Kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě
Kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Děčín
Obec	Krásná Lípa
Souřadnice	50°54′51,99″ s. š., 14°30′26,68″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	děčínský
Farnost	Krásná Lípa u Rumburka
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	Marie Magdalena
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1754–1758
Specifikace
Umístění oltáře	na sever
Stavební materiál	kámen a zdivo
Další informace
Kód památky	14685/5-3780 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě je římskokatolický farní kostel^[1] v centru nad Křinickým náměstím v severočeském městečku Krásná Lípa. Barokní sakrální stavba je obklopena hřbitovem s hřbitovní kaplí a nedaleko se nachází i fara. Věž kostela je dominantou středu města a okolí.^[2] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.^[3]

Historie

Nejstarší kostel v Krásné Lípě byl vystavěn v letech 1332–1368. Na místě původního kostela byl v polovině 18. století vystavěn kostel nový barokní. Stavba probíhala v letech 1754–1758.^[4] Podle plánů ústeckého architekta Jakuba Schwarze stavbu vedl P. Hoffmann z Lipové.^[2] Kostelní věž byla vystavěna roku 1777 a monumentální schodiště se sochami a velkým kamenným křížem vytesaným z jednoho kusu kamene, vedoucí z náměstí ke kostelu, bylo přistavěno v letech 1816–1818.^[4]

Architektura

Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce zakončeným obdélným presbytářem, s bočními kaplemi.^[2] Aby průčelí kostela směřovalo nad náměstí, rozložené pod kostelem, je vlastní kostel orientovaný k severu.^[4] Kostel má dvoupatrové boční empory. Po stranách presbytáře jsou obdélné sakristie s oratořemi v patře.^[2]

Průčelí je členěno pilastry, obdélným portálem a polokruhem ukončenými okny. Průčelí je vyvrcholeno věží se zkosenými hranami. Jeho boční části jsou konkávně vyžlabeny. Na bočních fasádách se nacházejí dvojice pilastrů s římsovou hlavicí a polokruhem sklenutá okna.^[2]

Presbytář má valenou klenbu s lunetami a v závěru je sklenut paprsčitě. Loď má valenou klenbu s lunetami s pásy sbíhajícími na polosloupy, kteří člení pilíře konvexně vypnutých empor. Na hlavicích je mřížová rokajová ornamentika.^[2]

Zařízení

Vybavení interiéru pochází z 18. a 19. století. Hlavní oltář je klasicistní s obrazem od Dominika Kindermanna a pochází z roku 1808.^[4] Při oltáři jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla z 1. poloviny 18. století.^[2] Cenné jsou boční oltáře.^[4] Boční oltář Panny Marie je z roku 1815 a je na něm obraz Madony od J. Fúhricha z roku 1856. Druhý boční oltář zasvěcený sv. Josefovi je z roku 1821. Je na něm obraz sv. Josefa od F. Tkadlíka z roku 1823. Rokoková kazatelna s bohatou rokajovou výzdobou pochází z roku 1765. Jsou na ní sochy církevních otců a reliéf Poslední večeře. Lavice jsou rokokové. Na emporách je krucifix datovaný do roku 1773, protějškové obrazy Panny Marie a archanděla, které vytvářejí výjev Zvěstování. Obrazy pocházejí z 1. poloviny 19. století. Křtitelnice pochází z 2. poloviny 18. století a je na ní vyobrazena skupina Kristova křtu. Votivní mramorová soška spícího chlapce je signována „Ferdinand Pettrich f. Romae 1820“.^[2] Krásnolipský rodák, malíř August Frind, vypracoval na přelomu 19. a 20. století návrh barevných vitráží kostelních oken.

Okolí kostela

Empírová hřbitovní kaple Vzkříšení Krista byla postavena v letech 1844–1846,^[4] vlivem zanedbané údržby však zanikla v období normalizace. Jednalo se o obdélnou, polokruhem ukončenou stavbu se sloupovým portikem v průčelí. Ukončena byla trojúhelným štítem. Boční fasády měla členěny pilastry a polokruhově ukončenými okny. Sklenuta byla dvěma poli plackové klenby a konchou v závěru. Nedaleko kostela byl v letech 1857–1859 zřízen tzv. „Křížový vrch“ se zastaveními křížové cesty a dvěma kaplemi (Božího hrobu a Kalvárie). V areálu bývalého hřbitova jsou dva kamenné rokokové náhrobníky, které pocházejí z let 1792 a 1794. Je na nich bohatá rokoková ornamentika. Další klasicistní náhrobníky pocházejí z konce 18. století a z 1. poloviny 19. století. Jsou zde datace: 1793, 1801, 1806, 1808 a další. Nejvýraznější z nich je hrob Veroniky Römischové zdobený sochou matky s dítětem, autorem je drážďanský dvorní sochař Franz Pettrich (1770–1844). Na schodišti pod kostelem je na kamenném podstavci železný kříž z roku 1818. Jeho autorem je snad Ferdinand Pettrich (1798–1872). Nedaleká fara je pozdně barokní, obdélná a patrová. Má mansardovou střechu. Je členěná lizénovými rámci a obdélnými okny. Ve farské zahradě je kamenná socha sv. Barbory, která je datována do roku 1812.^[2]

Galerie

• 
  Kostel s farou
• 
  Presbytář
• 
  Východní strana
• 
  Průčelí s věží
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Interiér
• 
  Náhrobek
  Veroniky Römischové

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Máří Magdalény, Krásná Lípa (katalog biskupství litoměřického)
• Kostel sv. Máří Magdaleny v Krásná Lípě na webu Hrady.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.