A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky | |
---|---|
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky | |
Majitel majorátu Týnec-Běšiny | |
Ve funkci: ? – 19. března 1910 | |
Nástupce | Bedřich Kolowrat-Krakowský (správce) |
Majitel majorátu Velké Dvorce (Přimda)-Košátky | |
Ve funkci: ? – 19. března 1910 | |
Nástupce | Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1910 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1910 | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Německá agrární strana |
Narození | 14. března 1852 Benátky Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. března 1910 (ve věku 58 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hrobka Kolowrat-Krakowských v Týnci |
Choť | (1884) Nadine Huppmann von Valbella (1858–1942) |
Rodiče | Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) a Natalie Blaszezynska (1828–1861) |
Děti | Alexander Josef (1886–1927) Bertha, provd. Colloredo-Mansfeldová (1890–1982) Bedřich (1893–1920) Jindřich Vilém (1897–1996) |
Příbuzní | vnuk: František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004) děd: František Xaver Krakowský z Kolowrat (1783–1855) babička: Julie von Wildenstein-Wildbach (1786–1849) tchán: Josef Huppmann von Valbella |
Commons | Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň[1][2]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Život a kariéra
Původ
Narodil se jako první syn v morganatickém manželství Leopolda Marii Kolowrat-Krakowského (1804–1863) a Natalie Blaszczyńské (1828–1861). Měl dva sourozence, z nichž bratr zemřel jako dítě.
Duel
Dne 5. května 1876 se zúčastnil posledního pistolového souboje v Praze, při němž zastřelil prince Viléma Auersperga (1858[3]–1876).[pozn. 1] Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.[1][3][pozn. 2] Souboj nařídil Vilémův strýc, hlava knížecího rodu Auerspergů Karel Vilém (1814–1890) a došlo k němu v sadu Klamovka (od roku 1922 součást Prahy). Auersperga zasáhla třetí střela vpravo do břicha a následující den na následky zranění zemřel.[3] Leopold následně odjel do Vídně, byl uvězněn v kasárnách, ale po udělení císařské milosti odcestoval do Spojených států amerických.[3] V New Yorku se 18. března 1884 oženil s Nadine (1858–1942),[2] dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella.[3] Po uklidnění situace se manželé v roce 1887 vrátili do Rakouska-Uherska.[3][pozn. 3]
Záliba v automobilech
Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu (ÖAC), o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.
Politická činnost
Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda).[7][8] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.[7][9] Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.
Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.[10]
Úmrtí
Na podzim 1909 vážně onemocněl. Odjel na léčebný pobyt do Nice, Monte Carla a Vídně.[7] Tam 19. března 1910 zemřel.[7] V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer.[10] Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb.[11] Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.[12]
Vyznamenání
Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.[1]
Majetek
Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na Příkopě č. 17 v Praze.
Rodina
Oženil se 18. března 1884 v New Yorku s Nadine (6. srpen 1858 Paříž – 30. červenec 1942 Mnichov), dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella. Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).[1]
- 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň, pohřben v Týnci)
- 2. Jindřich Ottakar Lev (31. 12. 1887 Týnec u Klatov[13] – 28. 6. 1889[14], pohřben v Týnci)
- 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec[15] – 15. 1. 1889[16], pohřbena v Týnci), dvojče
- 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec[15] – 18. 1. 1889[17], pohřbena v Týnci), dvojče
- 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec[18] – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
- 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec[19] – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
- 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec[20] – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946–1948)
- 1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
- 2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991), její děti:
- 1. Jindřich (* 25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
- 2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně u UNESCO v Paříži
- 3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
- 4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
- 5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), životní partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vilém Vincenc z Auerspergu (7. října 1854 – 7. května 1876) pocházel z vlašimské rodové větve. Byl synem Alexandra z Auerspergu (1818–1866) a jeho manželky Sárolty Szapáry de Muraszombath, Széchysziget et Szapár (1831–1871).[4]
- ↑ Anna Eleonora z Waldstein-Wartenbergu (11. července 1853 – 12. dubna 1903), dcera Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909) vstoupila do kláštera sv. Gabriela na Smíchově a tam také zemřela.[5][6]
- ↑ Podle výkladu Leopoldova nejmladšího syna měl útěk za hranice jiný důvod. Leopold údajně uprchl před věřiteli, v zahraničí působil tři roky jako správce velkostatku ruského knížete. Do Vídně se vrátil až poté, co přátelé splatili jeho dluhy.[5]
Reference
- ↑ a b c d Leopold Filip Kolowrat-Krakowský . kolowrat.cz . Dostupné online.
- ↑ a b Leopold Filip . genealogy.euweb.cz . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f HOŘEJŠ, Miloš. Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927). In: HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum Praha, 2014. Dále jen Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927). ISBN 978-80-204-3694-8. S. 118–135, zde 120.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 5 . genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-27.
- ↑ a b HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum Praha, 2014. 296 + 16 s. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 163.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Walsteinů 6 . genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 . Dostupné online.
- ↑ a b c d Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927), s. 122
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
- ↑ Národní politika 29. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196181&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Leopold Graf Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 79, s. 4–5. Dostupné online.
- ↑ Graf Leopold Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 84, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
- ↑ Týnec 26 | Porta fontium. www.portafontium.eu online. cit. 2021-03-23. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 79–80.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Filip Krakovský z Kolovrat na Wikimedia Commons
- www.kolowrat.cz
- Rodokmen Krakowských z Kolowrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk