Kyselina siřičitá
Obecné
Systematický název	kyselina siřičitá
Latinský název	Acidum sulfurosum
Anglický název	Sulfurous acid
Německý název	Schweflige Säure
Sumární vzorec	H2SO3
Identifikace
Registrační číslo CAS	7782-99-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	82,06 g/mol
Bezpečnost
GHS05 GHS07 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R20, R34
S-věty	S1/2, S9, S26, S36/37/39, S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina siřičitá (chemický vzorec H₂SO₃) patří ke středně silným kyselinám. Je to dvojsytná kyselina. Je součástí kyselých dešťů. Je známa pouze v roztocích, ve kterých vzniká rozpouštěním oxidu siřičitého:

SO₂ + H₂O → H₂SO₃

Jestliže se její roztok zahřívá, dochází k zpětné reakci, tj. vzniká voda a uvolňuje se oxid siřičitý.

Kyselina siřičitá disociuje (štěpí se na ionty) ve dvou stupních:

H₂SO₃ → H⁺ + HSO₃⁻

HSO₃⁻ → H⁺ + SO₃²⁻

Kyselina siřičitá tvoří dva typy solí: siřičitany a hydrogensiřičitany. Siřičitany se na vzduchu slučují s kyslíkem a tím se oxidují na sírany. Kyselina siřičitá a její soli mají redukční vlastnosti. Příkladem je tato reakce s kyselinou dusitou:

2HNO₂ + H₂SO₃ → 2NO + H₂SO₄ + H₂O

Kyselina siřičitá odebírá kyselině dusité jeden kyslík, tím ji redukuje na oxid dusnatý, a sama odebraný kyslík přijímá, tím se oxiduje na kyselinu sírovou.

Siřičitany alkalických kovů se zahříváním rozkládají a jejich rozkladem vzniká síran a sulfid:

4Na₂SO₃ → 3Na₂SO₄ + Na₂S

Siřičitany kovů alkalických zemin se však zahříváním rozkládají na oxid siřičitý a příslušný oxid kovu:

MgSO₃ → MgO + SO₂

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina siřičitá na Wikimedia Commons

Anorganické kyseliny s prvkem v oxidačním čísle IV.
Kyselina siřičitá (H2SO3) • Kyselina disiřičitá (H2S2O5) • Kyselina uhličitá (H2CO3)
Viz též: Kyselina křemičitá (SiO2${\displaystyle \cdot }$n H2O) • Kyselina hexafluorokřemičitá (H2SiF6)