A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kletba je vyjádřená žádost k nadpřirozeným silám, aby někomu vznikla škoda nebo jej potkal zlý osud.[1] Vyslovením kletby se určitá osoba stane prokletou, tj. po určité době tuto osobu postihne neštěstí. Prokletí se nemusí vztahovat jen na osoby, ale též na celé rodiny, předměty, budovy, místa atd. Kletba se vyskytuje zvláště v mytologických líčeních, lidových pověstech a pohádkách.[2]
Kletbou se dnes často rovněž míní použití více či méně vulgárních výrazů pro uvolnění vnitřního napětí. Některé kletby se dosud vyskytují v ustálených obratech, přestože už nejsou míněny doslova, např. aby ho čert vzal.
Související výrazy
- Slovo „kletba“ v češtině úzce souvisí se slovem klatba, které označuje církevní trest kanonického práva. Klatba však není výrokem magickým, nýbrž je vynesením rozsudku. Sama o sobě nemá magický účinek.
- Opakem kletby je požehnání, jímž člověk žádá nadpřirozené síly, aby určité osobě (předmětu, místu...) pomohly a ochraňovaly jej.
- Jako thanatobolie se označuje kletba, která má na prokletého přivolat smrt, zpravidla v určité stanovené lhůtě. Z historie jsou známy případy, kdy kletba skutečně došla svého naplnění. Zřejmě nejznámější je případ posledního velmistra řádu templářů Jacqua de Molay, který po svém nespravedlivém odsouzení k smrti upálením proklel francouzského krále Filipa IV. a papeže Klementa V. Oba prokletí krátce na to zemřeli.
V českých zemích je nejznámější pověst o vůdci Chodů Janu Sladkém Kozinovi, který údajně uvrhl kletbu na pána Wolfa Maxmiliána Lamingera, že se do roka a do dne setkají u božího soudu.[3] Laminger skutečně za necelý rok nato zemřel. Syndrom thanatobolie se proto někdy označuje také jako lamingerismus.[4]
Ve spojitosti se starověkým Egyptem se často hovoří o tak zvané faraonově kletbě. Po nálezu hrobky faraona Tutanchamona totiž v krátkém čase za zvláštních okolností zemřelo hned několik lidí, kteří na hrobce pracovali, například George Herbert, hrabě z Carnarvonu, který archeologické práce financoval a který byl společně s jejím objevitelem Howardem Carterem první, kdo do hrobky vstoupil. Brzy se tak objevila fáma, že kdokoli do Tutanchamonovy hrobky vstoupí, zemře.
Vázací magie
Varuno, tvých provazů je sedm, Se sto provazy jeď pro něho, Varuno, |
Část atharvavédského hymnu 4.26[5] |
Vázací kouzla představují zvláštní druh kletby, která je založena na představě, že oběť je kouzlem svazována a je jí tak zabráněno škodit či je jí naopak ublíženo. Kromě symbolického poutání provazy pracují také s motivem bodání. Doklady o takovém druhu magie máme především z Indie, starého Řecka a Skandinávie doby vikinské. Ve védské Indii byla spojena především s vševidoucím a vševědoucím bohem Varunou, strážcem spravedlnosti a kosmického řádu rta, který byl vzýván aby spoutal nepřátele. V Řecku v Aischylových Erínyjích titulní bohyně pějí kouzelnou píseň, která má spoutat jejich oběti a představa magického vázání je bohatě doložena z defixií, proklínacích tabulek. Ve Skandinávii je píseň sloužící ke spoutání nepřátel zmiňována ve 148. strofě Hávamálu, starohornoněmecké první mersburské zaklínadlo uvádí že takové svázání, ale i odpoutání, byly schopny dísy.[6]
S poutáním může souviset jeden z praindoevropských výrazů pro magii a kouzelnictví: *soito, který lze rekonstruovat z výrazů jako je velšské hud „magie“, severské seid „čarodějnictví“ a sida „čarovat“ a snad také tocharské nesset „magie“.[7]
Reference
- ↑ HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. S. 256.
- ↑ HARTL, David. Sedm bajek židovských. 1. vyd. Praha: Carter, 2021. 152 s. ISBN 978-80-11-00051-6. S. 37–54.
- ↑ STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011. S. 50 a 868.
- ↑ VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 213.
- ↑ DOLEŽAL, Otmar. Atharvavéda. Praha: Unitaria, 1994. S. 62–65.
- ↑ WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 332–333.
- ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 362.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kletba na Wikimedia Commons
- Téma Kletba ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo kletba ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk