A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Orthocoronavirinae[1][2] | |
---|---|
Baltimorova klasifikace virů | |
Skupina | IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou) |
Vědecká klasifikace | |
Realm | Riboviria |
Říše | Orthornavirae |
Kmen | Pisuviricota |
Třída | Pisoniviricetes |
Řád | Nidovirales |
Podřád | Cornidovirineae |
Čeleď | Coronaviridae |
Podčeleď | Orthocoronavirinae |
Rody | |
Sesterská skupina | |
Letovirinae[1][2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koronavirus (Coronavirus) bylo do roku 2009 označení rodu virů, od roku 2009 společné označení (nikoli taxonomické jméno) pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae:[1][2] Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Šíří se buď vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem a způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.[3] Jejich typickou vlastností je široké spektrum hostitelů a časté případy mezidruhového přenosu.[4]
U člověka vyvolávají některé druhy viru běžná onemocnění (nachlazení), ale i závažnější virózy.[5] V roce 2002 byl nově objevený Betacoronavirus, nazvaný SARS-CoV (v roce 2020 klasifikován jako jedna z forem druhu Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus[6]), zjištěn jako původce nemoci SARS. V roce 2012 byl objeven nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (The Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS. Na přelomu let 2019 a 2020 se objevila epidemie respirační choroby covid-19 v čínském městě Wu-chan a v jeho okolí. Původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.[6]
Charakteristika
Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.[7][8]
Dosahují velikosti kolem 120 nanometrů.[9] Jejich genom obsahuje 30 tisíc bází, což je nejvíce mezi známými RNA viry s nesegmentovaným genomem.[10]
Systém
Podčeleď Orthocoronavirinae zahrnuje (podle vydání Taxonomie virů 2019) 4 rody:[1]
- Alphacoronavirus; k roku 2019 uznáno 17 druhů v 14 podrodech:
- Podrody: Colacovirus, Decacovirus, Duvinacovirus, Luchacovirus, Minacovirus, Minunacovirus, Myotacovirus, Nyctacovirus, Pedacovirus, Rhinacovirus, Setracovirus, Soracovirus, Sunacovirus, Tegacovirus
- Betacoronavirus; k roku 2019 uznáno 14 druhů (a z dosud neuznaných například „NeoCoV“, pravděpodobně z rodu Merbecovirus[11][12]) v 5 podrodech:
- Podrody: Embecovirus, Hibecovirus, Merbecovirus, Nobecovirus, Sarbecovirus
- Gammacoronavirus; k roku 2019 uznáno 5 druhů ve 3 podrodech:
- Podrody: Brangacovirus, Cegacovirus, Igacovirus
- Deltacoronavirus; k roku 2019 uznáno 7 druhů ve 3 podrodech:
- Podrody: Andecovirus, Buldecovirus, Herdecovirus
Od doby posledního vydání taxonomie virů byly objeveny další, nové druhy koronavirů, které dosud čekají na uznání a klasifikaci od ICTV.[13]
K roku 2020 je známo 8 typů lidských koronavirů, taxonomicky řazených na úrovni druhu nebo na poddruhové úrovni:
- Rod: Alphacoronavirus
- Podrod: Duvinacovirus
- Druh: Human coronavirus 229E (HCoV-229E), popsaný v listopadu 1966
- Podrod: Setracovirus
- Druh: Human coronavirus NL63 (HCoV-NL63), prvně detekovan roku 2004 v Nizozemsku
- Podrod: Duvinacovirus
- Rod: Betacoronavirus
- Podrod: Embecovirus
- Druh: Betacoronavirus 1
- Human coronavirus OC43 (HCoV-OC43), popsaný v prosinci 1967
- Human enteric coronavirus 4408 (HECV-4408), popsaný v lednu 1994 [14]
- Druh: Human coronavirus HKU1 (HCoV-HKU1, prvně detekován roku 2005 v Hongkongu)
- Druh: Betacoronavirus 1
- Podrod: Merbecovirus
- Druh: Middle East respiratory syndrome-related coronavirus (MERS-CoV), popsaný 2012
- Podrod: Sarbecovirus
- Druh: Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus (SARS-CoV, v současném vymezení druhu od r. 2020)
- SARS-CoV či SARS-CoV-1[15] (od r. 2020 SARS-CoV ve smyslu rázu (strain) daného druhu), popsaný 2003
- SARS-CoV-2, popsaný 2019
- Druh: Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus (SARS-CoV, v současném vymezení druhu od r. 2020)
- Podrod: Embecovirus
Studie z r. 2021 určila pravděpodobné přímo předchozí hostitele lidských koronavirů, než došlo k jejich přenosu z nich na člověka (rozumí se hostitelé, v nichž daná virová populace „zdomácněla“; není však vyloučeno, že vlastní přenos proběhl přes dalšího přechodného mezihostitele, v němž se však již nevytvořila populace tvořená variantami/mutacemi pro něj specifickými):[16]
Předchozím hostitelem HCoV-NL63, SARS-CoV a SARS-CoV-2 byli podle této studie netopýři. Původním hostitelem MERS-CoV byli sice také netopýři, z nich se však přesunul na velbloudy a do lidské hostitelské populace se rozšířil po vícenásobné výměně nákazy mezi velbloudy a jejich pastevci; z původně netopýřího přes velbloudího hostitele se lidským koronavirem stal i HCoV-229E, zatímco HCoV-HKU1 přešel na člověka z hlodavců a HCoV-OC43 a HECV-4408 z krav.
Sarbecovirem, tedy jedním z předchůdců virů SARS-CoV, se lidská populace poprvé nakazila pravděpodobně již před více než 21 000 lety.[15][17]
Onemocnění
Koronaviry byly původně známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců. Jednalo se o jednotlivé formy z rodu Alphacoronavirus, které způsobovaly např. virové infekce drůbeže a jiných ptáků,[18] ale i skotu nebo domácích zvířat (psů[pozn. 1], ale zejména na koronaviry citlivých koček[pozn. 2] a fretek[pozn. 3]).[19][20][21][22] Od 60. let 20. století byly zjištěny i u lidských onemocnění.
Onemocnění z koronavirů mají maxima převážně v lednu a únoru a zasahují jednotky procent populace.[23] U lidských koronavirů[pozn. 4] HCoV-NL63, HCoV-229E, HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 se ukazuje, že velmi často u jedinců dochází k opakovanému onemocnění, což naznačuje, že člověk nezískává dlouhodobou imunitu.[24]
Zpočátku šlo jen o běžná nachlazení (která nejčastěji způsobuje rhinovirus), která byla komplikovanější u lidí s oslabenou imunitou. Ale koronaviry z rodu Betacoronavirus jsou původci i některých závažných respiračních chorob z posledních let. Koncem roku 2002 se objevilo nové závažné onemocnění – SARS (syndrom náhlého selhání dýchání), na který roku 2003 zemřelo přibližně 800 lidí. O deset let později byla diagnostikována nová forma obdobně závažného onemocnění – MERS, na který do roku 2020 zemřelo přes 800 lidí. Na sklonku roku 2019 se rozšířil z Číny nový typ nebezpečné choroby covid-19 a začal se postupně šířit do dalších zemí.[25][8] K 5. červenci 2020 bylo WHO hlášeno více než 11 milionů případů podezření, pravděpodobné nebo prokázané nákazy virem SARS-CoV-2, přičemž z množin pravděpodobné a prokázané nákazy bylo hlášeno 531 659 úmrtí bez zjevně jiné příčiny. Výskyt viru byl potvrzen téměř ve všech zemích včetně České republiky.
Odkazy
Poznámky
- ↑ dnes obecné označení CCoV – canine coronavirus zahrnuje 2 druhy: CECoV (dříve pouze CCoV), způsobující onemocnění trávicí soustavy (doplněné „E“ z enteric), a respirační CRCoV („R“ z respiratory)
- ↑ označení FCoV – feline coronavirus, jediný druh zahrnující FECV – feline enteric coronavirus i jeho mutaci FIPV – feline infectious peritonitis virus
- ↑ dva druhy, FRECV – ferret enteric coronavirus způsobuje střevní chorobu ECE (ve sutečnosti je pouze variantou taxonomického druhu Mink coronavirus 1) a smrtelnější FRSCV – ferret systemic coronavirus
- ↑ obecné označení HCoV – human coronavirus
Reference
- ↑ a b c d International Committee on Taxonomy of Viruses, Virus Taxonomy: 2018b Release. Dostupné online Archivováno 2. 5. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ a b c KING, Andrew M. Q.; LEFKOWITZ, Elliot J.; MUSHEGIAN, Arcady R., Michael J. Adams; Bas E. Dutilh; Alexander E. Gorbalenya; Balázs Harrach; Robert L. Harrison; Sandra Junglen; Nick J. Knowles; Andrew M. Kropinski; Mart Krupovic; Jens H. Kuhn; Max L. Nibert; Luisa Rubino; Sead Sabanadzovic; Hélène Sanfaçon; Stuart G. Siddell; Peter Simmonds; Arvind Varsani; Francisco Murilo Zerbini; Andrew J. Davison. Changes to taxonomy and the International Code of Virus Classification and Nomenclature ratified by the International Committee on Taxonomy of Viruses (2018). S. 2601–2631. Archives of Virology . Springer Nature, 12. květen 2018. Svazek 163, čís. 9, s. 2601–2631. Ratifikační článek k předchozí referenci. Dostupné online. Dostupné také na: . ISSN 1432-8798. DOI 10.1007/s00705-018-3847-1. PMID 29754305. (anglicky)
- ↑ Koronaviry - přehled . Státní zdravotní ústav, 2020-01-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
- ↑ SAIF, L.J. Animal coronaviruses : what can they teach us about the severe acute respiratory syndrome?. S. 643–660. Revue Scientifique et Technique de l'OIE . 2004-08-01 . Roč. 23, čís. 2, s. 643–660. Dostupné online. DOI 10.20506/rst.23.2.1513. PMID 15702725. (anglicky)
- ↑ CUI, Jie; LI, Fang; SHI, Zheng-Li. Origin and evolution of pathogenic coronaviruses. S. 181–192. Nature Reviews Microbiology . 2019-03 . Roč. 17, čís. 3, s. 181–192. Dostupné online. DOI 10.1038/s41579-018-0118-9. PMID 30531947. (anglicky)
- ↑ a b GORBALENYA, Alexander E.; BAKER, Susan C.; BARIC, Ralph S., et al. (Coronaviridae Study Group of the International Committee on Taxonomy of Viruses). The species Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: classifying 2019-nCoV and naming it SARS-CoV-2. Nature Microbiology . Springer Nature Limited, 2. březen 2020. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 2058-5276. DOI 10.1038/s41564-020-0695-z. (anglicky)
- ↑ PAVLÍKOVÁ, Tereza. DNA diagnostika infekcí dýchacích cest. Brno, 2018 . 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Omar Šerý. s. 26. Dostupné online.
- ↑ a b Coronavirus: All you need to know about symptoms and risks. Al-Džazíra . 2020-01-23, rev. 2020-01-27 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coronaviridae . Viral Zone, 2013 . Dostupné online.
- ↑ THIEL, V. (editor). Coronaviruses: Molecular and Cellular Biology. 1. vyd. : Caister Academic Press, 2007. Dostupné online. (anglicky) 978-1-904455-16-5.
- ↑ OMRANI, Ali S.; AL-TAWFIQ, Jaffar A.; MEMISH, Ziad A. Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV): animal to human interaction. S. 354–362. Pathogens and Global Health . 2015-11-17. Roč. 109, čís. 8, s. 354–362. Dostupné online. DOI 10.1080/20477724.2015.1122852. PMID 26924345. (anglicky)
- ↑ XIONG, Qing, et al. Close relatives of MERS-CoV in bats use ACE2 as their functional receptors. BioRχiv . Cold Spring Harbor Laboratory, 2022-01-25 cit. 2022-01-31. Dostupné online. DOI 10.1101/2022.01.24.477490. (anglicky)
- ↑ VALITUTTO, Marc T.; AUNG, Ohnmar; TUN, Kyaw Yan Naing; VODZAK, Megan E.; ZIMMERMAN, Dawn; YU, Jennifer H., et al. Detection of novel coronaviruses in bats in Myanmar. PLoS ONE online. 4. duben 2020. Svazek 15, čís. 4: e0230802. Dostupné online. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0230802. PMID 32271768. (anglicky)
- ↑ HAN, Myung Guk; CHEON, Doo-Sung; ZHANG, Xuming; SAIF, Linda J. Cross-protection against a human enteric coronavirus and a virulent bovine enteric coronavirus in gnotobiotic calves. Journal of Virology. Roč. 80, čís. 24, s. 12350–12356. Dostupné online. ISSN 0022-538X.
- ↑ a b University of Oxford. Coronavirus epidemics first hit more than 21,000 years ago. Phys.Org online. 2021-09-03. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MACHADO, Denis Jacob; SCOTT, Rachel; GUIRALES, Sayal; JANIES, Daniel A. Fundamental evolution of all Orthocoronavirinae including three deadly lineages descendent from Chiroptera-hosted coronaviruses: SARS-CoV, MERS-CoV and SARS-CoV-2. Cladistics online. John Wiley & Sons, Inc., 2021-04-26 cit. 2021-05-11. Online před zahrnutím do čísla. Dostupné online. ISSN 1096-0031. DOI 10.1111/cla.12454. (anglicky)
- ↑ GHAFARI, Mahan; SIMMONDS, Peter; PYBUS, Oliver G.; KATZOURAKIS, Aris. A mechanistic evolutionary model explains the time-dependent pattern of substitution rates in viruses. Current Biology online. Elsevier Inc., 2021-09-02 cit. 2021-09-15. Online před tiskem. Dostupné online. Dostupné také na: 2. ISSN 1879-0445. DOI 10.1016/j.cub.2021.08.020. (anglicky)
- ↑ Virus podobný SARS zabíjel i v Německu, zemřel pacient z Emirátů online. iDnes.cz, 2013-03-27 cit. 2013-05-12. Dostupné online.
- ↑ KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel online. Vitalita.cz, 2012-10-02 cit. 2013-05-14. Dostupné online.
- ↑ JOHNSON, Mark. Cats are far more susceptible to new coronavirus than dogs are, but people shouldn't be 'fearful' of their pets: study. medicalxpress.com online. 2020-04-10 cit. 2020-11-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mystery canine illness identified as animal coronavirus. phys.org online. 2021-04-14 cit. 2022-01-31. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MURRAY, Jerry; KIUPEL, Matti; MAES, Roger K. Ferret Coronavirus-Associated Diseases. S. 543–560. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice online. Elsevier Inc., 2010-08-02 cit. 2021-04-15. Svazek 13, čís. 3, s. 543–560. Dostupné online. Dostupné také na: 3. DOI 10.1016/j.cvex.2010.05.010. PMID 20682435. (anglicky)
- ↑ BICKEL, Nardy Baeza. Common coronaviruses are highly seasonal, with most cases peaking in winter months. medicalxpress.com online. 2020-04-08 cit. 2020-11-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIHULKA, Stanislav. 35 let výzkumu koronavirových infekcí: S dlouhodobou imunitou nepočítejte. Osel.cz online. 2020-10-09 cit. 2020-11-20. Dostupné online.
- ↑ Nakažených koronavirem v Číně přibývá. Okolní země činí preventivní opatření, mimořádně zasedne WHO. iROZHLAS online. Český rozhlas, 2020-01-22 cit. 2020-01-22. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Orthocoronavirinae na Wikimedia Commons
- Téma Koronavirus ve Wikicitátech
- Taxon Coronavirus ve Wikidruzích
- Slovníkové heslo koronavirus ve Wikislovníku
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk