A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lednová stávka v Rakousko-Uhersku v roce 1918 zasáhla i české země. Uskutečnila se mezi 3. lednem a 25. lednem 1918. Stávkující dělníci požadovali lepší životní podmínky a konec první světové války. Kromě toho probíhala stávka i v Německu, a to od 25. ledna do 1. února. Pro odlišení v německy mluvícím prostředí se pro stávku v Německu používal termín německy Januarstreik, zatímco v Rakousko-Uhersku německy Jännerstreik, odkazující na specifickou výslovnost ledna v Rakouské němčině.
Průběh
Špatná situace na bojišti, stále horšící se životní podmínky v Rakousko-Uhersku, stále přísnější přídělový systém – to vše bylo zdrojem nespokojenosti, hladových bouří a protestů, které postupně sílily během průběhu války. Již na počátku roku 1917 protestovali dělníci ve Vídni proti přerušení i tak hubených dodávek potravin. Jistou energii a elán pracujícím dodala i Říjnová revoluce v Rusku, především její požadavek na uzavření míru podmíněný výhrůžkou dalších stávek a paralyzováním válečné ekonomiky. V této atmosféře nicméně některé rakouské politické strany jednaly velice pomalu; SDAPÖ (Sociálně-demokratická dělnická strana Rakouska) nekonala zpočátku vůbec nic, ačkoliv její mládežnická organizace se již chystala na stávku. Situace se následně obrátila poté, co mezi ústředními mocnostmi a novou ruskou vládou byla zahájena mírová jednání v Brest-Litevsku. Na začátku ledna protestovaly čtyři tisíce rozzlobených maďarských dělníků v Budapešti před německým konzulátem a žádali, aby Německo přijalo mírové podmínky.
V takto výbušné atmosféře se záminkou pro okamžitou stávku stalo snížení přídělů mouky na polovinu.[1] Nejprve šlo do stávky 4500 dělníků společnosti Austro-Daimler ve Vídeňském Novém Městě.[2] Stávka se velmi rychle rozšířila po Dolním Rakousku a do Vídně. Do 18. ledna 1918 bylo ve stávce na sto deset tisíc pracujících v rakouském hlavním městě. V témže dni vešli do stávky i zaměstnanci dopravního podniku v Budapešti, čímž paralyzovali tamní tramvajovou síť. Stávka se rozšířila během dne do celého Uherska, uherská sociální demokracie vyhlásila generální stávku v Zalitavsku. Vešlo do ní na čtyřicet tisíc lidí. Stávka vypukla i přesto, že se uherské úřady pokusily o dění v Rakousku neinformovat. Od 19. ledna poté dělníci stávkovali i v Segedínu a Nagykanizsi. V Lublani vešli pracující rovněž do stávky a v Terstu byl uzavřen hlavní rakouský obchodní přístav, stejně tak přístav v Pule.[2] Do stávky vstoupili i dělníci v Krakově. V českých zemích se stávkovalo až později, nejprve 19. ledna 1918 v Brně, později do stávky vešli zaměstnanci plzeňské škodovky a v Kladně zaměstnanci ocelárny Poldi. Dne 22. ledna proběhla stávka v Praze, na Staroměstském náměstí demonstrovalo několik desítek tisíc lidí. Stávka se rovněž rozšířila i mezi železničáře, což paralyzovalo dopravu.
Rakouský premiér z obav před tím, že by se stávky mohly rozšířit do podoby celonárodního povstání, odeslal varovný telegram císaři Karlovi.[1] 17. ledna 1918 apeloval sám císař na ministra zahraničí, který aktuálně pobýval v Brest-Litevsku a vyjednával s ruskými zástupci, že osud monarchie závisí na včasném sjednání mírových podmínek. V okamžiku největší intenzity stávky přerušilo práci okolo 750 000–1 000 000 lidí.[2]
Sociálně-demokratická dělnická strana Rakouska následně sepsala seznam požadavků stávkujících a adresovala jej vládě. Vláda přislíbila demokratizaci na úrovni voleb do místních samospráv a zlepšení zásobování potravinami. Během noci z 19. na 20. ledna zástupci stávkujících podmínky přijali a nařídili obnovit práci od 21. ledna 1918. Sliby však nebyly splněny a řada organizátorů stávky byla rakousko-uherskými úřady zatčena.[1] Dozvuky měla stávka ještě v dalších městech i po jejím skončení. Dne 29. ledna 1918 stávkovali dělníci např. i v Ostravě.[2]
Související články
Literatura
- Jindřich Veselý: Povstání v Boce Kotorské, historická kronika. Naše Vojsko, Praha, 1958
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austro-Hungarian strike of January 1918 na anglické Wikipedii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk