona z Veveří, příklad centralizace státu. Aktuálně.cz 20.2. 2016
- ↑ Expozice sakrálního umění Vita Christi. ČT 27.6. 2006
- ↑ Madona po 78 letech dorazila do Brna Parlamentní listy 10.3. 2016
- ↑ ČT: Nejvyšší soud zrušil rozsudek, který církvi vrátil vzácný obraz Madona z Veveří
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 945/2016, cit. 2016-12-17. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- FAJT, Jiří; ROYT, Jan. České gotické umění. Praha: Karolinum, 2002.
- ROYT, Jan. Středověké malířství v Čechách. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0265-2.
- PEŠINA, Jaroslav. Česká gotická malba. Praha: Odeon, 1972.
- PEŠINA, Jaroslav. Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha: Odeon, 1982. 264 s. Kapitola V., s. 61–65.
- MATĚJČEK, Antonín. Česká malba gotická 1350-1450. Praha: s.n., 1938. Dostupné online.
- HLÁVKA, Marek. Madona z Veveří. Brno: Biskupství brněnské, 2014. 36 s.
- HLOBIL, Ivo (ed.). Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. Brno: s.n., 1999.
- SLÁNSKÝ, Bohuslav. Výstava tří obrazů (kat. výst.). Praha: s.n., 1946.
- MATĚJČEK, Antonín. Brněnská výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku I Deskové malířství 14 a první čtvrtiny 15. století. Umění 9/1936. s. 105
- KUTAL, Albert. Gothic Art in Bohemia and Moravia. London/New York: Hamlyn (publishers), 1972.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk