A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Tuleň krabožravý (Lobodon carcinophaga) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
(nezařazeno) | ploutvonožci (Pinnipedia) |
Čeleď | tuleňovití (Phocidae) |
Rod | Lobodon Gray, 1844 |
Binomické jméno | |
Lobodon carcinophaga Hombron & Jacquinot, 1842 | |
![]() | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Lobodon_carcinophaga_teeth.svg/220px-Lobodon_carcinophaga_teeth.svg.png)
Tuleň krabožravý (Lobodon carcinophaga) je jediný druh monotypického rodu Lobodon. Tento savec žije hlavně ve vodách Jižního oceánu v okolí Antarktidy a vystupuje z ní na ledové kry nebo ledovce v období rozmnožování a línání srsti. Mimo Antarktidu bývají spatření u břehů jižní Austrálie, Tasmánie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky, jižní Afriky a přilehlých ostrovů.[3]
Popis
V porovnání s ostatními tuleni mají poměrně dlouhou hlavu i čenich a štíhlé tělo, dorůstají délky 200 až 240 cm a váží 200 až 300 kg, samice bývají o poznání větší. Na zádech mají srst tmavě a po stranách světle hnědou, v ploutve přeměněné končetiny jsou nejtmavší části těla. V průběhu roku se barva srsti mění, v létě je světlejší. Starší zvířata jsou čím dál bledší a mohou se objevit i téměř bílá. Ze všech tuleňů se pohybují po ledu i rovné půdě nejrychleji, s pomoci předních ploutví se vlní vpřed podobně jako hadi, dosahují krátkodobě rychlost i 20 km/h, dokážou takto zdolat i dlouhé vzdáleností. Někteří tuleni krabožraví, kteří pravděpodobně zabloudilí, šli místo k moři i přes 110 km opačně od břehu směrem do nitra Antarktidy až do nadmořské výšky téměř 1000 m kde byli viděni ještě živí, určitě při takové cestě ale zahynou a zmrznou.
Jsou také vynikající plavci, byla jim ve vodě naměřena rychlost téměř 13 km/h a za den se přesunuli o 66 km. Při plavání vyskakují občas nad vodu, někdy úplně kolmo, kontrolují tak okolí. Čas od času jsou spatřeny plovoucí skupiny mladších zvířat která se potápějí a nadechují synchronně. Starší jedinci převážně plavou samostatně nebo v malých skupinkách.
Tuleni krabožraví se, vzdor svému druhovému jménu, z 90 % živí krilem, který tvoří převážně krunýřovka krillová (Euphausia superba). Mají k tomuto účelu i uzpůsobený chrup, na zubech jsou výrůstky které do sebe při sevření zubů zapadnou a filtrují nasátý plankton. Při lovu plavou s otevřenou tlamou a prostě nasávají kde co plave. Nezdržují se kousáním, rybky do 12 cm polykají celé, v zajetí je nasají i ze vzdálenosti 50 cm. Potápějí se a loví potravu převážně k večeru a v noci, po období půstu se dokážou potápět i 16 hodin nepřetržitě. Většina ponorů je do hloubky 10 metrů a není delší 1 minuty. Hloubka potápění je však závislá na momentální poloze krilu, který bývá pod hladinou rozmístěn v závislosti hlavně na světle. Nejhlubší zaznamenaný ponor je do 430 m a nejdelší doba 11 minut.[4][5][6][7]
Rozmnožování
V září připlouvá březí samice na zvolené místo v kolonii na ledové kře. Těsně před vrhem nebo krátce po něm se k samici připojuje samec a vytvoří pro toto období pár. Narozený potomek, veliký 1,2 m a vážící asi 20 až 30 kg, je kojen velmi tučným mateřským mlékem a přirůstá na váze až 4,2 kg za den. Jeho prvotní srst je čokoládově hnědá a zhruba za tři až čtyři týdny ji vymění za srst dospělého zvířete. Agresivní samec pomáhá ochraňovat mládě, přestože s ním není pokrevně spřízněn, obdobně si brání i samici před ostatními samci.
Zhruba po třech týdnech se samici tvorba mléka zastaví a mládě je náhle odstaveno, to již váží okolo 100 kg, a je dále ponecháno svému osudu. Krátce nato se samice, jejíž hmotnost se snížila téměř na polovinu, dostává do říje a ještě na kře nebo s největší pravděpodobností až ve vodě se spáří se samcem, nato se odloučí. Žádné sociální vazby dále neexistují. Březost samice trvá zhruba 11 měsíců. Pohlavní dospělosti dosahují mezi třemi až čtyřmi léty, mláďata mohou rodit asi do 25 let věku.[4][5][6][7]
Ohrožení
Nejvíce jsou ohrožená mláďata vstupující poprvé do vody, kde na ně číhá nejen typický nepřítel dospělých zvířat kosatka dravá (Orcinus orca), ale i dravý tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx), do dovršení jednoho roku pravděpodobně uhyne okolo 80 % mláďat. Tuleň krabožravý se při napadení převaluje, syčí a cení na nepřítele zuby.
Tito tuleni nejsou obvykle příliš loveni, jejich lov od Antarktidy až po 60. jižní rovnoběžku zakazuje mj. Smlouva o Antarktidě a také Úmluva o zachování antarktických tuleňů. Snížení populace za posledních 30 let nebylo pozorováno. Celkový počet zvířat se jen hrubě odhaduje na přibližnou hodnotu okolo 10 miliónů jedinců, je to nejpočetnější druh tuleňů a jeden z nehojnějších velkých savců na Zemi. Podle Červeného seznamu IUCN je tuleň krabožravý považován za málo dotčený druh.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Tuleň krabožravý . Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 08.05.2006 . Dostupné online.
- ↑ a b IUCN Red List of Threatened Species: Lobodon carcinophaga . International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2011 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SAUNDRY, Peter. Encyclopedia: Lobodon carcinophaga . The Encyclopedia of Earth, rev. 21.05.2011 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BATTY, Kristin. Animal Diversity Web: Lobodon carcinophaga . University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2008 . Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj
- ↑ a b Lobodon carcinophaga . MarineBio.org, Inc., Encinitas, CA, USA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-08. (anglicky)
- ↑ a b Crabeater seals . Australian Antarctic Division, Kingston, Tasmania, AU . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie tuleň krabožravý na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu tuleň krabožravý na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk