Krajířové z Krajku
Země	České království České království
Tituly	rytíři svobodní páni
Zakladatel	Dieterus de Krywgg
Rok založení	od 11. století, v českých zemích od 14. století
Konec vlády	17. století
Větve rodu	Boleslavská a bystřická
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajířové z Krajku (německy Kraiger von Kraigk, někdy též Krajíř von Krajek, další varianty Kragirz von Krajk, Kragirz von Kragk, Chreich, Kreig, Kreigh, Criwih, Krywgg) jsou starý šlechtický rod, který pocházel z Kraňska. Na české území přišli koncem 14. století a zdomácněli zde.

Historie

Rod původem z Kraňska (historická oblast dnešního Slovinska), kde stály jejich rodové hrady Krajk (Kreig, uváděno též Kraig, Krayk) na hoře Kraiger (u Sankt Veit an der Glan v dnešních Korutanech). Jejich předkové tam sídlili už v polovině 12. století (nejstarší zmínka z roku 1091 – Dieterus de Krywgg). Příslušníci rodu obdrželi ve 14. století Grafenstein v Korutanech a drželi další statky v Kraňsku (např. Bled). Konrád II. Krajíř přišel do Čech jako dvořan krále Václava IV. a 1381 získal hrad Landštejn a Novou Bystřici.^[1] Další příslušníci rodu sloužili jako zemští hejtmané v Čechách a Korutanech. Lipolt I. Krajíř z Krajku († 1433) byl v dubnu 1420 dosazen Zikmundem Lucemburským jako vojenský hejtman do Českých Budějovic.^[2] Koncem 15. století se rozdělili do dvou větví – bystřické a boleslavské. Volf Krajíř z Krajku koupil od Zdeňka ze Šternberka bílkovské panství se zbořeným hradem Bílkovem. Obě linie vymřely koncem 16. století.

Volfgang († 1554) z bystřické linie působil v důležitých pozicích za vlády Ferdinanda I., nejprve se stal hejtmanem bechyňského kraje,^[zdroj? v letech 1537–1542 vykonával úřad nejvyššího kancléře, poté dvanáct let až do své smrti zastával pozici nejvyššího purkrabího.^[3]

Boleslavská větev stála při české reformaci, podporovala jednotu bratrskou. Johanka zdědila Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Hrubý Rohozec a Michalovice, což bylo celé jmění větve. Z Mladé Boleslavi se stalo jedno z center jednoty bratrské. Syn jejího bratra Konráda veřejně přestoupil k jednotě a podporoval ji, za to po potlačení stavovského odboje roku 1547 přišel o část majetku.

Posledním mužským členem rodu byl zřejmě Jáchym Krajíř z Krajku, jenž zemřel na počátku 17. století.

Erb

Štít je pokosem dělený na červenou a bílou polovinu.

Příbuzenstvo

Spojili se se Žerotíny, Tovačovskými z Cimburka, Šelmberky, Švihovskými z Rýzmberka či Beřkovskými z Boskovic ad.

Odkazy

Reference

Literatura

• BAREŠ, František. Poslední ratolesti rodu Krajířovského. Mladá Boleslav: V.P.Nešněra, 1899. 20 s. Dostupné online. 
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Krajířové z Krajku, s. 81–82. 
• NOVÁKOVÁ, Stanislava. Krajířové z Krajku. České Budějovice: Veduta, 2010. 294 s. ISBN 978-80-86829-51-7. 

Související články

• Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajířové z Krajku na Wikimedia Commons
• Rodokmen Krajířů z Krajku