A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Luca Toni | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) V roce 2021 | |||||||||||||||||||||||||
| Osobní informace | |||||||||||||||||||||||||
| Datum narození | 26. května 1977 (47 let) | ||||||||||||||||||||||||
| Místo narození | Pavullo nel Frignano, Itálie  | ||||||||||||||||||||||||
| Výška | 193 cm | ||||||||||||||||||||||||
| Hmotnost | 88 kg | ||||||||||||||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||||||||||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||||||||||||||||||||
| Pozice | Fotbalový útočník | ||||||||||||||||||||||||
| Mládežnické kluby | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Profesionální kluby | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Reprezentace | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Další informace | |||||||||||||||||||||||||
| Web | www | ||||||||||||||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||||||||
Luca Toni (26. květen 1977, Pavullo nel Frignano, Itálie) je sportovní manažer, komentátor a bývalý italský fotbalový útočník. Mistr světa s italskou reprezentaci v roce 2006.
Po skončení fotbalové kariéry se v roce 2016 stal sportovním ředitelem ve Veroně. O roku 2020 má trenérskou licenci UEFA Pro.[1] Od léta 2021 je komentátorem v televizi pro zápasy LM.[2]
Klubová kariéra
1994 – 2000
Vyrůstal v mládežnické akademii Modeny. Zde odehrál první utkání mezi dospělé v roce 1995 ve třetí lize. Odehrál zde dvě sezony a odešel do druholigové Empoli. Za sezonu odehrál jen 3 zápasy. Následujících třech sezonách hrál každou sezonu někde jinde. Nejprve ve třetiligové Fiorenzuole a v Lodigiani a pak v druholigovém Trevisu, zde vstřelil 15 branek a všiml si jej klub, který hrál v nejvyšší lize.
Vicenza a Brescia
V létě 2000 jej koupila Vicenza. Zde odehrál první zápasy v nejvyšší lize. Při své první sezoně vstřelil 9 branek, ale nestačilo to na záchranu a klub sestoupil. V červenci 2001 jej prodali do Brescie za 30 miliard lir, což byl nejdražší přestup Brescie.[3] Zůstal zde hrát dvě sezony a celkem vstřelil 16 branek z 50 utkání.
Palermo a Fiorentina
V létě 2003 byl koupen druholigovým Palermem. Sezonu zakončil vítězstvím ve druhé lize a postupem do nejvyšší ligy. Také vytvořil střelecký rekord soutěže, když vstřelil za sezonu 30 branek a stal se nejlepším střelcem. V následující sezoně vstřelil 20 branek a byl na 4. místě v tabulce střelců. Po skvěle odehrané sezoně byl koupen Fiorentinou. V sezoně 2005/06 vstřelil v lize 31 branek. Překonal tak klubový rekord Batistuty v počtu branek a stal se nejlepším střelcem ligy. Získal zlatou kopačku, což se nikdy žádnému italskému hráči nepovedlo. S klubem skončil na 4. místě, jenže kvůli korupci byl klub potrestán a nakonec skončila na 9. místě. V další sezoně, kvůli zdraví odehrál jen 29 utkání, i tak vstřelil 16 branek.
Bayern
Dne 30. května 2007 jej koupil německý velkoklub FC Bayern Mnichov. Bylo mu již 30 let, ale díky jeho 24 brankám, klub vyhrál titul v lize, také vyhrál tabulku střelců a též vyhrál Německý pohár. V poháru UEFA došel do semifinále a stal se s 10 góly nejlepším střelcem. Ve druhé sezoně nic nevyhrál, ale i tak vstřelil 14 branek v lize. Sezona 2009/10 byla pro něj špatná, Trpěl zraněním a navíc se pohádal s trenérem van Gaalem.[4]
Řím, Janov a Juventus
Od 1. ledne 2010 byl zapůjčen na půl roku do Říma. V klubu odehrál celkem 17 utkání a vstřelil 5 branek. Pomohl klubu k postupu do finále italského poháru, který prohrál.
Po návratu do Bayernu mu byl ukončena smlouva [5] a on se rozhodl podepsat smlouvu s Janovem.[6] V klubu se stal nejlépe placeným hráčem historie.[7] V klubu hrál jen půl roku a byl poslán zadarmo do Juventusu.[8] Zde vstřelil 100 branku v nejvyšší lize[9] a sezonu uzavřel dvěma vstřelenými góly. Když nastoupil trenér Antonio Conte, neměl v klubu budoucnost. Trenér s ním nepočítal. Byl ale prvním střelcem, který se trefil v novém stadionu Juventus Stadium 8. září 2011 v přátelském utkání.[10]
Al Nasr, Fiorentina a Verona
V lednu 2012 odešel hrát do klubu Al Nasru v Dubaji. Odehrál zde půl roku a od sezony 2012/13 byl ve Fiorentině.[11] Již jako 35letý hráč odehrál 27 utkání a vstřelil 8 branek. Jenže po sezoně s ním fialky nepodepsali smlouvu a on si ještě prodloužil kariéru ve Veroně, kde podepsal na jeden rok.[12] Jako 36letý hráč vstřelil 20 branek a skončil na 2. místě v tabulce střelců a pomohl klubu k 10. místu v lize. Klub jej přemluvil k prodloužení smlouvy o další rok a on ji přijal.[13] V sezoně 2014/15 se stal opět nejlepším střelcem (spolu s Icardim) s 22 brankami a stal se tak jako 38letý nejstarším králem střelců.[14] Opět s klubem prodloužil smlouvu[15] s tím že bude poslední. V posledním zápase v kariéře vstřelil branku z penalty a pomohl k výhře nad mistrem z Juventusu. Bylo mu 39 let a byla to 157. branka v nejvyšší lize.[16]
Přestupy
- z Vicenzy do Brescie za 5 000 000 eur
- z Brescie do Palerma za 6 000 000 eur
- z Palerma do Fiorentiny za 10 000 000 eur
- z Fiorentiny do Bayernu Mnichov za 11 000 000 eur
- z Bayernu Mnichov do Janova zadarmo
- z Janova do Juventusu zadarmo