A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lysistrata | |
---|---|
Autor | Aristofanes |
Původní název | Λυσιστράτη |
Jazyk | starořečtina |
Literární forma | poezie |
Literární druh | drama |
Žánr | komedie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lysistrata (Lysistrate) (411 př. n. l.)[p 1] je protiválečná komedie řeckého dramatika Aristofana. Hlavními hrdinkami jsou ženy, které se rozhodly ukončit válku sexuální stávkou.
Atická (attická) komedie
Aristofanes byl hlavním představitelem staré atické (attické) komedie, napsal 40 komedií, ze kterých se zachovalo 11 komedií. Podobu tzv. atické (attické) komedie formoval její vývoj z nevázaných falických písní k oslavě boha Dionýsa a specifičnost její funkce náboženské, filozofické a estetické v rámci života obce. Velkou úlohu sehrával sbor, podle maskování mívala také komedie název (Vosy, Žáby, Oblaka apod.). Z falických písní přešla do komedie drastická, často obscénní komičnost. Obsah komedií býval různý, typická byla fantastičnost.
Lysistrata je po Acharňanech a Míru třetí protiválečnou komedií. Aristofanes ve svých komediích vyzýval k uzavření míru, k pokojnému soužití všech tehdy navzájem znesvářených Starořeků. Stala se jeho nejznámější a nejoblíbenější komedií. Je technicky nejvyspělejší, její zápletka je jednoduchá, děj je tvořen řadou fraškovitých výstupů, díky erotickému tématu je děj logický, dějové napětí se stupňuje. Jednotlivé charaktery postav jsou propracované, politická satira není tak vyhrocená jako v jeho některých jeho jiných dílech. Stejně jako ve všech Aristofanových komediích, ve kterých jsou hlavními postavami ženy, se objevují lascivní výrazy a sexuální narážky.
Obsah a interpretace
1. jednání
Lysistrata (= žena rozpouštějící vojsko, ukončující válečné výpravy) svolává ženy. Přicházejí Athéňanky Kleoniké a Myrrhine, Sparťanka Lampito, Bojóťanka a Korinťanka. Lysistrata jim předkládá svůj plán, jak ukončit války. Navrhuje ženám, aby se k mužům chovaly sice vyzývavě, ale zdržely se s nimi pohlavního styku. Zpočátku souhlasí jen Lampito, nakonec se nechají přemluvit všechny, pokud je to v zájmu míru, a uzavírají mezi sebou smlouvu. Lampito odchází do Sparty, ostatní ženy obsazují Akropoli, kde je uložen stříbrný poklad. Ženy chtějí poklad chránit, aby z něho nemohly být financovány války.
2. jednání
Když se roznesla zpráva, že ženy obsadily Akropoli, vydal se sbor athénských starců k Akropoli s ohněm a kmeny stromů, aby ženy vykouřil z pevnosti. Na obranu žen u Akropole vystupuje sbor athénských žen, které nesou vědra s vodou. Sbor starců brání válku, naopak od Lysistraty a žen sboru zaznívají argumenty proti válce. Do konfliktu vstupuje radní, který přichází k Akropoli v doprovodu skytských policistů, aby zatkl Lysistratu. Lysistrata upozorňuje na politický nezdar vlády mužů a předkládá radnímu svůj plán. Radní jakoukoliv účast žen ve veřejných záležitostech odmítá.
3. jednání
Některé ženy se pokoušejí pod různými záminkami odejít za svými muži, protože je sexuální odříkání stojí velkou námahu, ale vydrží, Lysistrata jim totiž v odchodu zabrání. Znovu dochází k hádce mezi sborem starců a žen, mužům se zdá, že má dojít k zavedení ženské tyranie. U Akropole se objeví Hejbal, manžel Myrhinne. Myrrhine dostala za úkol svého muže potrápit, ale neporušit slib, který dala, což se jí podaří.
4. jednání
Do Athén přichází vyslanec ze Sparty, ženy tam stejně jako v Athénách dodržují svou přísahu. Mužům nezbývá nic jiného než uzavřít mír, jejich tělesné pudy a láska k ženám jsou silnější než chuť válčit. Ženy odcházejí ke svým mužům. Dochází také k usmíření starých mužů a žen a komedie končí průvodem a zpěvem sboru.
Uvedení na českých divadlech (výběr)
- 1926 a 1935 Vinohradské divadlo
- 1954 Divadlo J. K. Tyla Plzeň
- 1996 Dejvické divadlo[1]
- 2007 Semafor (na námět, úprava Jiří Suchý)[2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ V některých jazycích se používá verze s prvním měkkým i - italsky Lisistrata, polsky Lizystrata, rusky Лисистрата apod.
Reference
Literatura
- ARISTOFANES. Lysistrate. Komedie o čtyřech jednáních. Překlad Ferdinand Stiebitz. 1. vyd. Praha: Orbis, 1960.
- STIEBITZ, Ferdinand. Stručné dějiny řecké literatury. 2. vyd. Brno: UJEP, 1972.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník světových literárních děl 1. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysistrata na Wikimedia Commons
- Lysistrata na projektu Gutenberg - en
- Aristofanés. Lysistrate : komoedie Aristofanova. Překlad Augustin Krejčí. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk