A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zámek Lipová | |
---|---|
Zámek v roce 2015 | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Girolamo Costa |
Výstavba | 1736–1756 |
Stavebník | Leopold Anton Salm-Reifferscheidt-Hainspach |
Současný majitel | Via Tempora Nova, z. s. |
Poloha | |
Adresa | Lipová 401, Lipová, Česko |
Souřadnice | 51°0′47,54″ s. š., 14°21′31,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 25843/5-3809 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Via Tempora Nova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barokní zámek v pohraniční obci Lipová na Děčínsku v Ústeckém kraji byl vystavěn ve 30. letech 18. století. Od té doby nebyl až na malé úpravy přestavován. Po letech chátrání je však výrazně poničený, barokní střechy a krovy jsou propadlé. Jeho majitelem je občanské sdružení Via Tempora Nova, které usiluje o jeho záchranu. Náklady na ni se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun.
Zámek je chráněn jako kulturní památka[1], je však zároveň veden v seznamu ohrožených nemovitých památek.[2]
Historie
Starý lipovský zámek postavili pravděpodobně po roce 1566 Šlejnicové, postupem času však přestal vyhovovat. Výstavbu nového zámku nechal v roce 1736 nebo 1738 zahájit hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769), majitel panství Lipová a maršálek císařské rakouské armády, který se pod vedením prince Evžena Savojského účastnil válek s Osmanskou říší. Podoba stavby je pravděpodobně dílem architekta italského původu Girolama (Jeronýma) Costy. Původní tvář stavby nese jen stopy dílčích klasicistních úprav z přelomu 18. a 19. století.[2]
Ze tří bezdětných synů starohraběte Josefa Václava Salm-Reifferscheidta vlastnil zámek Hainšpach s loveckým zámečkem Šternberk u Brtníků (německy Zeidler) a patronátními právy ke kostelům v Lobendavě, Krásnu, Mikulášovicích a Brtníkách prostřední syn František Josef (1817-1885)[3]. Dříve než roku 1889 zemřel poslední syn Alois, přešel zámek prostřednictvím jeho dcery Johanky Josefíny Roziny (1827-1892), provdané za Osvalda I. Thun-Hohensteina (1817-1883) do vlastnictví Thun-Hohensteinů; zdědil jej jejich syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein. Od posledního majitele z tohoto rodu, Osvalda III., jej za první pozemkové reformy v roce 1924 získal pražský advokát JUDr. Josef Růžička, syn Apolla Růžičky (1856-13.1.1927), emeritního ředitele Živnobanky.[4]
V roce 1938 zámek zkonfiskovali Němci a poté jej využívali jako lazaret. Německá říše jej prodala chomutovské filiálce německé ocelářské firmy Mannesmann. Ta ze zámku vytvořila rekreační zařízení, později sloužící oddílům SS.[2]
Po druhé světové válce byl zámek sice vrácen rodině Růžičkových, v roce 1948 byl však znárodněn. Poté fungoval jako domov důchodců, později zde měla sídlo vojenská posádka. Po jejím odchodu v roce 1970 začala devastace areálu.[2] V roce 1995 získala zámek v restituci Kateřina Ebelová. Poničenou památku prodala za 700 tisíc korun nizozemské firmě Obrození, s.r.o., která však do její záchrany neinvestovala. Začaly se tak propadat některé střechy a stropy místností.[5] V 90. letech střechu také poničil požár.[6]
Památkáři naléhali na nizozemské majitele, aby zámek opravovali, nebo prodali. V listopadu 2011 jej koupilo sdružení Via Tempora Nova za cenu necelých dvou milionů korun.[6] Podle fotodokumetace Památkového katalogu z 20. května 2020 dosud podstatné práce pro záchranu stavby neproběhly a zámek je stále bez střech. [7]
Záchrana zámku
Sdružení Via Tempora Nova uvádí odhady celkových nákladů v rozmezí od 284 milionů [8] do 600 milionů korun.[6] Jeho zástupci věří, že finance získají díky pomoci kraje, státu i Evropské unie či Norských fondů. První dotaci ve výši půl milionu korun získalo sdružení v roce 2013 od Ústeckého kraje.[9]
První kroky k záchraně zámku začali členové sdružení podnikat již v roce 2012. Tehdy nechali vysekat náletové dřeviny a křoví na nádvoří i v někdejším zámeckém parku, dosahující výšky několika metrů. Díky tomu objevili barokní kašnu, o jejíž existenci do té doby nevěděli. Na obnově parku se sdružením spolupracuje botanik Václav Větvička.
Ze známých osobností se do podpory sdružení zapojili např. i herec Luděk Munzar, kytarista Štěpán Rak nebo houslista Jaroslav Svěcený, který na zámku založil tradici benefičních koncertů Lipovské hudební slavnosti.[6]
Zajímavost
Zámek má sedm schodišť, jejichž počet tak odpovídá počtu dnů v týdnu, dále dvanáct komínů, kterých je stejně jako měsíců v roce, 52 pokojů jako je týdnů a 365 oken a dveří jako je dnů v roce.[6]
Galerie
-
Průčelí (2005) -
Portál se znakem (2005) -
Cesta podél zámku (2006) -
Severovýchodní křídlo (2006) -
Průčelí (2006) -
Nádvoří (2006) -
Alej v zámeckém parku (2006) -
Průčelí s cestou (2008) -
Severovýchodní křídlo (2010) -
Průčelí (2010) -
Severovýchodní křídlo (2010) -
Zámecký park (2010) -
Nádvoří (2010) -
Místnost v přízemí (2010) -
Průčelí (2010) -
Pohled z parku (2015) -
Pohled z parku (2015) -
Průčelí a severovýchodní křídlo (2016) -
Nový park severně od zámku (2015) -
Park mezi zámkem a rybníkem (2015) -
Zámecký rybník (2015) -
Pohled z parku (2020)
-
Park (2020)
-
Průčelí (2020)
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 136981 : Zámek Lipová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d Zámek Lipová, Monumnet.npu.cz, cit. 19. 11. 2014
- ↑ Johann F. Procházka: Topografisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, zugleich Adressenbuch sämmtlicher bei demselben angestellten Beamten, des Forstpersonals u.s.w. Prag 1880, s. 329-330, dostupné online
- ↑ Pobytová přihláška rodiny Růžičků
- ↑ Historie - zámek Lipová . Via Tempora Nova. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Nadšence už stála záchrana zámku miliony, a to teprve vyčistili park. iDNES.cz . 2012-6-20. Dostupné online.
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz/zamek-15592721
- ↑ Základní finanční rozvaha zámku Lipová. www.viatemporanova.cz . . Dostupné online.
- ↑ Zámek Lipová, finalista ankety o záchranu, se dočká prvních oprav. iDNES.cz . 2013-7-26. Dostupné online.
Literatura
- FIEDLER, Josef: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg 1898
- RAPIN, Jan. Zámek Lipová & Salmové. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2015. ISBN 978-80-906136-0-7.
- RAPIN, Jan; HENSCHELOVÁ, Hana; HENTSCHEL, Werner; TLUSTÝ, Jaromír. Zámecký Park Lipová. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2016. ISBN 978-80-906136-1-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lipová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je barokní zámek Lipová
- Internetové stránky občanského sdružení Via Tempora Nova
- Salmové, Modrá krev, Česká televize, 18. 1. 2023
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk