Ludmila Zatloukalová-Coufalová
Ludmila Zatloukalová-Coufalová
Poslankyně Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana
Rodné jméno	Ludmila Zatloukalová
Narození	22. května 1886 Svésedlice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. ledna 1960 (ve věku 73 let) Šternberk Československo Československo
Choť	Břetislav Coufal
Profese	politička a kulturní pracovnice
Ocenění	Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022)
Commons	Ludmila Zatloukalová-Coufalová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Zatloukalová-Coufalová, rozená Ludmila Zatloukalová (23. května 1886 Svésedlice^[1] – 18. ledna 1960 Šternberk^[2])^[3], byla česká a československá aktivistka za ženská práva, politička, meziválečná poslankyně Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).

Biografie

Pocházela ze zemědělské rodiny. Otec František Zatloukal byl rolníkem, matka Cecilie byla dcerou rolníka. V roce 1911 se na Královských Vinohradech provdala za Břetislava Coufala, který ve 30. letech rovněž zasedal v československém parlamentu za Agrární stranu.

V rámci agrární strany patřila k hlavním postavám ženského hnutí. První aktivity v ženském hnutí vyvíjela již v roce 1902, kdy ji otec jako dívku poslal na sjezd moravských žen ve Vyškově. V roce 1907 se podílela s Kunešem Sonntagem na založení Sdružení českého agrárního dorostu pro Moravu a Slezsko, kde působila jako místopředsedkyně. Angažovala se v Zemské organizaci Pokrokových žen moravských a v agrární straně vedla Československý odbor pro zájmy venkovských žen. Prosazovala práva žen, například volební právo, lepší možnosti jejich vzdělávání a pracovního zařazení. Přispívala do denního tisku (Agrární listy). V roce 1931 se stala starostkou obce Svésedlice jako vůbec první žena v čele samosprávného sboru na Moravě.^[4]

V období let 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění^[3] jako jedna ze 4 žen. Byla kooptována. Zajímavostí je, že ženy ještě neměly aktivní volební právo. Profesí byla chotí rolníka.^[5]

Po komunistickém puči v roce 1948 jí byl zabaven veškerý majetek.

Zemřela v zapomnění v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.

Ocenění

• Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022)

Odkazy

Reference

Literatura

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 465.  (Poznámka: Název biogramu zní Ludmila Coufalová)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Zatloukalová-Coufalová na Wikimedia Commons
• Ludmila Zatloukalová-Coufalová v Revolučním národním shromáždění