Komunitní zahrada (také městská zahrada) se nachází obvykle ve velkých městech, bývá vytvářena na místě brownfieldů nebo nevyužívaných pozemků. Je provozována komunitně společenstvím lidí nejčastěji z nejbližšího okolí, kteří mají přístup do všech prostor zahrady a zároveň se aktivně podílejí na péči o tyto prostory. Do komunitní zahrady či do její části má obvykle přístup i veřejnost.

Funkce komunitní zahrady

• Sociální - neformální místo setkávání, které slouží k sdružování lidí a dětí se stejným zájmem často definované městskou částí, kde se sdílejí zkušenosti nezávisle na vzdělání, věku, sociálním postavení.
• Vzdělávací – v rámci komunitních prostor komunitních zahrad se mohou konat vzdělávací přednášky a workshopy pro veřejnost zaměřené zejména na ekologii, botaniku, pěstování rostlin, hospodaření s vodou, zlepšování klimatu ve městě, případně na vytváření vlastních výrobků.
• Rekreační a odpočinková – slouží k odpočinku a relaxaci obyvatel městské části
• Ekologická
  • a) Jedná se o součást systému městské zeleně, jejíž důležitost v posledních letech roste kvůli přizpůsobování se klimatické změně. Rostliny pěstované v těchto zahradách zadržují a vypařují zachycenou vodu a napomáhají tím snižovaní účinku tepelného ostrova města a kompenzují výkyvy teplot ve městě. Zároveň se v komunitních zahradách často šetrně hospodaří i s dešťovou vodou.
  • b) Podpora městské biodiverzity - poskytuje příležitost k usídlení nejrůznějších drobných živočichů a rostlin
  • c) Environmentálně příznivé chování – využití a zpracování organického bioodpadu na kompostech a pěstování ovoce a zeleniny v místě spotřeby vede k energetickým a materiálním úsporám.
• Osvětová funkce ve vztahu k ochraně přírody, významu plodin a vytváření vztahu obyvatel ke krajině. Může vést i k snížení kriminality a vandalismu vzhledem k zušlechtění nehostinných míst.

Komunitní zahrady v Česku

V České republice bylo k 17. červnu 2021 zaregistrováno 125 komunitních zahrad, ale jejich skutečný počet je vyšší vzhledem k tomu, že se jedná o neformální registraci. Fenoménem posledních let je zakládání komunitních zahrad i v menších městech jako je Blatná či Nový Jičín, nejvíce komunitních zahrad pak bylo vybudováno v Praze (55), Brně (6) a Liberci (4). Rozhodující je i podpora měst či městských částí. Některé samosprávy se snaží vytvářet příručky a metodiky k rozvoji komunitních zahrad; činí tak například Praha.^[1] K pražským zahradám patří například Komunitní a městská zahrada Vidimova, Komunitní zahrada Kuchyňka či Komunitní zahrada Řepy v městské části Praha-Řepy.

Odkazy

Reference

Literatura

• Lucie Pančíková, Markéta Flekalová: Co znamená komunitní zahrada? In:ZAHRADA - PARK - KRAJINA, 1/2016, s. 40-45.
• Žaneta Goňová: Rozvoj komunitních zahrad v ČR jako prvku občanské společnosti, Masarykova univerzita, diplomová práce, 2015.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu komunitní zahrada na Wikimedia Commons
• Fungování a přínosy komunitních zahrad
• Přínosy komunitních zahrad pro ochranu klimatu