A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zámek Letovice | |
---|---|
letecký pohled | |
Základní informace | |
Sloh | novogotika |
Poloha | |
Adresa | Letovice, Česko |
Ulice | Zámek |
Souřadnice | 49°32′35,16″ s. š., 16°34′31,08″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18941/7-501 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Letovice stojí na skalním ostrohu nad obcí Letovice, asi 40 km severně od Brna.
Historie
Původní dřevěná tvrz patřící Bořitovi (1203 –1255)[1], která stála na ostrohu nad Trstenickou stezkou, spojující Čechy a Moravu, byla přestavěna na hrad pravděpodobně Heřmanem z Letovic, od něhož pocházejí i první zmínky z let 1250-1274. Další zmínka pochází z roku 1316 od Stanimíra z Letovic. Hrad je ale písemně doložen až v roce 1360, kdy se majiteli hradu a panství stali páni z Letovic a z Ronova. Na přelomu 14. a 15. století zde byl do češtiny přeložen cestopis Marka Pola Milión. Roku 1424 hrad oblehli, dobyli a zničili husité.
V letech 1446-1505 vlastnil polovinu hradu a panství rod pánů z Lomnice. Druhá polovina panství byla v letech 1446-1505 majetkem rodu pánů z Boskovic. Roku 1505 získali páni z Boskovic první polovinu a panství s hradem vlastnili do roku 1544. Ve druhé polovině 15. století prošel hrad pozdně gotickou přestavbou.
Roku 1544 koupil hrad a panství od Kryštofa z Boskovic hrabě Kryštof z Hardeka a Kladska. Za Hanuše Fridricha z Hardeka byly provedeny úpravy interiéru, zesílení hradního opevnění se dvěma prstenci příkopů a dostavěno opevněné předhradí. Kamenné náhrobky Hardeků se nachází v kostele sv. Prokopa.
Roku 1614 přešel hrad a panství do rukou hraběte Jindřicha Václava Thurna svatbou s Reginou Juliánou z Hardeka. Roku 1645 hrad dobyli Švédové. Po smrti Jindřicha Václava Thurna byl hrad roku 1654 prodán Karlem Kašparem Thurnem za 60.000 zlatých Jiřímu Štěpánovi Bruntálskému z Vrbna, jenž nechal provést opravy válečných škod.
Barokní přestavby
V letech 1664–1666 vlastnila hrad a panství hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová. Po ní byla v letech 1666-1668 majitelkou hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová. Ta roku 1668 odprodala hrad a panství za 60 000 zlatých ostřihomskému arcibiskupovi Jiřímu Szelepczenyi z Pohronce, jenž nechal provést přestavbu jádra hradu v raně barokní zámek. Tehdy získala zámecká zástavba půdorys nepravidelného trojúhelníku. Zámek a panství koupil v roce 1711 hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu za 170 000 zlatých.
Roku 1724 získali zámek Blümegenové a začali s úpravami zámku. Tentýž rok zámek spolu s městečkem vyhořel. Po požáru došlo k barokním přestavbám – byl dokončen hlavní zámecký palác, upraven interiér a roku 1730 byly přistavěny nové hospodářské a úřední budovy.
Roku 1820 se stala majitelem panství a zámku rodina Kálnokyů z Kőröspataku. Za jejího vlastnictví získal zámek svůj nynější vzhled. Proběhly empírové a pseudogotické úpravy, byly přistavěny konírny, letní a zimní jízdárny, a došlo i k úpravě původní hradní věže. Nejznámějším z Kálnokyů byl Gustav Kálnoky (v letech 1881-1885 ministr zahraničí Rakouska-Uherska), jenž nechal upravit zámecký svah v rozsáhlý romanticko–gotický park anglického stylu. Jeho sestra Adéla se zde 18. listopadu 1871 provdala za česko-uherského šlechtice, politika Jana Nepomuka z Waldstein-Wartenbergu.
Na zámku působil jako vychovatel Jan Erazim Vocel. Zámek patřil rodu Kálnoky až do roku 1945.
Po roce 1945
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2016 | 2 000 |
2017 | 1 900 |
Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV. Byl v něm umístěn internát a později i několik tříd Masarykovy školy práce. Po dlouhých průtazích byl zámek navrácen v restitučním řízení hraběti Alexandru Kálnokymu. Poté začalo město ve spolupráci s Alexandrem Kálnokym investovat do statického zajištění a sanace sklepení jízdáren. Proběhla také úprava zámeckého parku. V roce 2004 byl zámek a přilehlý park za dva miliony korun prodán Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic, který jej zrekonstruoval. Tato investice vyšla přibližně na 30 mil. Kč.[3] Od počátku roku 2022 je však zámek z důvodu zdravotních problémů majitele nabízen k prodeji.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 14, Litoměřicko a Žatecko. : Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 5.
- ↑ mc. Z ruiny udělal luxusní sídlo. Letovický zámek je nyní na prodej. E15 . 2022-01-19 . Dostupné online.
- ↑ CHARVÁT, Jan. Letovický zámek je na prodej. Naposledy měnil majitele v roce 2004. Blanenský deník . 2022-01-06 . Dostupné online.
Literatura
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
- redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Letovice na Wikimedia Commons
- Stránky zámku a Bohumila Vavříčka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk