A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kristián III. Dánský | |
---|---|
Král dánský a norský | |
Kristián III. Dánský | |
Doba vlády | 1534–1559, Dánsko 1537–1559, Norsko |
Narození | 12. srpna 1503 Zámek Gottorf |
Úmrtí | 1. ledna 1559 (ve věku 55 let) Kolding |
Předchůdce | Frederik I. Dánský |
Nástupce | Frederik II. Dánský |
Manželka | Dorotea Sasko-Lauenburská |
Potomci | Anna Frederik Magnus Jan Dorotea |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Frederik I. Dánský |
Matka | Anna Braniborská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián III. (12. srpna 1503 – 1. ledna 1559) byl od roku 1534 dánský a od roku 1537 norský král, vévoda šlesvický a holštýnský. Patřil k Oldenburské dynastii.
Biografie
Kristián byl nejstarším synem dánského krále Frederika I. a jeho první manželky Anny Braniborské. Pod jeho vedením zažívala monarchie mohutný rozvoj.
Během své zahraniční cesty v roce 1521 se tehdy osmnáctiletý Kristián ve Wormsu setkal s Martinem Lutherem; toto setkání na něho učinilo silný a nesmazatelný dojem a stal se přesvědčeným luteránem.
V roce 1523 mu jeho otec předal správu části šlesvického a holštýnského vévodství se sídlem v Hadersleben, kde zaváděl reformaci.
Spory o trůn a Hraběcí válka
Když 10. dubna roku 1533 zemřel Kristiánův otec Frederik I., zpěčoval se většinově katolický sněm zvolit luteránsky orientovaného Kristiána; volba byla přesunuta na následující rok. V tomto období byly Dánsko a Norsko bez krále. Luteránská menšina ve sněmu nabídly spolu s purkmistry z Kodaně a Malmö vévodovi Kristiánovi trůn, ten však odmítl, stejně jako podporu Lübecku a Hanzy, neboť by to znamenalo nové závazky. Nato oba purkmistři zahájili kroky k znovudosazení na trůn Kristiána II., který byl uvězněn na hradě Sønderborg. Tak vypukla tzv. Hraběci válka.
Kristián přijal volbu králem teprve po prosbě sněmu, poté, co Lübeck a jeho spojenci v roce 1534 napadli Dánsko a dobyli prvních vítězství. Šlechta ho zvolila 4. června roku 1534 na shromáždění v kostele sv. Sörena v Rye. Říšská rada musela Kristinovi předat větší část své moci, pak teprve volbu přijal. Ve volebním proslovu řekl: „Poté, co Norské království tak velmi na moci a majetku sníženo bylo a obyvatelstvo Norského království samo pána a krále není s to udržet a teď toto království s dánskou korunou na věčné časy je spojeno (...), má podle toho pod Dánskou korunou být a zůstat stejně tak, jako ostatní země Jutsko, Fyn, Sjælland a Skåne, a od nynějška nikdy jako království označováno nebude, nýbrž jako část království Dánska na věčné časy.“ Tím skončila státní svébytnost Norska.
Kristián III. měl na začátku svého panování pouze kontrolu nad Jutskem. V září povstali v severním Jutsku měšťané a sedláci pod vedením Skippera Clementa; povstání byla záhy potlačeno a třebaže Clement prchl, byl brzy jat a 9. září 1536 ve Viborgu oběšen. Mrtvola byla rozčtvrcena a pro výstrahu vystavena a na uťatou hlavu byla nasazena olověná koruna.
Zkraje roku 1535 se přesunula Kristiánova vojska na Fyn, kde Johann Rantzau 11. června v bitvě u Øksnebjergu dobyl rozhodného vítězství nad zatím rozhádanými protivníky. Zhruba současně zvítězila dánsko-švédská flota pod vedením Pedera Skramse u Svendborgsundu nad flotou Lübecku. 29. července 1536 dobyl 33letý Kristián Kodaň a Dánsko bylo opět sjednoceno.
V Norsku panovalo v jižních a severních částech země rozdílná mínění o nástupci Frederika I. V severní části vládl biskup Olav Engelbrektsson a ten se protivil luteránskému králi vší silou a nutil ostatní členy rady ke konfrontaci. Když však Hraběcí válka skončila naprostým Kristiánovým vítězstvím a jeho jednotky vtáhly do Norska, musel Olav opustit zemi. Sněm uznal Kristiána roku 1537 králem a byl rozpuštěn a Norsko ztratilo svou samostatnost.
Během krátké doby, v letech 1534–1536 tedy potlačil povstání měst a sedláků, omezil moc Riksdagu, rozpustil norský sněm a vláda přešla do rukou dánských královských rádců.
Reformace
Další důležité kroky jeho vlády byly v oblasti vztahu s církví. Kristián byl zapáleným luteránem a na základě augšpurské konfese zaváděl reformaci v Dánsku, Norsku a na Islandu, kde se ovšem setkávala se značným odporem. 12. srpna roku 1536 uvěznil tři katolické biskupy – částečně aby zlomil odpor proti reformaci, částečně aby vyvlastněním rozsáhlých církevních majetků získal štít proti velkým pozemkovým vlastníkům. Ve prospěch koruny tedy zkonfiskoval církevní půdu.
Stál na straně Francie a německých protestantů proti císaři Karlu V.; podporoval rozvoj hospodářství a obchodu; zveřejnil dánský překlad bible (1550).
Manželství a potomci
V roce 1525 se Kristián oženil s princeznou Doroteou Sasko-Lauenburskou (1511–1571), dcerou vévody Magnuse I. Sasko-Lauenburského. Z manželství vzešlo pět potomků:
- Anna (22. listopadu 1532 – 1. října 1585), ⚭ 1548 August Saský (31. července 1526 – 11. února 1586), kurfiřt saský
- Frederik (1. července 1534 – 4. dubna 1588), král dánský a norský od roku 1559 až do své smrti, ⚭ 1572 Žofie Meklenburská (4. září 1557 – 4. října 1631)
- Magnus (5. září 1540 – 28. března 1583), holštýnský vévoda, titulární livonský král v letech 1570–1578, ⚭ 1573 Marie Vladimirovna Staritská (1560–1610)
- Jan (25. března 1545 – 9. října 1622), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderburský,
- ⚭ 1568 Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská (20. března 1550 – 11. února 1586)
- ⚭ 1588 Anežka Hedvika Anhaltská (12. března 1573 – 3. listopadu 1616)
- Dorotea (29. června 1546 – 6. ledna 1617), ⚭ 1561 Vilém Brunšvicko-Lüneburský (4. července 1535 – 20. srpna 1592)
Vývod z předků
Kristián V. Oldenburský | ||||||||||||
Dietrich Oldenburský | ||||||||||||
Anežka Hohnsteinsko-Heringenská | ||||||||||||
Kristián I. Dánský | ||||||||||||
Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský | ||||||||||||
Helvig Holštýnsko-Rendsburská | ||||||||||||
Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Frederik I. Dánský | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Jan Braniborsko-Kulmbašský | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Rudolf III. Saský | ||||||||||||
Barbara Sasko-Wittenberská | ||||||||||||
Barbora Lehnická | ||||||||||||
'Kristián III.' | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Albrecht III. Achilles | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Jan Cicero Braniborský | ||||||||||||
Jakub Bádenský | ||||||||||||
Markéta Bádenská | ||||||||||||
Kateřina Lotrinská | ||||||||||||
Anna Braniborská | ||||||||||||
Fridrich I. Saský | ||||||||||||
Vilém III. Durynský | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Markéta Saská | ||||||||||||
Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
Anna Habsburská | ||||||||||||
Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián III. Dánský na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10553.htm#i105525
Předchůdce: Frederik I. Dánský |
Dánský král 1534–1559 |
Nástupce: Frederik II. Dánský |
Předchůdce: Frederik I. Dánský |
Norský král 1537–1559 |
Nástupce: Frederik II. Dánský |
Předchůdce: Frederik I. Dánský |
Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1533–1559 s bratrem Janem II. od r. 1544 s bratrem Adolfem od r. 1544 |
Nástupce: Frederik II. Dánský Jan II. Hardeslevský Adolf Holštýnsko-Gottorpský |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk