A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kráter Linné | |
---|---|
kráter Linné vyfotografovaný z Apolla 15 | |
Souřadnice na Měsíci | |
Selenografická šířka | 27,7° S |
Selenografická délka | 11,8° V |
Další údaje | |
Typ kráteru | jednoduchý |
Průměr kráteru | 2,2 km[1] |
Hloubka | 0,6 km |
Colongitudo | 348° |
Eponym | Carl Linné |
Linné je malý a poměrně mladý kráter s pravidelným ostrým okrajem nacházející se v západní části Mare Serenitatis (Moře jasu) na přivrácené straně Měsíce. Má průměr pouze 2,2 km[1] (jiné zdroje uvádějí 2,4 km), je hluboký cca 600 m a jedná se o velmi zajímavý měsíční objekt, jeho okolí je tvořeno světlým vyvrženým materiálem.[2][3]
Popis
Kráter Linné objevil v 17. století italský astronom Giovanni Battista Riccioli.[4] V roce 1866 učinil německý selenograf Johann Friedrich Julius Schmidt překvapující zjištění, že Linné mění svůj vzhled. Namísto pravidelného kráteru s jistou hloubkou se mění ve světlou skvrnu. Další pozorovatelé jej také zaznamenali jako skvrnu, jiní viděli uprostřed mělkou prohlubeň a další zase jako kráter, u kterého se nedokázali shodnout na průměru. Vznikl spor, který trval několik desetiletí (v literatuře 2. poloviny 19. století se píše o podivných změnách a mizení tohoto kráteru [5]). Nicméně kráter o této velikosti ležel na samé hranici rozlišovací schopnosti tehdejších dalekohledů umístěných na Zemi (svou roli zde sehrávala např. pozemská atmosféra), proto docházelo k těmto jevům obecně označovaným jako měsíční přechodné jevy (anglicky Transient lunar phenomenon).[3][1]
Dříve se soudilo, že má tvar misky, ale data z americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter ukázala, že má tvar zploštělého obráceného kužele.[1] Okolí kráteru zaplňuje pokrývka vyvrženého materiálu z doby prvotního nárazu meteoritu. Tento materiál má vysoké albedo (je poměrně jasný), při pozorování dalekohledem během strmého slunečního osvětlení se jeví jako světlá skvrna.[3] Dalším kráterem, který je také obklopen světlým materiálem je např. Censorinus.
Okolní měsíční moře je poměrně ploché bez výraznějšího kráteru či zvrásnění. Výjimkou je mořský hřbet táhnoucí se západně od kráteru Linné. Jižně se nachází dvojice mořských hřbetů, kratší Dorsum Owen a delší Dorsum von Cotta. Nejbližším pojmenovaným kráterem je Banting ležící východo-jihovýchodně (o více než 4° selenografické délky dále, dříve nesl název Linné E).[2]
Název
Pojmenován je podle švédského botanika, lékaře a cestovatele Carla Linné.[6][2]
Satelitní krátery
V okolí se nachází několik dalších kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy.[6]
Linné | Sel. šířka | Sel. délka | Průměr |
---|---|---|---|
A | 28.9° S | 14.4° V | 4 km |
B | 30.5° S | 14.2° V | 5 km |
D | 28.7° S | 17.1° V | 5 km |
F | 32.3° S | 13.9° V | 5 km |
G | 35.9° S | 13.3° V | 5 km |
H | 33.7° S | 13.8° V | 3 km |
Následující krátery byly přejmenovány Mezinárodní astronomickou unií:
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d LINNE: SIMPLE LUNAR MARE CRATER GEOMETRY FROM LRO OBSERVATIONS, 42nd Lunar and Planetary Science Conference (2011) (anglicky)
- ↑ a b c d Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Linné, str. 72, č. mapového listu 23, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ a b c Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 205, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ THE LINNE' CRATER CONTROVERSEY, The Lunascan Project (anglicky)
- ↑ GABZDYL, Pavel. Průvodce po Měsíci. 1. vyd. Brno: Hvězdárna a planetárium Brno, 2022. 76 s. ISBN 978-80-85882-37-7. S. 8,10.
- ↑ a b Crater Linné on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Literatura
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Linné na Wikimedia Commons
- Crater Linné on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- LAC 42, mapa 1:1 000 000 (Lambertova projekce)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk