A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel Všech svatých v Řesanicích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Plzeň-jih |
Obec | Kasejovice |
Lokalita | Řesanice |
Souřadnice | 49°26′32,29″ s. š., 13°42′49,21″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | Sušice-Nepomuk |
Farnost | Kasejovice |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Všech svatých |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický, barokní |
Výstavba | polovina 13. století |
Další informace | |
Adresa | Kasejovice, Česko |
Kód památky | 23397/4-441 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Všech svatých v Řesanicích u Kasejovic v okrese Plzeň-jih je římskokatolický filiální kostel v kasejovické farnosti.[1] Nachází se na návrší nad severovýchodním okrajem vesnice. Kostel byl založen v raně gotickém slohu přibližně v polovině třináctého století a patří k nejstarším stavbám okresu. V blíže neznámé době patnáctého století byl opevněn hradbou opatřenou střílnami. Dochovaná podoba kostela (zejména interiéru) je výsledkem barokních úprav v osmnáctém století. Kostel s přiléhajícím areálem hřbitova je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1357, kdy jeho patrony byli páni ze Žasanic, kterým patřila sousední tvrz.[3] Podle rozboru architektonických detailů připisovaných stavebním hutím nepomuckého kláštera a strakonických johanitů byl kostel založen nejspíše v prvním desetiletí druhé poloviny třináctého století.[4] V osmnáctém století byla postavena barokní klenba a roku 1913 proběhla oprava.[5] Během baroka byla přistavěna také předsíň a upravována márnice.[6]
Kostel je památkově chráněn od roku 1963[7] a od roku 1995 byla památková ochrana rozšířena také na ohradní zeď, jižní a severní bránu, márnici a pamětní kříž.[6]
Stavební podoba
Jednolodní kostel má čtvercový presbytář a obdélnou loď, u jejíž západní strany stojí hranolová věž. Ta je posunuta k severozápadnímu nároží.[3] K jižní straně věže přiléhá mladší přístavek předsíně.[4]
Loď nejspíše měla klenutý strop už ve třináctém století. Dochovaná dvě pole raně valené klenby[5] bez žeber jsou barokního původu. V západní části lodi se nachází dvěma poli křížové klenby podklenutá kruchta, která se do přízemí lodi otevírá dvěma tupě lomenými arkádami. Profily jejích archivolt se směrem k lodi projevují ústupky a spočívají na sloupu s polygonální římsovou hlavicí.[8] Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby s románskými prvky a osvětlený gotickými lomenými okny s hladkým ostěním. Směrem do lodi se kněžiště otevírá masivním vítězným obloukem.[3] Přízemí věže je valeně klenutá prostora, osvětlená téměř tři metry vysoko umístěným štěrbinovým okénkem. Původně místnost osvětlovala okrouhlá šestidílná rozeta. Její kružby byly později odsekány a celé okno překryla barokní předsíň.[9] Do podvěží vede lomený portál s raně gotickým ostěním z kostelní lodi.[8] Ve špaletách vstupu jsou patrné kapsy po trámové závoře.[9]
Z valeně klenuté předsíně vede hlavní vstup do chrámové lodi. Tupě lomený portál má složité ostění tvořené pravoúhlým ústupkem s hranami upravenými do podoby průběžných prutů. Ty lemují v ústupku vložený sloupek s válcovou patkou a talířovitým prstencem místo hlavice.[8] Druhý vstup do kostela je v jižní stěně presbytáře, kde se nachází barokní portál uzavíraný původně závorou, po níž se dochovala dvojice kapes s hloubkou 72 centimetrů.[10] Je pravděpodobné, že před portálem stávala později zbořená sakristie.[9]
Původní vstup na kruchtu se nedochoval, vede na ni dřevěné schodiště z předsíně. Z kruchty se vchází jednoduchým portálkem do prvního patra věže. Také zde jsou kapsy po závoře s dochovanými zbytky dřevěného obložení. Do dalších dvou pater věže stoupají dřevěná schodiště. Okna v horním patře věže bývala sdružená a do barokních úprav mívala bobulovité hlavice. Jeden ze sloupků oken je uložen v předsíni.[9]
Dokladem fortifikační funkce kostela jsou kapsy mohutných závor u jednotlivých portálů, a k jeho bezpečnosti přispívala také klenba a nezvykle tlusté obvodové zdi, které bývají obvykle připisovány nezkušenosti stavitele. Do chrámové lodi se mohli v případě potřeby vejít nejspíše všichni obyvatelé vesnice. Menší chráněné prostory v podvěží a patře věže mohly pojmout maximální deset osob a bývaly patrně určeny pro rodiny vrchnosti.[11]
V patnáctém století opevnění kostela doplnila hradba dochovaná v podobě hřbitovní zdi.[11] Zeď dosahuje výšky přes dva metry a přibližně ve středu severní strany ji prolamoval nevelký obloukový portál,[11] který může souviset se nějakou zaniklou stavbou – podle lidové tradice v jeho blízkosti stávala fara. Obranu hradby umožňovaly střílny, z nichž jedna byla částečně odkryta na západní straně. Podle fotografie z roku 1920 měly štěrbinové vyústění.
Vstup na jihozápadě není původní, ale v jeho sousedství je fragment pozdně středověkého portálu. Na opačné straně hřbitova stojí barokní márnice[6] či kostnice. Vně hřbitovní zdi jsou terénní relikty zemního opevnění a na severní a západní straně se dochovaly zbytky valu a příkopu.[12]
Zařízení
Většina zařízení kostela pochází přibližně z poloviny osmnáctého století. Hlavní oltář je z roku 1754 a doplňují jej dva protějškové sochařské panelové boční oltáře a sochařský oltář svatého Víta. Kazatelnu zdobí figurální reliéfy. Uvnitř kostela se nachází čtrnáct náhrobníků, z nichž nejstarší je z roku 1577.[5]
Reference
- ↑ Římskokatolická farnost Kasejovice . Biskupství českobudějovické . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 134398 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c ŠAMÁNKOVÁ, Eva. K stavebnímu vývoji řesanického kostela. In: BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Minulostí Plzně a Plzeňska. Plzeň: Krajské nakladatelství v Plzni, 1959. Dále jen Šamánková (1959). S. 13.
- ↑ a b Šamánková (1959), s. 15.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Řesanice, s. 282.
- ↑ a b c Kostel všech svatých . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ Kostel Všech svatých – kulturní památka . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c Šamánková (1959), s. 14.
- ↑ a b c d ČECHURA, Martin. Opevněný kostel v Řesanicích. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2002. Dále jen Čechura (2002). ISBN 80-86124-37-1. ISSN 1211-6831. Svazek 15. S. 376.
- ↑ Čechura (2002), s. 375.
- ↑ a b c Čechura (2002), s. 378.
- ↑ Čechura (2002), s. 379.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Všech svatých na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk