A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Leveson-Gower je jméno anglického šlechtického rodu, který vznikl v 17. století aliancí vymřelého rodu Levesonů a spřízněné rodiny Gowerů. Majetkové zázemí Levesonů ze 16. století umožnilo později významný společenský vzestup a Leveson-Gowerové získali postupně tituly barona (1703), hraběte (1746), markýze (1786) a nakonec jim byl udělen vévodů ze Sutherlandu (1833). Během 18.–20. století vzešla z rodu řada významných osobností v politice, námořnictvu a armádě. Převzetím dědictví po vévodech z Bridgewateru a skotské rodině Sutherlandů se stali nejbohatší šlechtickou dynastií ve Velké Británii a v 19. století jim patřilo přes 500 000 hektarů půdy v Anglii a Skotsku. Mezi hlavní rodová sídla patřily zámky Trentham Hall (Staffordshire) a Lilleshall Hall (Shropshire), v Londýně vlastnili paláce Lancaster House a Bridgewater House. Současným představitelem rodu je Francis Egerton, 7. vévoda ze Sutherlandu (*1940), který podle každoročně zveřejňovaného seznamu nejbohatších lidí ve Spojeném království v The Sunday Times vlastní majetek v hodnotě 580 miliónů liber. Druhou rodovou linii zastupuje Fergus Leveson-Gower, 6. hrabě Granville (*1959), který je blízce spřízněn s královnou Alžbětou II.
Spojení rodů Leveson a Gower
James Leveson (†1547) se prosadil jako úspěšný obchodník s vlnou ve Wolverhamptonu a v době rušení klášterů za Jindřicha VIII. skoupil v letech 1539–1540 panství Trentham (Staffordshire) a Lilleshall (Shropshire). V dalších generacích se Levesonové angažovali v místní samosprávě v hrabstvích, kde vlastnili statky, Sir Walter Leveson (1551–1602) byl členem Dolní sněmovny a snažil se zefektivnit hospodaření na zděděném majetku, ale celý život se potýkal se zadlužením. Jeho syn Sir Richard Leveson (1570–1605) byl též poslancem Dolní sněmovny, sloužil v námořnictvu a v roce 1596 byl povýšen do šlechtického stavu. Zemřel bez potomstva a majetek zdědil jeho bratranec Sir Richard Leveson (1598–1661), který značným nákladem nechal postavit zámek Trentham Hall. Za občanské války byl členem Dolní sněmovny a patřil ke stoupencům Karla I. Zemřel bezdětný a jeho statky zdědily neteře Frances a Christiana. Frances se provdala za Sira Thomase Gowera (1605–1672), jejich syn Sir William Gower (1647–1691) přijal v roce 1668 jméno Leveson-Gower.
Rod Gowerů má starší historii než Levesonové, jako první se připomíná Sir Robert Gower (†1349), který získal statky v hrabství Suffolk. Gowerové dlouho zůstávali nevýznamnou provinční šlechtou, později získali pozemky v hrabství York, jako básník vynikl John Gower na přelomu 14. a 15. století. Thomas Gower (1584–1652) byl šerifem v hrabství York a v roce 1620 získal titul baroneta. Jeho vnuk William (1647–1691) díky sňatku s dědičkou rodu Levesonů přijal jméno Leveson-Gower (1668). Teprve poté se rod Leveson-Gower zařadil mezi nejbohatší a vlivné rodiny v Anglii. John Leveson-Gower (1675–1709) byl v roce 1703 povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů, jeho syn John (1694–1754) byl dlouholetým členem vlády a v roce 1746 získal titul hraběte Gowera. V další generaci Granville (1721–1803), pokračoval v rodové kariéře, více než čtyřicet let zastával vysoké funkce ve vládě a u dvora, v roce 1786 byl povýšen na markýze ze Staffordu.
Vévodové ze Sutherlandu (1833)
George Granville Leveson-Gower, 2. markýz ze Staffordu (1758–1833), zdědil po otci majetek v hrabstvích Staffordshire a Shropshire, sňatkem s Elizabeth Gordon, 19. hraběnkou ze Sutherlandu (1765–1839), získal obrovské dědictví rodu Sutherlandů ve Skotsku a krátce před smrtí získal titul vévody ze Sutherlandu. Několik členů rodu pak zasedalo v Dolní sněmovně za hrabství Sutherland, v tomto hrabství také Leveson-Gowerové zastávali dlouhodobě úřad lorda-místodržitele (1793–1945). Ve Skotsku byl hlavním rodovým sídlem starobylý hrad Dunrobin Castle. Hrad pochází ze 13. století, ale v souvislosti s vývojem požadavků na komfortní bydlení byl v následujících staletích několikrát adaptován. Poslední výrazná stavební úprava proběhla v roce 1850 podle projektu Charlese Barryho. Jako mimořádná architektonická památka se zajímavými interiéry je dnes hrad přístupný veřejnosti a jeho současným správcem je The Sutherland Trust. Charles Barry se podílel také na adaptacích zámku Trentham Hall (1833–1842). V této linii rod v 19. a 20. století užíval příjmení Sutherland-Leveson-Gower, posledním přímým potomkem byl George Granville Sutherland-Leveson-Gower, 5. vévoda ze Sutherlandu (1888–1963), který byl generálním intendantem armády, náměstkem ministra války a později nejvyšším hofmistrem. Ze dvou manželství neměl žádné potomstvo a po jeho smrti přešel titul vévody ze Sutherlandu na mladší linii hrabat z Ellesmere, která mezitím přijala jméno Egerton.
Hrabata Granville (1833)
Granville Leveson-Gower (1773–1846) byl nejmladším bratrem 1. vévody ze Sutherlandu. Od mládí se uplatňoval ve státních službách, byl členem vlády a dlouholetým vyslancem ve Francii. V roce 1833 byl povýšen na hraběte Granville, tento titul vycházel z dávného spříznění Gowerů s rodem Granville vymřelého v roce 1735. Jeho syn Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville (1815–1891), byl dlouholetým významným činitelem Liberální strany a třikrát britským ministrem zahraničí. Z dalších generací této větve vynikl Granville Leveson-Gower, 3. hrabě Granville (1872–1939), který dlouhodobě působil v diplomacii a nakonec byl velvyslancem v Belgii (1928–1933). Jeho mladší bratr William Leveson-Gower, 4. hrabě Granville (1880–1953), byl admirálem a po druhé světové válce generálním guvernérem v Severním Irsku. Jeho manželkou byla Rose Bowes-Lyon (1890–1967), sestra královny Alžběty.
Původně rodina hrabat Granville sídlila na zámku Stone Park ve Staffordshire, ve 20. století koupili pozemky na Hebridech (Callernish House), vlastní také dům v Londýně. Současným představitelem rodu je Fergus Leveson-Gower, 6. hrabě Granville (*1959), který je blízce spřízněn s královnou Alžbětou II.
Hrabata z Ellesmere (1846)
Linii hrabat z Ellesmere a zároveň současných vévodů ze Sutherlandu založil Francis Leveson-Gower (1800–1857), mladší syn 1. vévody ze Sutherlandu. Od mládí se angažoval v politice a několikrát byl členem vlády, v roce 1833 po otci převzal dědický podíl představovaný majetkem spřízněného rodu Egertonů. Na základě toho také v roce 1833 přijal příjmení Egerton a v roce 1846 získal titul hraběte z Ellesmere, který dříve též patřil Egertonům. Součástí dědictví po Egertonech byl londýnský palác Bridgewater House s bohatými uměleckými sbírkami, které 1. hrabě z Ellesemere zpřístupnil veřejnosti. Kromě toho vlastnil zámek Hatchford Park (Surrey), který nechal krátce před smrtí přestavět a založil zde arboretum. Z jeho potomstva vynikl mladší syn Sir Francis Egerton (1824–1895), který byl admirálem a námořním pobočníkem královny Viktorie, další syn Algernon Egerton (1825–1891) byl dlouholetým členem Dolní sněmovny.
John Egerton, 5. hrabě z Ellesmere (1915–1979), zdědil v roce 1963 po vzdáleném bratranci titul vévodů ze Sutherlandu a v roce 1979 prodal za 19 miliónů liber londýnský palác Bridgewater House. Jeho syn Francis Ronald Egerton (*1940) je současně 7. vévodou ze Sutherlandu a 6. hrabětem z Ellesmere.
Rodová sídla
-
Trentham Hall (Anglie)
-
Dunrobin Castle (Skotsko)
-
Stafford House (Lancaster House, Londýn)
-
Lilleshall Hall (Anglie)
-
Hatchford Park (Anglie)
-
Bridgewater House (Londýn)
-
Carbisdale Castle (Skotsko)
-
Stafford House (Lancaster House) (Londýn)
Osobnosti rodu
- John Gower (†1408), básník
- George Gower (1540–1596), malíř, dvorní portrétista Alžběty I.
- Walter Leveson (1551–1602), člen Dolní sněmovny
- Sir Richard Leveson (1570–1605), admirál, člen Dolní sněmovny
- Sir Thomas Gower (1584–1651), politik, dvořan, r. 1620 povýšen na baroneta
- Sir Richard Leveson (1598–1661), politik a vojevůdce občanské války, člen Dolní sněmovny
- Sir William Leveson-Gower (1647–1691), člen Dolní sněmovny, r. 1668 přijal jméno Leveson-Gower
- John Leveson-Gower, 1. baron Gower (1675–1709), člen Dolní sněmovny, ministr, r. 1703 povýšen na barona
- John Leveson-Gower, 1. hrabě Gower (1694–1754), ministr, r. 1746 povýšen na hraběte
- Baptist Leveson-Gower (1701–1782), člen Dolní sněmovny
- Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu (1721–1803), ministr, nejvyšší komoří, r. 1786 povýšen na markýze
- John Leveson-Gower (1740–1792), admirál, první námořní lord 1783–1789, člen Dolní sněmovny
- George Granville Leveson-Gower, 1. vévoda ze Sutherlandu (1758–1833), diplomat, ministr, r. 1833 povýšen na vévodu
- Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville (1773–1846), diplomat, ministr, r. 1833 povýšen na hraběte
- John Leveson-Gower (1774–1816), generál, člen Dolní sněmovny
- Edward Leveson-Gower (1776–1853), admirál, člen Dolní sněmovny
- George Granville Sutherland-Leveson-Gower, 2. vévoda ze Sutherlandu (1786–1861)
- Francis Leveson-Gower, 1. hrabě z Ellesmere (1800–1857), ministr, mecenáš, člen Dolní sněmovny, r. 1846 povýšen na hraběte
- Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville (1815–1891), ministr zahraničí, ministr kolonií
- Edward Leveson-Gower (1819–1907), člen Dolní sněmovny
- Francis Egerton (1824–1895), admirál, člen Dolní sněmovny
- George Granville Sutherland-Leveson-Gower, 3. vévoda ze Sutherlandu (1825–1891)
- lord Ronald Charles Sutherland-Leveson-Gower (1845–1916), člen Dolní sněmovny, mecenáš
- George Granville Leveson-Gower (1858-1951), člen Dolní sněmovny, dvořan
- Granville Leveson-Gower, 3. hrabě Granville (1872–1939), diplomat, velvyslanec v Belgii
- Sir Henry Dudley Leveson-Gower (1873-1954), hráč kriketu
- Frederick Leveson-Gower (1874–1959), člen Dolní sněmovny
- William Leveson-Gower, 4. hrabě Granville (1880–1953), admirál, generální guvernér v Severním Irsku
- George Granville Sutherland-Leveson-Gower, 5. vévoda ze Sutherlandu (1888–1963), náměstek ministra pro letectvo a ministra války, nejvyšší hofmistr
- Frank Egerton (*1959), novinář
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 8.; Praha, 1894 (reprint 1997), s. 529–530 ISBN 80-7203-136-8
- Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896 (reprint 1998) ISBN 80-7203-179-1
- Ottův slovník naučný, díl 24.; Praha, 1905 (reprint 2001) ISBN 80-7203-367-0
Odkazy
- Rodokmen vévodů ze Sutherlandu Archivováno 18. 8. 2018 na Wayback Machine.
- Rodokmen hrabat Granville Archivováno 17. 6. 2018 na Wayback Machine.
- Rodokmen hrabat z Ellesmere Archivováno 28. 8. 2018 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk